The Secrets
Obsahy(1)
Nomi, dcéra rabína, sa krátko po matkinej smrti rozhodne odložiť plánovanú svadbu a odchádza do Safedu, centra židovskej učenosti a kabalistických štúdií. V prísne ortodoxnom prostredí školy spoznáva Michelle, neustále porušujúcu školské predpisy. Spoločne stretávajú záhadnú Francúzku, trpiacu smrteľnou chorobou. Nomi sa čoraz viac zaplieta do mystického kruhu tajných praktík očistca a spolu s Michelle začínajú pociťovať tabuizovaný vzťah. (JessicaJet)
(více)Recenze (19)
Tento film se mi těžko hodnotí. Začnu plusama. Prostředí Izraele a hebrejština je celkem neukoukaná, dívčí internát je ve starých kamenných domech. Dvě hlavní hrdinky Noemi a Michelle jsou moc krásné a sympatické. Velkým mínusem je hromada toho judaismu, který upozaďuje romantický vztah dvou žen. Dále ta zápletka se záhadnou Francouzkou mi přišla celkem zbytečná, i když na konci mě přece jen trochu dojala. No a nakonec jsem byla v naději, že dvě dívky nakonec spolu budou žít, ale pak přišla studená sprcha. Jedna žena si samozřejmě musela nakonec vzít muže, aby mohla mít “normální” rodinu. Ach jo. Aspoň na konci si spolu obě vesele zatancovaly a nikoho by tam ani nenapadlo, že vypadají jako dvě nevěsty, které si plní svůj tajný sen, i když jen pro sebe samé. Společnost by to prostě neměla řešit. Nic na tom není. Láska nemá hranice. Holky milují holky a kluci milují kluky. Amen. ()
║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $122,094║Tržby Celosvetovo $204,871║ ()
téma filmu je tak rozsáhlé, že jej neumím s čistým svědomím omezit na nic menšího než je láska sama. dominantní je přitom romantická láska mezi dvěma mladými ženami z židovského semináře, přítomna je tedy i láska k Bohu. dále také láska rodičovská a romantická láska mezi mužem a ženou a aspekt svátosti manželství. i přes tak široký záběr se můžeme jako diváci odrazit od ústředního motivu: vztahu mezi Naomi a Michelle v kontextu víry. nejde o film spirituální ani duchovní, když už, pak pouze náboženský, ale snad ani takové označení není snadné obhájit. nejde o film sebenepatrněji neobvyklý, ač z hlediska distribuce spadá do oblasti festivalového filmu. naopak, dá se popsat jako velmi tradičně formálně zpracovaný. dominatní je vyprávění a vše ostatní (hodnoty a významy) se odvíjí ze syžetu a z poetiky. opojnou výjimkou ve filmu, kde pokus o experiment jinak docela absentuje, je překrásná surreálná scéna, atmosférou jak vystřižená z některého Buñuelova filmu. přes jistou standardizovanost zpracování, na kterém samo o sobě není nic špatného, jde o film mimořádně působivý, neboť v rámci své "konformizované" koncepce dosahuje maximálních kvalit. ()
Na můj vkus příliš mnoho náboženství na úkor příběhu. ()
Keď máš už dosť študovania Tóry, lebo sa to číta sprava doľava, keď už sa ti z búchania hlavy o Múr nárekov robia mozole na čele, keď si povieš, že tí muži s neupravenou bradou s omrvinkami na tri rohlíky nie sú to pravé orechové pre teba, pochopíš, že ti ostáva len sa progresívne zalesbiť. Pretože počas štúdia tej Tóry si zistila, že hriechom je len sex medzi dvomi samcami, teda prienik močovej rúry do konečníka, ale že o vytretí šušky kamoške sa v Biblii nič nepíše, tak kde je problém? Lenže neprajná ortodox konzerva spoločnosť ti to nechce dožičiť, takže film ukazuje dva protipóly. Komunita úplne zahĺbená do kabalistickej morálky plnej náboženských spevov a otrasných trúbkových tónov a potom dievča, ktoré vidí riešenie v úniku k dúhe, lebo však inak sa ani nedá. A keď už to nožnicovým šúchaním celkom nevyjde, tak si aspoň zatancuje. ()
