Dokonalý únik

Film je jednoznačně věnován fotografovi, dobrodruhovi a cestovateli Janu Hockovi - "Seakayaking on Hawaii" . Já osobně dávám palec nahoru za první část - vynikající. Pak cca v půlce přijde scénaristický podraz, za který dávám palec dolů a ze závěrečný akční části mám rozporuplné pocity, některé akční momenty působily úplně směšně, jiné zase hlavně v kombianci s hudbou byly naprosto parádní. No a Milla je slušnej akční dráček, udajně se na tento film fyzicky připravovala v STS Chvojkovice Brod. No, zřejmě slušnej oddíl. (11.12.2009)

Kolikrát jsem už podobný námět viděl, což přirozeně nemusí být na závadu. Sešroubovaná zápletka neoslňuje ničím objevným. Popravdě řečeno předěl mezi první a druhou polovinou je markantní. Toto konstatování ovšem nemůže smazat neuvěřitelnou krásu záběrů Havajských ostrovů či souostroví, za které by se nemusely stydět ani dokumentární filmy z produkce National Geographic. (02.11.2010)

Fantastická pecka a zároveň jedno z největších překvapení roku. Twothy se po sérii propadáků (za které si mohl víceméně sám) pochlapil a natočil famózní thrillerovou pecku, která vypadá, jakoby Hitchcock vstal z mrtvých a odjel si natočit další ze svých klasik na Havaj. Poklidný romantický úvod umě načrtne charaktery, aby se po ne příliš originálním (kdo má nakoukáno, zůstane v klidu) twistu vrhlo na dokonalou závěrečnou půlhodinu, která je (také díky hudbě) naprosto šíleným sprintem plným nadsázky (zaklapnutí lebky) a neutuchajícího adrenalinu. Vyměněnému Zahnovi i slušně hrající Mille to sedne, ale Timothy Olyphant je nadpozemský masér, který si může plácnout s Woodym Harrelsonem pro nejostřejšího ranaře podzimu. 4 a ½. (04.11.2009)

Vynikající hra s divákem, kterou scénáristé v závěru přeměnili v ještě lepší podvod na diváka. David N. Twohy opět dokazuje, že umí dávkovat béčkové nápady a klišé s notnou dávkou nadhledu a výsledný produkt působí velmi sympaticky až dokonale. Dost mu pomáhají i herci, kteří se tentokrát sešli ve vynikajícím složení. Démonický Olyphant, s dlouhými vlasy konečně půvabná Milla Jovovich, netypický Zahn a málo známá Kiele Sanchez. Musím se přiznat, že na Twohym nahozený naviják jsem se chytil hned na začátku a užil si všechno to vytahování z vody, létání vzduchem, bolest způsobenou propíchnutým hrdlem až do slastného závěru, kdy mě autor sám dokonale vykuchal na své lodi a smál se přitom stejně jako já. Kdyby Twohy točil více filmů, možná by si brzy zase vydělal na toho posledního Riddicka... (05.11.2009)

Režisér se očividně několik dnů před započetím projektu, ze kterého se nakonec vyklubal Dokonalý únik rozhodl, že vezme nabroušenou sekyru, se kterou se ohání Timothy Olyphant, a snímek přesně v půlce rozetne. Vznikly tak dvě poloviny průměrného thrilleru: prvních čtyřicet minut je nudná slátanina o procházení se Hawaí, které připomíná Modrou lagunu, občas s nějakou zajímavější scénkou (sledování vetřelců, překonávání srázu). Jenže i tak je to hrozná nuda, a kdybych zběsile nechroustal pop-corn, snad bych v sále i usnul. Pak se ale stane něco zvláštního, a druhá polovina dává konečně vzpomenout na to, že Twohy je ten, co natočil bezvadnou Černočernou tmu. Nefalšované akční peklo prezentované divákovi jako napínavý thriller plný klipovitých záběrů se po černobílem flashbacku (ne nadarmo je ve filmu zmiňován snímek Natural Born Killers) vyvalí z plátna, a já si konečně až do závěrečných titulků říkám: jo, na tohle jsem přesně šel. Verdikt: prvních 49 minut jedna hvězda, zbylých 49 pět hvězd. Zprůměrovat si to umí každý. (14.12.2009)