Tichá bolest

Čekal jsem, že tenhle film u mne dopadne znatelně hůře, jako celá plejáda jiných oceňovaných československých filmů... Hrušínského děda je prostě zásadový borec, jen by nemusel jako spousta dalších postav mluvit jako idiot. Námět komančského útlaku, pravda, moc originální není, ale v Tiché bolesti byl zpracován poměrně originálně a zajímavě, asi hlavně díky dědově lince. Narozdíl od celé řady jiných filmů podobného ražení si dokážu představit, že se k Tiché bolesti někdy rád vrátím... 80% (06.07.2016)

Smutný, baladický, poetický, dramatický... označit tenhle film můžeme jak chceme. Hlavní je jakej pocit zanechá v divákovi. Ve mě zanechal smutek a vztek na ty komunistický kurvy. Skvrnou na kráse pro mě bylo prolínání dvou dějovejch linií. To filmu podle mě trošku uškodilo. Z herců samozřejmě musím vyzdvihnout R. Hrušinského, který zahrál o5 skvěle jen to nářečí mu moc nešlo. Tichá bolest je snímek plný životní moudrosti ale taky lidské bolesti. Tož tak na světě... (19.03.2023)

Srovnávat tento film s Černými barony je trochu podpásovka, protože ti jsou především komedií - sice místy hořkou a hodnou zamyšlení, ale přesto především komedií. V Tiché bolesti můžeme rozeznat spoustu motivů, které se vyskytují i ve známějším a divácky atraktivnějším snímku, zde se jde více do hloubky (a občas i na tu komedii dojde, protože něco je tak absurdní, že se tomu skutečně nedá nesmát). (12.11.2010)

Poměrně neznámý a hodně nedocenění film o krutých 50. letech, třídních nepřítelých a skupině vojáků nazývaných černí baroni nebo-li pétépáci. Všechny skvělé herce v tomto snímku, ale zastínil jediný a to Rudolf Hrušínský st. Legenda českého filmu a jeden z nejlepších našich herců (pro mě ten nejlepší) opět exceluje a předvádí další z řady svých báječných výkonů. Jen potvrdil, že byl schopný zahrát od hororových přes dramatické až po komediální role a vždy působil dojmem člověka, který nehraje, ale svou rolí žije! Atmosféra je vystižena dokonale a dodává ty správné grády. Doporučuji všem, hlavně mladším ročníkům (jako jsem já :)), aby shlédli, co byli komunisti zač. Čtyři a půl hvězdičky....... (03.08.2008)

Jeden z mnoha filmů, které ukazují zrůdnosti bolševismu; jeho absurdnosti i krutost. Vykresluje jasně, jak pomyslný ideál a myšlenka jsou znásilněny a přetvořeny v nedokonalých myslích obyčejných lidí v monstrum a nástroj, který ničí životy. Tichá bolest to ale ukazuje jiným způsobem a v tom je ta krása. Je to klidná tichá balada, tichá zpověď, nesoucí se větrem a jako šeptané verše krásné hořko sladké básně se člověku vryjí až do srdce. Nezdolnost a síla lidského ducha tu není nijak přikrášlena velkolepými gesty. O to víc je patrná. Po každé ráně vstát, oklepat se a jít dál. Dvě dějové linie se trochu bijí a musím uznat, že ta vojenská je vcelku rušivá a prostší, ale bez ní by to už nebylo celé. Například scéna s mostem, který letí do povětří, je ikonickou připomínkou nesmyslnosti jednání systému, který jako Uroboros jednou stráví sám sebe. Navíc přináší do ponurého díla alespoň trochu vtipu. Mám rád Tichou bolest a veškeré vědění, které z ní sálá. Plejádě herců, kteří tenhle skvost dokázali stvořit v tak uvěřitelné a tísnivé formě, vévodí pan Hrušínský, bez kterého by to byl jen směšný pamflet. Takhle nějak se má točit. Tichý potlesk Tiché bolesti. 90% (04.05.2020)