Kókaku kidótai: Stand Alone Complex

To je pro mě tak těžké ohodnotit, vážně sedím tu nad tím už celou věčnost a přemýšlím. Nabité prvotřídníma myšlenkama, občas to prostě můj mozek nepobíral, prostě jsem tak trochu nechápala, nemyslím sled událostí, ale například rozhovor v 26. dílem si zřejmě budu muset pustit ještě jednou, protože jsem prostě nestíhala, můj mozek na tohle ještě není připraven ;-) Ze začátku mě to nebavilo, pak tam byly sem tam velmi dobré díly, pak další, které mojí pozornosti nevoněly, ale ten konec... Lepší než Matrix, ale hůř se zpracovává v mozkovně, a to je skvělé, ne? Akce, pátračka, pohledný Vysmátý muž. Oishi! :-)) (11.08.2009)

Éra Laughing Mana stále zůstává mým nejoblíbenějším příspěvkem ze světa Ghost in the Shell. Extrémně chytře vystavěná sezóna neustále přeskakuje mezi vyšetřováním a prozkoumáváním fikčního světa. Z lásky k téhle netradiční, ale fascinující řadě jsem se vyznal v zde. (05.06.2019)

Stand Alone Complex je zaujímavým medzipokračovanim slávneho Ghost in the Shell ,ale už to nie je ono. Jednoducho z toho uz nesrší taký skvelý feeling ako z prvého GITS. Nehovorím ,že je to zlý seriál - na to ,že to má byť pokračovanie to funguje výborne ,ale už mi to nepríde také vážne ako prvý diel (ktorý sa v tom úplne vyžíval) ,postavy mi prídu viacej komické (ocenil by som trošku serióznosti) a podobné veci. Najviac ma zosmutnilo keď som zistil ,že je to poviedkový seriál (epizódy na seba až tak moc nenadväzujú). A presne to je najväčšia vada na kráse. Miesto toho ,aby som dostal jeden skvelý príbeh som dostal tak 12 slabších príbehov. Verdikt: Stand Alone Complex originálnemu filmu nerobí hanbu ,ale ja by som viac ocenil filmovú verziu než serialové pokračovanie. 82% (28.09.2019)

Pokud hledáte detektivní filosofické sci-fi, tak GITS je jednoznačně správná volba. Prostředí zhruba odpovídá mé představě o roce 2030, kdy se seriál odehrává. Lidstvo sice udělalo velký pokrok ve výpočetní technice a kybernetice, ale jinak zůstalo stejně prohnilé, jako je dnes. Kromě několika dílů překypuje seriál velice originálními zápletkami a zajímavými řešeními jak jednoduchých, tak složitých případů. Velice jsem si oblíbil Tachikomy, protože právě jejich "monology" dávají možnost k zamyšlení se. Trošku nepříjemně pro mě kontrastuje klasická animace s použitými efekty, protože bych byl rád, kdyby se plynule pohybovaly nejen auta, ale i lidé. Nelze nezmínit fantastickou hudbu Yokko Kanno, která dává seriálu daleko modernější nádech. (08.01.2008)

Tak nevím, má tohle navazovat na původní Ghost in the Shell nebo je to úplně jiný universe? Podle wikipedie se děj seriálu odehrává v roce 2030 a film 2029, ale s tím, jak skončil film, předpokládám, že se to buď musí odehrávat před filmem nebo to s tím nesouvisí. Divné a matoucí. S ohledem na komplikovanost celého GitS světa si člověk nemůže být ničím jistý. Jistej si jsem ale tím, že seriál mě docela chytl (můj první anime). Mají to vymyšlené docela dobře a je jasné, že kdyby to bylo hrané, polovina věcí by nešla tak dobře zpracovat nebo by na to nebyly prachy. I když do GitS světa skočíme rovnejma nohama a někdy tápu, po čase se do toho člověk dostane a začne ho to bavit. Jsou tu dva typy epizod - ty "stand alone" jsou většinou samostatné příběhy, které se dají vypustit, kdybyste chtěli. Pak jsou tu "complex" epizody, které se motají kolem kybermozkové sklerózy a hackera, který si říká Laughing Man a dávají docela složitej příběh, ve kterém složitě se orientuje hlavně kvůli hromadě postav, propojením na úrovni různejch organizací a společností, hackování kybermozků, sdílení informací na síti, propojení myslí atd. Ale zas o to je to zajímavější. Na konci je navíc zmíněn jakýsi syndrom nazvaný "Stand alone complex", takže jmenuje se ten seriál podle tohoto syndromu nebo podle typu epizod? Takhle zmatenej jsem byl u seriálu (stejně jako u filmu) mnohokrát a některá vysvětlení, dialogy, souvislosti mi prostě unikly. Taky je možné, že něco se podělalo při překladu z japonštiny do angličtiny, z které někdo dělal české titulky. No nic, jdu koukat na 2nd GIG a na Ghost in the Shell 2: Innocence, tak uvidím, jestli mi bude dopřáno nějaké další porozumnění genialitě tvůrců, kteří tohle vymysleli. Ještě musím zmínit znělku, u které hraje výborná skladba Aeria Gloris, a u závěrečných titulků taky docela zajímavej song. Po skončení každého dílu nás vždy čekala krátká epizodka ze života Tachikom, které jsem ale nedával a přeskakoval. (25.01.2018)