První linka je vlastně klasický motiv zakázané lásky, kdy se dívka vychovaná v konzervativním prostředí nechá strhnout světáčtější spolužačkou. Tahle linie je natočená na výbornou a prostředí safedského centra a vůbec židovská kultura jsou velkým plusem. Druhá linka se ženou stiženou smrtelnou chorobou a pronásledovanou hříchy minulosti je už trochu slabší, protože místy si s ní režie neumí poradit a i proto občas působí jen jako přehnaná stafáž na obraze dominantního vztahu obou hlavních hrdinek. I když je fakt, že z této stafáže vyplynula jedna z nejhezčích scén. K hercům nemám výhrad. Ania Bukstein byla vlastně tím důvodem, proč jsem do filmu šel a potěšila i Michal Shtamler. 75% ()
Dvě hodiny absolutně zmatena a očekávajíc, kdy tam bude lesbická šukačka. Ano a bylo to jen o té lesbické šukačce, jinak nuda. Škoda. ()
Ve filmu se objevují dva velice zajímavé příběhy. Jeden sleduje cestu osobního sebepoznávání zbožné a talentované Noemi z Jeruzaléma, která se vydává studovat midraš v pokrokovém ženském semináři do jednoho z nejposvátnějších míst judaismu - města Safedu. Tam potkává Michelle, Židovku z Francie, která byla na studia poslána nedobrovolně svým otcem. Uvnitř silně ortodoxního prostředí se pozvolna mezi oběma vyvíjí nekonformní vztah (téma, kterému se věnuje také novější film Einayim pkuhot). Druhou, vedlejší linii představuje smrtelně nemocná Francouzka Anouk, které Noemi a Michelle z pověření rabínky pomáhají. Tato žena s kriminální minulostí a bolestnými vzpomínkami přijela do Safedu, aby se zde očistila od hříchů a výčitek před tím, než zemře. K tomuto úkolu si vybrala právě ony dvě mladé ženy... Bohužel po skončení filmu jsem ale měl pocit, že tyto dva základní příběhy nebyly dostatečně rozvedeny, že nebyly úplné, poněvadž jeden druhému tak nějak ubíraly místo. Až jsem byl trochu zmaten, co si z nich mám nakonec odnést. Přesto mě film dokázal pohltit a zaujmout po celou jeho délku, ať už dějem, tématem, postavami, atmosférou či malebnými záběry Safedu. ()
Velmi působivý film. Není tak úplně lehké ho hodnotit, protože většina lidí ne tak úplně ví, co vše je pravda a co čiré producentské vymýšlení. Je ovšem jisté, že být židovka ještě v centrum tohoto náboženství - Jeruzalému a chtít své vlastní svobody, není úplně lehké. Ženy byly odedávna utlačované, ale náboženství tomu ještě přihrává. A co když náhodou ještě máte slabost pro druhé pohlaví? Není problém u některý sekt na základě tohohle "hříchu" klidně vzít dané osobě život. Velmi se mi líbilo, že se příběh nezaměřuje jenom na vztah Michelle a Naomi, ale věrohodně nám vykresluje jaké to je, žít v téhle oblasti, snažit se do ní zapadnout, když nejste tak úplně normální. Osobně si myslím, že na to potřebujete kupu odvahy, kterou si většina z nás ani nedokáže představit. Film o sebevzepření, touze poznat sebe sama, postavit se proti všemu "svatému" a přesto uspět. Kamarádství = láska. Tak trochu Don Tiqoutské jednání, které i tak skončilo. Vlastně ten konec bylo jediné, co mě mírně zklamalo. ()
