Ghost in the Shell 2.0

[3,5*]     "Som živá, mysliaci bytosť, ktorá bola stvorená v mori informácií."     Vzhľadom k tomu, že ide o remake Ghost in the Shell (1995), platí takmer všetko, čo som písal pri pôvodnom diele, takže sa budem sčasti opakovať. Jediným zásadným rozdielom je animácia, ktorá prešla modernizáciou a tá jej jednoznačne prospela (ten rozdiel je markantný). Nová obrazová stránka je skutočne podmanivá, čím vlastne odpadá jediná väčšia výhrada, ktorú som pôvodne mal. Po novom ešte viac vynikne pohlcujúca atmosféra futuristického, pretechnizovaného (kyberpunkového) sveta, ktorý je pekne hnusný a zároveň aj istým spôsobom silne príťažlivý. Veľkou prednosťou tohto hĺbavého a pomerne inteligentného diela je aj skvelá hudba Kendžiho Kawaia, ktoré sa na celkovej podmanivej atmosfére podpisuje nemalou mierou (len škoda, že jej nie je viac). (18.10.2023)

Geniální dílo ohnulo svá kolena do prachu a dobrovolně se nechalo zmutovat do čistosti a občasného cgi vizuálu, který dokáže kompletně zprznit některé neskonale ikonické a geniálně dokonalé scény (úvodní titulková sekvence) a udělat z nich něco podřadného, ve srovnání s původní verzí, proto taky hodnotím o jednu hvězdičku méně, místo krásně nedokonalé oku lahodící kresbě je tu totiž animace moc čistá a co je nejdůležitější, je o mnoho méně atmosferická a nehezké 3D vytrhávající z pozornosti a zcela se nehodící je dalším rezavým hřebíčkem do téhle jinak velice úhledné kyber-rakve. Dejte božstva všech pohanských národů, aby se Mamoru Ošii neinspiroval u George Lucase a nedělal další a další verze jako on u Star Wars. Leda by tu Jawové kradli kusy kyborgů. (05.03.2014)

Asi nejsem jediný, kdo si říká že dělat remake filmu, který má něco málo přes deset let je trošku mimo. Tohle navíc není ledajaký film. Co je tu nového? Vlastně vůbec nic. Celý snímek je jakoby vzatý přes kopírák a doplněn o trochu 3D pozlátka. Hudba je stejná, postavy jsou stejné (jen Motoko je při úvodním seskoku kompletně ve 3D) příběhově nečekejte nic nového (ale to bych nebral jako negativum, i malá změna by mohla znehodnotit celkové vyznění filmu). No nevím jak tento film mám vlastně zhodnotit, protože do GiTS universa není ničím přínosný a považuji ho za mírné zklamání, proto ho dočasně ponechám bez hodnocení. Edit: Tak po dvou letech jsem se na podíval znova a nakonec hodnotím jako originál - není proč se zlobit :) (02.01.2009)

Při současné oblibě různých reedic a reduxů a (ve světě her) HD remaků se asi nedá proti (byť už téměř dekádu staré) revitalizaci klasiky všech anime klasik nic namítat. Faktem je, že jsem se ke GITS 2.0 dostal až v roce 2016, a musím říct, že paradoxně díky snaze držet se tehdy aktuální vizuální CGI špičky do dnešní doby zastaral výrazněji, než by bylo milé. Asi je čas na GITS 3.0;) Pokud bych to viděl v době premiéry a neměl zkušenost s originálem z roku 1995, pěl bych tu patrně ódy na úchvatné kyberpunkové sci-fi (jak ostatně na patřičném místě činím). Ale protože jsem "odkojený" původním dílem pana Oshiiho, pak můžu GITS 2.0 hodnotit i jako aktualizaci, a tady jde říct jen to, že "dvounulka" nepřináší nic nového krom několika minut trikových scén z hlubin různých sítí a vizualizací schématických 3D map (sledovačky apod.). A z tohoto pohledu to může být pro někoho i zklamání. Já si to pro sebe uzavřu tak, že je to pro mě osobně zbytečné přikrášlení něčeho pro "novou generaci", ale je to pořád Kōkaku kidōtai, s tou samou atmosférou, s tou samou geniální hudbou, a tak dále, takže nemám důvod řešit to jinak, než jak činím při každé další repríze příběhu o duchu majorky Kusanagi a jeho schránce. To znamená 2501%;) (10.09.2017)

Remake doslova, do písmene, do každého záběru.... Nová vizualizace starého filmu vypadá docela dobře, ale ani tak nejde o žádnou velkou revoluci. Skvělá Kawaiho hudba zůstala zachována, což je jedno z hlavních kladů. Jinak jde ale jde o docela zbytečný film, který nebyl nutný. Pro fanoušky je to určitě parádní, ale pro obyčejného diváka je repete původního filmu už i celkem nudné. 55%. (07.11.2012)