Skrýš

Shelter sa rozbehol ako správny horor, v ktorom všetko okolo hlavnej hrdinky je tajomné a nebezpečné, atmosféra a lakačky fungujúce, s napätím čakáte na rozlúsknutie "diagnózy" Meyersa...až do chvíle, keď séria náhod, nezmyselností, čiernej mágie prehluší napätie a na povrch vypláva scenáristický miš-maš a nelogické nezmysly. Po Shelter mám znova na dlhšiu dobu pokoj s horormi... (03.09.2010)

Jak už někdo jiný někde jinde podotkl, spoilerování je smrtelný cinefilní hřích, tudíž mě za následující komentář nějaký ten pekelný okruh nemine, ale co, smrtelných hříchů mám na hrbu bezpočet s obzvláštním důrazem na nestřídmost a smilstvo a známých tam dole mám taky nemálo... "To vás Bůh trestá, že se nemodlíte!" zahrozí Stařena z hory bezzubými dásněmi a plivancem potvrdí úděl odpadlíků od víry - třes se, bezvěrče, a honem začni nedělní rána trávit na kolenou v kostele místo na zádech v posteli, nebo přijde Jonathan Rhys Meyers a jediným francouzákem ti vysaje duši! Hm, tak právě drtivá většina žen a čtyři procenta mužů odešla hlásat, že Bůh je mrtev nebo na doživotní dovolené a polykají pastilky na vonný dech. Nechť zbytek populace tedy nese trest tucet a sto minut, které jim budou připadat jako dva dny, zírat na film, který zcela popírá úvodní slova hlavní hrdinky, že disociativní porucha neexistuje, protože změna z psychothrilleru na náboženský horor je jinými teoriemi nevysvětlitelná. Smutně nesourodé, nechtěně směšné, těžce překombinované a tak okatě a prvoplánově nábožensko-agitační, že to nejspíš bude naopak agitka ateistická. Rhys Meyers sice podává své tři (a více) tváře Jonathana výborně, ale když už dokazuje, že má na víc než upevňovat v paměti starou říkanku divorced - beheaded - died, divorced - beheaded - survived, měl by změnit agenta. Utápět talent v chlastu je jedna věc, topit ho v podobných sračkách úplně jiná. (23.10.2011)

Co Shelter drží nad vodou je výkon Jonathana Rhys Meyerse, který svou víceroli zvládl opravdu s bravurou. Julianne Moore nepředvádní nic nového, což ostatně nedělá ani celý film. Ale i přes logické lapsy a zbytečnou komplikovanost děje je Shelter mimořádně napínavý od začátku do konce, říznutý mystikou (o dost víc, než Identita) a dobrý dojem mu sráží jen nenápaditý a klišoidní konec. (04.02.2011)

Shelter je svým způsobem dost zajímavý film, kde nápad je sice ohromný nesmysl, ale atmosféricky to pracuje docela fajnově. Škoda jen, že závěr byl tak jako klasicky Americký, co se týče hororů. Žádný překvapivý, jako točil Shyamalan. Už mi to ale docela chybí. V poslední době tyhle tajuplný horory vznikají jak na běžícím páse, ale chybí jim to závěrečný sražení divákových kolen. Plus teda velká kopa nesmyslností. Hlavní ale je, že se na to dá dívat, že to postraší a samotným příběhem zaujme. Co víc od filmu chtít ví snad už jen odborník. (10.08.2010)

"Dvé duší mně, ach, v hrudi přebývá"... Tak tenhle citát mi hned zkraje filmu vytanul na mysli. Ale nebojte, Shelter není žádná intelektuální nebo dušezpytná variace na faustovské téma, nýbrž oddechový hustoatmosférický mozkovýplach, který má spoustu toho, co má správný oddechový hustoatmosférický mozkovýplach mít - třeba mnohočetnou poruchu osobnosti, čarodějnictví, stěhování duší, tajemné znaky, nevyzpytatelné pohanské burany v hlubokých lesích, k tomu pěknou Juliánu, dějem nadupaný (i trochu chaotický) scénář, nervy(i uši)drásající hudbu... Nebýt časté ruční kamery a přitroublého konce, ve kterém bezmála padesátiletá Juliána dojemně zachraňuje svou ca šestiletou dcerku, dal bych klidně čtyři, béčková relaxačka podle mého gusta. (07.06.2015)