Strach(y) ze tmy

V jednotlivostiach skvelé, viem si to predstaviť ako sadu výborných krátkometrážnych animovaných filmov, každý s osobitou poetikou a ilustráciou. Takto poprepájané dohromady to vyvoláva dojem listovania Čtyřlístkem, kde niektoré príbehy popri hlavných ťahákoch neveľmi obstáli, hoci sami osebe by boli nadpriemerné. Hlavná nevýhoda je v kumulácii rôznych druhov strašenia, ktorý prestáva byť naozaj strašidelným, pretože každý si nájde ten svoj druh strachu a pri ostatných môže spokojne (alebo nespokojne: podľa toho, či mu vyhovuje práve zvolená ilustrátorská forma) oddychovať. Predelenie príbehov prerušovanou epizódou o zúrivých útočných psoch vedených sadistickým vypulírovancom v parochni bolo dostatočne nápadité (i keď s prvoplánovo odhadnuteľnou pointou), druhé prerušenie abstraktnými obrazcami, sprevádzané slovnými fóbiami a strachmi z dnešného sveta mi prišlo ako pridanie banánov a ananásu k povestnej čerešničke na torte. Tak vzniká maglajz, ktorý síce zasýti, ale neoslní. 70%. (11.04.2008)

Na začátku jsem byl plně zaujatý animací kreslíře, který zachytil velmi zručně jakéhosi neznámého pána se smečkou rozdivočelých psů. Začátek je dost působivý. V ten okamžik moje kamarádka uvažovala nahlas, jestli mají ti psi nějaký význam, jestli jsou nějakým symbolem. Nese snad tento výjev nějaké vyšší poselství? Film samotný se tváří dosti ambiciózně a intelektuálně. Ve skutečnosti mě však nenapadlo žádné hlubší poselství toho výjevu se psi a ani se nevyjasnila spojitost s jednotlivými povídkami. Ve filmu je, myslím, šest povídek rozdílných kvalit. Některé jsou dost pitomé. Animace samotná mě upoutala u povídky s krokodýlem, tam byla silně atmosférická. Zajímavé byla i výplň mezi jednotlivými povídkami. Před očima Vám plynou silně hypnotizující geometrické obrazce s ženským podmanivým hlasem na pozadí, který formou monologu filozofuje na různá témata. Vůbec to však nesouvisí s povídkami. V kontextu celého snímku je to dost nešťastné - z filozofie je žvást. Ta samoúčelnost se mi protiví. Poslední povídka je podle některých nejlepší, nechám si jí na jindy a třeba ještě zvednu hodnocení. (17.09.2012)

Velké zklamání, co bohužel potvrzuje moji teorii - animovaný horor nedokáže vyděsit. Rozeberu všechny příběhy (a ne, nejsou pojmenované): 1.PŘÍBĚH - Asi nejzajímavější příběh, s nějakým dějem, se sympatickou hlavní postavou, nenudí... Jo, kdyby to celé vypadalo zhruba takhle, budu radši (4*) 2.PŘÍBĚH - Proboha, to byla blbost. Příběh naprosto pitomý, animace hrozně špatná, naprosto bez emocí... Ach jo, ti Japonci... A i na ně to bylo hrozně špatné... (odpad!) 3.PŘÍBĚH - Tak jo, tady je něco jako děj, bohužel mi nějaké vysvětlení buď uteklo nebo prostě není... Ale ta hudba tam je vybraná dobře. (2*). 4.PŘÍBĚH - Příběh ve tmě, doslova, takže zpracování za jedna, ale dějově je to tak strašně nudné a utahané a než se něco vůbec stane, tak to dlouho trvá (1*). Do toho máme ještě přidaný příběh o šlechtici a čtyřech naštvaných psech, který je vyprávěný postupně mezi příběhy a ještě tu je sem tam úvahy nad lidstvem, které mají se strachem ze tmy společného tolik, jako Adam Sandler a artové filmy... Celek tedy jedno velké zklamání. 2* (08.03.2018)

Poslední dobou nadávám často na to, že film upřednosťnoje zpracování před vyprávěním či nějakou myšlenkou. Stejný případ nastává u Peur(s) du noir, mimochodem se mi líbí český překlad, který přesně a šikovně kopíruje francouzský název, a přesto se tady zachovám zcela opačně. Strach(y) ze tmy nejsou ničím víc, než vizuální onanií, a jak už tady mnozí uvádějí, opravdu zajímavý příběh je snad jen ten poslední o muži v temném domě. Jinak se moc invence nenajde. Dva mezipříběhy o muži se psy a o ženě, která do grafikého podkladu vypráví o všem, čeho se bojí, jsou sice z počátku zajímavé. Zejména muž se psy je velmi zajímavě animován, ale ke konci jim dochází dech. Žena mele spoustu nesmyslů a muž je utahaný a bez rozuzlezlení. Příběhové části jsou zajímavější, ale také příliš invence nepobraly. Přesto si dovolím tvrdit, že je snímek zajímavý. Má svou atmosféru, podpořenou vynikajícím hudebním podkresem, a kombinace různých výtvarných zpracování v člověku rozmělní počáteční zklamání z jednoduchosti vyprávěného. Navíc stopáž je přiměřená. Jako příběh neobstojí, ale jako výtvarný počin se mi Peur(s) du noir líbily a tak je i hodnotím. (27.09.2008)

Skupina tvůrců komiksů a grafiků se rozhodla zrežírovat své umění do pěti minipovídek na téma STRACH. Jejich pojetí je různorodé, stejně jako samotné příběhy, ale přesto je všechny spojuje tento emoční prožitek, nebo lépe řečeno jeho postupné stupňování. Obava, hrůza, děs, úzkost, panika, to všechno je nám tu presentováno formou, která ovšem není pro každého. Asi největším problémem tohoto filmu je hodně nevyrovnaná atmosféra a kvalita (poutavost) jednotlivých příběhů. Hudební doprovod se tomu snaží sice pomoci, co mu síly stačí, stejně jako mluvené vsuvky mezi povídkami a pozoruhodné obrazce, ale bohužel se tu narazit i na zbytečně zdlouhavé či přímo nudné pasáže. Peur(s) du noir si však v konečném zúčtování nevedlo zas až tak špatně, jak by se na první pohled mohlo zdát. Všechny formy strachu, které nám tu byly nabídnuty, byly slušně provedené, atmosféra místy byla skutečně mrazivá, animace dobrá a hlavně se mi líbil mysteriózní nádech všech příběhů. Z některého vyzařoval více, z jiného méně. Každopádně průměrné hodnocení si to zaslouží.50% (24.02.2015)