Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Snímek vznikl podle stejnojmenné povídkové knihy Ivana Olbrachta, která poprvé vyšla v roce 1937 a která je posledním původním dílem známého českého prozaika a publicisty. Scénáristka Jana Dudková vybrala ze tří povídek dvě první, jež jsou na rozdíl od balady O smutných očích Hany Karadžičové laděny do laskavého humoru. Obě prózy jsou ve filmu propojeny do plynulého toku vyprávění. Jednoduchý děj zachycuje příběh chuďase Bajnyše, který málem přijde o svou sedřenou kobylku Julču, a události, spojené s neblahou okolností, kdy ve venkovské posvátné lázni mikve je málo vody, a proto se v ní nemohou konat talmudem nařízené očistné obřady. Tvůrci filmu se soustřeďují na idylický popis prostředí v horské vísce Polaně (golet je označení židovské osady v cizorodém prostředí, též i vyhnanství) na tehdejší Podkarpatské Rusi a na vykreslení života jejích rázovitých obyvatel, chasidských Židů. V centru pozornosti jsou početné rodiny tří přátel, Bajnyše, Mojšeho a Pinchese. Děj je provázen smířlivým komentářem vědoucího vypravěče. Snaha autorů postihnout s příznačnou dávkou nostalgie dávno zemřelý svět židovské komunity se projevuje v každé složce filmového díla, především však v obrazech kameramana a hudbě s židovskými písněmi a popěvky. Snímek nijak nepopírá své původní určení pro televizní obrazovku. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (59)

JASON_X 

všechny recenze uživatele

Film podle stejného Olbrachtova povídkového souboru jako o pár let mladší Kachyňova Hanele, ale s poněkud odlišnou energií. Když jsem ho viděl poprvé, byl jsem příjemně překvapený, že i v našem malém českém (a dost stereotypním) rybníčku se občas objeví nějaká nečekaná rarita. Teprve potom jsem četl Olbrachtovu předlohu a líbila se mi ještě víc, přišla mi syrovější, hlubší, vážnější. A taky jsem zjistil, že scénář jí nemálo pozměnil. No a po dalších několika projekcích už mi začala víc a víc vadit i taková ta nasládlá komediálnost a rozvernost, ve filmu všudypřítomná, hlavně díky Vetchému, Hartlovi, Bočanové, Hrubešové... Z "laskavého humoru" s nechutí zvracím, mám holt radši vážnější notu. Přesto jde o vcelku uspokojivý materiál k případnému prvnímu (a povrchnímu) seznámení se s východoevropským chasidismem. ()

lev86 

všechny recenze uživatele

Asi nie som dosť inteligentný, aby som chápal dej filmu alebo mám problém s češtinou. Pretože mi hodne dlho trvalo, kým som pochopil o čo v ňom šlo, prečo konali postavy tak ako konali. Zrejme je to určené hlavne pre tých, ktorí čítali aj knižnú predlohu. Ale aspoň som sa teda naučil niečo o židovskej kultúre a náboženstve. A iní sa mohli dozvedieť aj to, že nie všetci židia sú bankári, právnici, lekári, pracovníci médií atď . (aj keď je ich teda nadpomer vzhľadom na ich početnosť na svete). ()

Reklama

Zagros 

všechny recenze uživatele

Od Ivana Olbrachta jsem četl jen jeho nejznámější knihu - Nikolu Šuhaje a ani ten mě moc v knižní podobě nezaujal. Zbytek jeho tvorby proto neznám a k filmu jsem mohl přistoupit bez očekávání a bez srovnávání. Ještě dodám, že proti židovské kultuře nic nemám, ale ani ta mě nijak nebere. Je možné, že mi tím spoustu souvislostí uniklo a film pro mě neměl takovou hloubku, jako by mít mohl. Ale k samotnému filmu. Musím se přiznat, že už od začátku mi nesedla jeho atmosféra a poetika. Vysvětlující vstupy vypravěče mě vyloženě rušily a nabourávaly již tak prostý příběh. Iritovala mě taky většina postav. Jakékoli náboženství je pro mě synonymum pro pokrytectví a ani judaismus není výjimka. Všichni mají od začátku plné huby víry, ale při tom jen vymýšlejí, jak druhého oblbnout a co nejvíc oškubat. Když se to nepovede (ten druhý je chytřejší a oškube nás) a není na jídlo, tak se aspoň pomodlíme. První polovina mě hodně nudila a musel jsem si dát dokonce den přestávku. Nakonec jsem to ale dokoukal a ve druhé polovině jsem se i pobavil. Vyčůrané postavy většinou dostaly od života za vyučenou a pár jejich dialogů a situací dokázali tvůrci zdařile vypointovat. Golet v údolí se dostal alespoň na slabší tři hvězdy. K tomu přispěly i dobré herecké výkony většiny osazenstva. ()

Hrabka 

všechny recenze uživatele

O tento film bych neměl absolutní zájem, pokud by nebyl podle knižní předlohy. V maturitním ročníku jsem poměrně často koukal na filmy podle knížek, abych se zároveň bavil i rozvíjel své vědomosti k maturitě z ČJ. Golet v údolí je docela povedený film, který je rozdělen do několika částí. V každé se nám dostaví příběh z židovského prostředí a díky českým hercům, kteří jsou pro podobné filmy poměrně vhodní, se na ponurý film dá koukat. 55% ()

honajz2 

všechny recenze uživatele

Zajímavý vhled do židovské komunity na konci první republiky, který je krásně natočený a i dobře zahraný. Ale nic víc mi to nedalo. Jedině pocit příjemného filmu na jedno zhlédnutí se zajímavým tématem, který sice má svou poetiku a atmosféru, ale žádný silný dojem prostě nezanechá. Navíc by se tomu dost šikl nějaký celistvý příběh. Sledujeme sice osudy několika lidí, ale nejsou natolik zajímaví, aby to bylo dostatečně zajímavé na celý film. Navíc to ani pořádně nikam nejde. Ale i tak jsem rád, že jsem to viděl, něco do sebe to má určitě. 3* ()

Galerie (5)

Zajímavosti (4)

  • Jedná se o poslední film Josefa Kemra, který již v době natáčení trpěl rakovinou, které později podlehl. (Redyx111)
  • Protože tehdy údajně neměla Mahulena Bočanová na sobě vůbec chlupy (ani v podpaží), museli jí lepit pánské kníry do podpaží, protože by to bylo neuvěřitelné, že Brana, žena tělesná, chlupy v podpaží nemá. [Zdroj: Úsměvy Mahuleny Bočanové] (hippyman)
  • Film bol natáčaný v Chrudimi, Svobodných Hamroch a na skanzene Veselý Kopec. (dyfur)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bylo změněno