Strach(y) ze tmy

Sapr-chválím a tajně doufám, že podobných zapadlých kousků běhá po světě více a já je budu postupně oběvovat (po asi měsíci koukám, že jsem tu mrdnul hezké ě do slova objevovat..no, nechám to tu jako demonstraci své omylnosti :D .........zpět k filmu ). Je tam cronenbergovsky nepříjemný a znepokojivý bodyhorror, francouzská variace na japonské bubákarny, depkoidní abstrakce, jeden hodně vymazlený strašidelný barák, brněnský drak :D a pár vzteklejch čoklů, kteří asi nesli nějákou myšlenku kterou jsem úplně zdárně teda nerozšifroval. Výtvarná řešení jsou hodně osobitá a je jasné, že né každému sedne všechno... Mě třeba trošku drala forma hmyzácké povídky, ale zase uznávám, že v kombinaci s tím příběhem to mělo svůj efekt. + rozumná minutáž = bavil jsem se jak malej kluk. (09.02.2015)

Fajnové příběhy připomínají staré pulpové a mystery magazíny, comicsy. Úvodní povídka je natolik metaforická, že ji lze vykládat na nesčíslně způsobů - kafkovský motiv, sci-fi, neschopnost navazování kontaktů, ztráta svobody.... Nejméně mne zaujala japonská vyprávěnka, i když pronásledování stíny a chapadly mělo pěknou atmosféru. Čtyři zuřiví psi, čtyři povídky. Rozrhání psovoda bylo čvachtavé...Jako zbytečné mi přišly pseudointelktuální bláboly mezi jednotlivými příběhy. Semlely se v nich všechny bolesti dnešního světa, jenže tak školometsky, až obtěžovaly. Škoda. Jinak jsem spokojený. Atmosférická hudba a černá s bílou, jen místy se mihla šedá a RUDÁ.................... (07.03.2015)

V jednotlivostiach skvelé, viem si to predstaviť ako sadu výborných krátkometrážnych animovaných filmov, každý s osobitou poetikou a ilustráciou. Takto poprepájané dohromady to vyvoláva dojem listovania Čtyřlístkem, kde niektoré príbehy popri hlavných ťahákoch neveľmi obstáli, hoci sami osebe by boli nadpriemerné. Hlavná nevýhoda je v kumulácii rôznych druhov strašenia, ktorý prestáva byť naozaj strašidelným, pretože každý si nájde ten svoj druh strachu a pri ostatných môže spokojne (alebo nespokojne: podľa toho, či mu vyhovuje práve zvolená ilustrátorská forma) oddychovať. Predelenie príbehov prerušovanou epizódou o zúrivých útočných psoch vedených sadistickým vypulírovancom v parochni bolo dostatočne nápadité (i keď s prvoplánovo odhadnuteľnou pointou), druhé prerušenie abstraktnými obrazcami, sprevádzané slovnými fóbiami a strachmi z dnešného sveta mi prišlo ako pridanie banánov a ananásu k povestnej čerešničke na torte. Tak vzniká maglajz, ktorý síce zasýti, ale neoslní. 70%. (11.04.2008)

Nic pro ty, kteří musejí mít vždycky všechno vysvětleno od A do Z a pointu naservírovanou na stříbrném tácu až pod nos. Kdo si dokáže vychutnat atmosféru a rozdílná, ovšem bez rozdílu osobitá výtvarná pojetí jednotlivých příběhů, ten je zde na správné adrese. Monolog doprovázený proměnlivými obrazci mezi jednotlivými povídkami mne sice příliš nenadchl, ale ani ten nepovažuji za ztrátu času, zbytek filmu mne do sebe dokonale vtáhl a poskytl mi i pár námětů k přemýšlení. Ještě k tomu "výtvarnu" - Alfred Kubin, Giorgio de Chirico nebo Odilon Redon patří ke jménům, která mne při sledování "Strach(ů) ze tmy" napadla - všichni tihle pánové měli k titulnímu tématu také vždycky co říci a hlavně se k němu stejně jako autoři snímku uměli vyjádřit kresbou, která jak je vidět dodnes inspiruje :-) . (05.07.2010)

Docela slušná animace, i když od Francouzů jsem i v žánru sci-fi viděl lepší (třeba Renaissance), ale jinak nic moc. Žádná z těch povídek nemá smysluplnou pointu, natahovaná je každá až neuvěřitelně, a v těch předělech ty levičácké a neoliberální kecy mi taky lezly na nervy. Případné spoilery: Průběžná povídka o chlápkovi se třemi zlými psy je o tom, že psi cestou každého roztrhají, a když poslední pes uvidí svůj odraz v zrcadle, zlý páníček se raduje, a to dokonce i z toho, že pes roztrhá jeho. - Povídka o nemocném pánovi je o tom, že našel zajímavý hmyz, jako dospívající si našel holku, a ta nějak symbiozovala s tím hmyzem ale zůstala jí lidská podoba a pán je jen inkubátorem. - Japonská holčička je šikanovaná ve škole, straší tam duch nějakého samuraje a ona je nucena podobně jako ten samuraj spáchat seppuku (neboli česky neodborně harakiri). - Mladík má kamaráda, v okolí něco žere zvířata i lidi, ukáže se, že šlo o krokodýla/draka, ale i když je zabit, mladík si myslí, že sežraný kamarád ho navštěvuje. - Pán, který asi nemá na elektřinu, v zimě ve svém domě, kde si svítí svíčkami a ohněm v krbu, vzpomíná na nějakou paní, uvízne v šatníku a nemá se jak dostat ven. ... Divné, což? Mně to přišlo až pitomé. (11.05.2020)