Robocop

Jeden by od Elitního jednotkáře čekal krutopřísnou, brutoakční poctu osmdesátkovému fenoménu. A ono hovno. Nebýt to prznění klasiky, jednalo by se o příjemně plynoucí, chytrou sondu do psychických pochodů toustovače, co dříve býval grilem, a těžce se s tím smiřuje. Jelikož si to však otírá celuloid o Ferhovenovu klasiku, je nutno směrem k současnému Holyvůdu opět flustnout hustý, z paty vytažený kritický chrchel. Smutný Fňukal ex machina se více než očekávaným nekompromisním potíráním detroitské kriminality tentokráte zabývá spíše ňuňáním se svým synáčkem a manželkou, která prudí kde koho, aby mohla mít svůj mixér doma hned vedle mikrovlnky, a to mu přitom Omnicorp k jeho plícím a hlavě ani nepřišil titanové čtyřrychlostní pětadvaceticentimetrové Robodildo! Ale třeba bude mít verze 2.0 nějaký ten hárdverový apgrejt. Zatímco si tedy vynucovač zákona hraje na Robomanžela, negři v Detroitu v pohodě dělají bordel, přičemž jim v tom zkostnatělá legislativa nedokáže zabránit. Příznačné. Doufejme tedy, že v případném pokračování našemu plechomasitému hrdinovi někdo vydylítuje svědomí, morálku a sysla pro rodinné hodnoty, nebude mít nějaké to psychotrauma z nepromazaných kovových implantátů a akční divák se konečně dočká pořádné deratizace. (08.08.2014)

Před třemi lety to bylo Zrození planety opic, letos překvapuje Robocop. A já se vzhledem k tomu, jak mám rád původní film, až divím, že jediné výhrady mám k topornému představiteli Alexe Murphyho. Přitom stačilo buď najít sympatičtějšího člověka, nebo nechat většinu jeho obličeje po 90% filmu skrytou v přilbě. Naštěstí je tu ale menší paradox - největší pozornost na sebe strhávají ostatní "vedlejší" postavy v čele s výtečným Gary Oldmanem, díky nimž Kinnamanovo neherectví člověk vlastně ani nevnímá. Dialogové scény se vyrovnávají těm akčním, režie všech je velmi slušná, triková stránka bez výhrad a při samostatném poslechu se mi poměrně líbila i hudba. Satirický podtón naštěstí úplně nezmizel, a to hlavně díky postavě Samuela L. Jacksona a jeho televiznímu pořadu. (14.02.2014)

Byl jsem odkojen drsnými sci-fi snímky z 80. let, kdy filmovému plátnu a následně VHS kopiím, vládl Terminátor, Predátor či RoboCop. Svou atmosférou se tyto filmy řadí mezi nadčasová díla, která nabízí neopakovatelnou zábavu a dodnes platí, že se kdykoli rád vrátím do minulosti po boku Kylea Reese a sleduji jeho souboj s T-800, držím palce svalnaté a charismatické Schwarzeneggerově partě ostrých hochů, proti neviditelnému zlu uprostřed džungle či si vychutnávám snímek s opancéřovaným hrdinou, jenž brání klid občanů v Detroitu. A právě proto jsem se moc těšil i na novou verzi RoboCopa a z výsledku jsem teď trochu zklamán. Filmu chybí odpovídající záporáci i nějaká výraznější scéna, která vás přitluče do sedačky. Originál z 80. let tohle všechno má, jeho následovník nikoli. Utekla hodina od skončení filmu a já už si přesně nevybavuji o čem vlastně byl. Nedostatek akce je dalším minusem. Nevím, kdo je José Padilha, ale co do kvalit i nápadů režiséra Verhoevena, má zatím strašně daleko. P.S. Jak nám v konkurenci dnešních remakeů, krásně ty osmdesátky dozrávají. (20.04.2014)

Byl jsem v dětství ovlivněn různými filmy a jedním takovým byl i Robocop. Proto jsem si říkal, že další remake osmdesátkovýho akčňáku mě asi dvakrát nerozněžní. Jenže to by se nesměly objevovat názory, že tenhle film není vůbec zlej. Vlastně i proto jsem se trošku podvolil a tenhle remake dal. No a musím říct, že pár plusů by přeci jenom měl. Především teda herce jako jsou Samuel L. Jackson nebo Gary Oldman. Ti odřou tu veškerou práci na tomhle filmu. Joel Kinnaman už taková hvězda není. Proč by taky, když se tam ze začátku objeví jako člověk, aby se následovně objevil jako bezemotivní Robocop. Také mě třeba zarazilo i to, že tenhle film nemá pořádný příběh. Udělají robo člověka, který je tak dokonalý, že nemá konkurenci. Teda jen do momentu, dokud do něj nezačne tucet bláznů ve skladě střílet projektily, které by rozsračkovaly i obra. (13.09.2014)

,,NEMÁŠ TĚLO, ALE JINAK JSI TO TY!…“ /// Fajnový obsazení bez hvězd první velikosti, zato s mnohdy až překvapivejma tvářema. Ani Oldman nehraje šílenýho vědce, ale stejně jako z jeho produktu se svědomím, by zněj mohl mít Asimov radost. Nejvíc se ale na filmu (nepřekvapivě) podepsal José Padilha. Není zajímavej jen v Iránským prologu (i když lepší boj už tady neuvidíte), ale zdá se mně, že za většinou akce chce nechat ,,vidět“ člověka. Ať už plechovka soupeří s androidama, nebo ,,jen“ dává do cajku čísla zločinu Detroitu. Líbí se mně, že se nezdržuje vohraným pátráním po šmejdech, ale zaměřuje se zase tak nějak na tu lidskou stránku, nad kterou pak člověk po cestě (kamkoliv) přemejšlí víc, než nad akcí, který nakonec bylo celkem dost, ale je spíš doplňkem k osobnosti a vodlehčením vnitřního souboje člověk vs. stroj. Za to a odvahu šlapat vlastní cestou a ne jen vojíždět originál, dávám tu 4* hvězdu. Mojí emocí tu je totiž spíš milé překvapení, než zklamání. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Fotrovi doma říkáme ,,plechovko“. 2.) Chcu to porovnat. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE *** NAPĚTÍ * (12.02.2014)