Tintinova dobrodružství

TINTINOVA DOBRODRUŽSTVÍ jsou geniální, ale rozhodně jinak, než jsem očekával. Spielberg totiž udělal něco, co si předtím - alespoň ne v takové míře - nedovolil. Opětovně se sice jedná o precizní pastiš formálních postupů a žánrů konkrétního kinematografického období (v tomto případě 60. let), ale tentokrát stylisticky a intertextově odkazující nikoliv na americkou, nýbrž evropskou kinematografii, popř. alespoň díla evropských tvůrců. Nehodlám zde vyjmenovávat, na co se všechno upomíná (jednak nejde o hru na rozpoznání aluzí, a tak ty nejsou dávány okázale na odiv, jednak by tím potenciální divák mohl přijít o radost z jejich odhalení či uznalého pokývání hlavou nad jejich zapracování do výsledného filmového tvaru). Nerad bych i opakoval, co napsali jiní (souhlasím s tím, že motion capture animace je zdařilejší než u Zemeckise, ačkoliv i u něj v rámci zvolené stylizace funguje; 3D slouží vyprávění, jelikož vede k větší imerzi zplastičtěním více prostorových plánů a sebereflexivní tematizace dívání se skrze skla je velmi vtipná; rendering animovaného filmu umožňuje větší stylistickou volnost, a tak četné nájezdy, objezdy a průlety prostory jsou nemálo opojné). Spíš mě - vzhledem ke značce Spielberga jako výborného "storytellera", s čímž pracuje i propagace - zaráží, že v první pětině se věci spíše odříkávají, než aby se odvyprávěly, vedlejší linie s kapsářem zůstane i přes bressonovsou expozici ledabyle neuzavřena a motivování flashbacků u jedné postavy je vnitřně rozporné. To jsou ale jediné výtky, které k této dobrodružné podívané, jež je zajímavým příspěvkem k otázce paměti a touhy poznávat nové věci, mám. (24.10.2011)

Komiksové sešity o Tintinovi táhly několik desetiletí. Diváci si ho hýčkali a nepustili by k filmu jen tak někoho. Mistr rodinné podívané Steven Spielberg má ale díky bohu stále hravou filmařinu v krvi, takže se jen čekalo, jak to celé dopadne. A nedopadlo to vůbec zle. Předesílám ale hned vzápětí, že nepadám na zadek - prostě docela jsem si další Spielbergův výlet do neznámého užil. Kdykoliv se totiž někdo v časech minulých odhodlal vstoupit do vod digitálních lidí, dopadlo to nevalně. Z detailností a propracovaností některých scén díky Spielbergovi docela mrazí. Tintin a jeho silně inteligentní psí parťák Filuta toho prožívají nemálo, ignorují fyzikální zákony, divák se docela dobře baví a vše je vedené pevnou rukou režiséra v letech, který ale dál překvapuje klukovským nadšením. Jen to bohužel docela rychle vyšumí. Pasáže po (skvělém) přistání v poušti bych trochu prostříhal. A humoru mělo být víc. Nicméně 3 až 4*, z nostalgie jdu nahoru.. (21.03.2012)

Nebudu popisovat, jak moc to bylo vizuálně úchvatné, dějově zajímavé, rezisérsky zmáknuté a bla bla bla vynikající. Stačí, když jen poznamenám, že to byl skvělý filmový zážitek. Nebýt těch drobných humorů, asi by mě to ale zas tolik nezajímalo. Hodnotím přesto kladně, protože komiks samotný mě nikdy tolik nebavil, neboťjsem si to nikdy nedokázal představit tak, jak to za mě udělal Spielberg. (25.04.2012)

Stokrát raději zabloudím do Spielbergova muzea než se brouzdat vodami současného mainstreamu. Jen málo filmařů má takové pochopení pro to, k čemu slouží filmové triky a filmová technologie. Na rozdíl od Zemeckise, který zůstal v pozici divácky nepřijatých experimentů, Spielberg dokonalým setřením hranice mezi animovaným a hraným filmem míří k úplně nové stylizaci. Vedle Tintina se mohou všechny komiksové filmy poslední dekády jít vycpat. (10.11.2011)

na to, ze nemam rada rozpravky a Tintin mi donedavna ani nic nehovoril musim povedat, ze som sa vyborne bavila. Je to samozrejme taka jednohubka pre nenarocneho divaka, ale Thomson a Thompson a Kapitan Treska su uzasne a velmi vtipne manicky, kvoli ktorym sa tato dobrodruzna jazda oplati vidiet. Podotykam, ze samozrejme nie v dabingu :) Stevenovi sa zase nieco podarilo a som rada, ze si tym zaroven aj splnil svoj detsky sen. No ale Steven, teraz uz pekne sup, sup spat k pravej filmarcine :D (12.11.2011)