Hačikó - příběh psa

Ne že by byl Hutch zrovna typ filmu, který bych vyhledával, ale slíbil jsem že se podívám (a sliby se maj plnit aspoň v dubnu, nebo co to máme za měsíc) a líbilo se mi to opravdu hodně. Děda Richard Gere je správňák, ti pejsci co hrajou různě staré podoby titulního hrdiny jsou taky hodně fajn. Verze 1.0 je nehorázně roztomilá. No a ten příběh dojme, chytne za srdce a nepustí. (05.04.2011)

Na můj vkus se zde děje vše až příliš rychle... ostatně celá zápletka se dá shrnout ani ne jednou větou, ale spíš tak pěti slovy, takže mám z filmu takový sporý dojem. Ale to jsou jen dojmy. Co se týče skutečných kvalit filmu, tak Lasse Hallström je skutečný mistr ždímání citů, vše je podřízeno právě tomuto jedinému cíli: dojmout diváka. A to se mu skvěle daří, dokonce i v mém případě. V některých momentech se ale scénář musel hodně přizpůsobovat svému cíli: například prodavač párků i "přednosta stanice", kteří zřejmě oba nikdy nezmění své povolání - oba zůstávají na svých místech právě proto, aby se s nimi mohl Hachi neustále sektávat... Stejně tak podivná mi přišla osoba japonského profesora, který tvrdí, že japonští psi mají japonskou mentalitu, a proto nebudou nosit míček (bez ohledu na to, že je příběh založen na skutečných událostech). Takové mini-detaily, jakože nakonec i Hachi přinese míček, pak působí poněkud křečovitě. (31.03.2012)

Tak mám už za sebou dosť filmov, ktoré by iných emocionálne rozcítili, no že práve príbeh o psovi bude to, čo ma citovo zrazí do kolien, to by som nepovedal. Ale keď vás na konci filmu režú oči od sĺz, tak na tom filme niečo bude. Kašlať na prvoplánovosť a sentiment. Filmu totiž nemožno uprieť srdečnosť, srší z neho prirodzenosť, herecky veľmi vnímavé a Lasseho režijná senzibilita zožína úspech. Príbehu prospieva najmä fakt, že bol inšpirovaný skutočnosťou, takže aj tú prvoplánovosť a sentiment nemožno natoľko vyčítať. 85%. (19.01.2014)

Prekrásny príbeh o láske, odovzdanosti, strate či smútku, ktorý ma emocionálne vyžmýkal a ktorý dokázal, že nielen ľudské vzťahy a tragédie dokážu dojímať. Citlivá jemná réžia, vynikajúci námet a najmä podmanivé klavírne tóny Kaczmarka mi sprostredkovali neobyčajný divácky zážitok. Povinne pozrieť všetci, ktorí si myslia, že v Amerike už nevedia natáčať pôsobivé príbehy. Vedia a viac než obstojne. (25.05.2012)

SPOILER do takej miery ako oficialny text distributora. Môže existovať niečo prvoplánovejšie ako smrť hlavnej postavy, následne usoplená rodinka a slzavé psie oči najvernejšieho priateľa? Pekne to vystihol Subjektiv a myslim, že 20 minút by bolo tak tak akurát. Hallström a Kaczmarek z toho naštastie úspešne extrahujú všadeprítomný Rosamunde Pilcher nádych. Aj keď si mylím, že prvého menovaného to už v posledých rokoch za kamerou moc nebaví. 55% (30.08.2011)