Ópium: Egy elmebeteg nő naplója

Jasně tohe je přesně film, kde se hodnocení mají právo rozcházet. Sám já jsem se vniřně rozešel, na jedný straně neskutečně poctivá filmařina s dokonalým hereckým projevem Ulricha Thomsena a především Kirsti Stubo v čele na druhý straně film je přesně ten typ, který si jde po levý straně chodníku, já po pravý a nikdy se nepokáme. (06.06.2016)

Příběh psychiatra a jeho pacientky v dobovém dramatu odehrávajícím se na začátku 20. století. V prvním plánu nevyrovnaný, cynický lékař s neznámou minulostí, závislý na morfiu a vyšinutá žena posedlá zlým duchem s krutou minulostí, závislá na psaní deníků. Film realisticky vykresluje hororové prostředí psychiatrického ústavu s tehdejšími (doufám) postupy léčby. To vše v pomalém nervy drásajícím tempu, s úžasnou kamerou a působivou hudbou. Ale to by bylo trochu málo na tak výborný film. Oba protagonisty spojuje mučivá trýzeň vlastního vědomí, rozumu, existence a sebezničující snaha se jí zbavit. Raději se ale podívejte sami (pokud na to máte kuráž). (01.06.2014)

Přesto, že se stále něco dělo, je film bez příběhu. To by nemuselo vadit, ale film ho vyžaduje. Uveďme několik zlomových bodl z Gizellina života a zkusme, tedy zkuste, si jej poskládat: péče o matku a náhlé selhání, pannenství (další selhání), projevy šílenství, hospitalizace, kdy je mučena Ďáblem i lékařským personálem, sex s doktorem Brennerem a jeho důsledky (viz společná večeře), propuštění doktora Brennera, který je majitelem ústavu prof. Winterem považován za ničemu, tajná lobotomie; dá se z toho vůbec udělat nějaký příběh? Byla lobotomie skutečně to, po čem žena toužila? A co horečně a nutkavě psané deníky? A kde zůstal Ďábel a zlo? Ve svůdném jarním větříku!? - Szászova režie je opět skvělá! (08.06.2023)

Už dlouho jsem něměl po skončení filmu tak silný pocit. Ze strhujícího příběhu, pevné a jasné režie, ale hlavně z hereckého výkonu ústředního dua. U Ulricha se to dalo jaksi čekat, ale Kristi, ta mě překvapila, učarovala a fascinovala zároveň. Jednu věc vím naprosto jistě. Na tenhle film a to hlavně díky ní asi dlouho nezapomenu. (02.09.2015)

Po filme som sa nevedela asi takých 10 minút vôbec ozvať, pretože to bolo natoľko otrasujúce, neľudské a naturalistické dielo.Tento druh nemilosrdného života, čo film zobrazuje, bol veľmi dobre a pôsobivo podaný, či už sa jedná psychiatriu, herecké výkony alebo praktiky používané na pacientoch, ktoré boli maximálne šokujúce. Čo sa ich vzťahu týka, tak od prvého momentu cítiť medzi nimi mystickú príťažlivosť, dvoch takých ľudí, ktorí bez slov hľadajú vzájomnú lásku.Niektoré záležitosti okolo Gizely ostali otvorené, ale tu to nebolo ani potrebné, lebo "geniálnou tvorbou" všetko odhalí. Udivujúce, ako autenticky sa stotožnila K. Stubo s postavou choromyseľnej, takýto fascinujúci výkon sa veľmi málokedy vidí. Nahošské scény pekne zvýraznili stav jej duševnej nahoty (inak to neviem vyjadriť) a vyčarovalo to ešte hustejšiu atmosféru. Tento štýl určite mnohých zarazí, iným zas naopak veľa povie. Asi teraz maximálne nesúhlasíte so mnou, ale toto dielo bolo na svetovej úrovni. (27.11.2010)