Židovské učenie u ortodoxných. Snaha dvoch tvrdohlavých študentiek pomôcť chorej žene zbaviť sa jej hriechov pomocou zložitých náboženských procesov sršiaca z filmu v každej minúte diváka doslova pohltí. Je to veľmi fascinujúci námet ale v tomto prípade, prvok lásky medzi dvomi študentkami bol popri dominantnej dejovej línii veľmi slabý. Myslím si, že filmári celkom nevyužili potenciál prameniaci z tejto kombinácie. Iný prípad je film Eyes wide open, kde boli tieto dva prvky (náboženstvo a homosexuálna láska) skombinované naozaj funkčne. ()
Všímám si jistého trendu v lesbických dramatech, a to jejich zasazení do velmi uzounkých, klaustrofobních backgroundů, jako je v případě Ha Sodot (nebo Disobedience) uzavřená židovská komunita, ve Fucking Åmål odlehlé a ospalé maloměstečko, v Bound pak vysloveně jen dva byty, kde se všechno drama odehrává. Všímám si - a líbí se mi to. Myslím, že ta metafora je jasná. Ženy už tak vždy žijí jaksi úzce, s méně právy, menší svobodou, co se týká jejich těla a osobního prostoru, natož pak sexuality a sexuálního probuzení. Tady se námět maličké, silně náboženské komunity, kde nikdo nesmí vybočit z řady (a řádu), rozhodně povedl. Upíná se totiž na něco tak specifického, že si může dovolit jít do hloubky a opravdu něco sdělit, prokreslit postavy do detailu a vystavět i poměrně přímou zápletku s železnou silou. ()
Velice zajímavý exkurz do ortodoxních zákoutí judaismu, krásně zobrazený střet profánní prostoty a zkrátka lidství s velice silně náboženskou kulturou. Homosexuální tematika na místech, kde by ji člověk nečekal, odvážný to počin.. ()
Film, ktorý núti rozmýšľať. O láske (je jenom akej), o tradičnej rodine verzus vášni. A potom zrazu rozmýšľate, kto koho miloval viac, keď dokázal zradiť a niekto zas odpustiť. Čerešničkou je jemná erotika prelomovej noci (kto nevidel, nepochopí). Čakala som síce iný záver ale... Čerešnička číslo dva: hudba záverečných tituliek. Jednoducho krása. ()
Zajímavé téma ohledně postavení ženy v židovské společnosti, ale to zpracování mě příliš neoslovilo ()
Tenhle film mě naprosto rozložil, ale na všechen špatný způsob. Celou dobu jsem přemýšlela, jestli je tak hrozně špatný, nebo jestli se jen potřebuju naladit na správnou vlnu. Ve výsledku jsem znechuceně odložila učebnici hebrejštiny a proklela režiséra, scénáristu i hlavní představitele. Jednou se mi možná podařít dát dohromady střízlivý kritický komentář, ale prozatím jsem jen silně přesvědčená, že tohle je průšvih. ()
Akým obrovským poznaním prešla hlavná hrdinka! Našla samu seba a pochopila,že ak niekomu pomôcť vôbec nezáleží na vierovyznaní. No a k tomu ešte aj diva Fanny Ardant! ()
Různé variace lásky, židovství a Izrael... co víc si přát? ()
Pěkný příběh o ženské soudržnosti a obětavé pomoci druhým i přes počáteční odsudky, kdy druh vyznání nakonec kvůli silnému lidskému dramatickému příběhu ztrácí na významu. Toho náboženství tam opravdu bylo příliš. Škoda, že holky nakonec svou vzájemnou náklonost nezavrší společným štěstím, ale zdá se, že ta opuštěná je nakonec smířená a pochopila důvody té druhé. Anyway v každém dramatu se objeví snaživá udavačka.... ženský to prostě mají odedávna těžký, možná proto jsou tak silný. ()