The Last Witch
Posledná bosorka
Režie:
Vladimír BahnaScénář:
Ivan BukovčanKamera:
Václav HuňkaHudba:
Šimon JurovskýHrají:
Oľga Zöllnerová, Mikuláš Huba, František Dibarbora, Karol Machata, Elena Zvaríková-Pappová, Anton Mrvečka, Viliam Záborský, Mária Prechovská, Jozef Kroner (více)Obsahy(1)
Slovenské město Trnava se v polovině 18. století pyšní univerzitou, ale jeho řadové obyvatele stále ovládá dogmatická víra a strach z tajemných sil. V této době má malíř Peter vytvořit oltářní obraz Umučení svaté Julie. Jako model mu má stát rychtářova žena Aranka, která však nemá nic z výrazu světice. Malíř se vzepře nařízení, obraz zničí a jako nový model si vybere prosté rybářské děvče. To je však později obviněno z čarodějnictví… Dnes již klasický slovenský historický film natočil v roce 1957 režisér Vladimír Bahna. Film, který je zároveň kritikou nesmyslného společenského bezpráví, reprezentoval československou kinematografii na X. MFF v Karlových varech. (Česká televize)
(více)Recenze (63)
Velmi špatné herecké výkony zachraňuje silné téma a myšlenka filmu, vystupňované hlavně v závěru na univerzitě a u jezera. Mohl to být slovenský filmový klenot, ale nejen herci, ale i kostýmy a kulisy byly tak barevně přepálené, jako z nějaké pohádce pro nejmenší. ()
Posledná bosorka absolutně nevyužívá filmových prostředků (mohl to sice být i záměr, ale to na výsledku nic nemění). Působí daleko spíše jako divadelní inscenace autora, který se, nepříliš úspěšně, snaží kopírovat Shakespearovský styl. I přesto má ale děj spád, příjemně graduje a nakonec i vtáhne. Silné racionalisticko-materialistické ladění jde, kromě jako přizpůsobení se politickému klimatu, vnímat snad i jako upřímné - vzhledem k tehdejší slovenské realitě. ()
Jeden z tých lepších slovenských filmov bez dramatických výstupov a prikresľovania skutočnosti. ()
Ze začátku to vypadalo na průměrný film, ale postupně to vygradovalo. Ovšemže to byl dost upravený historický příběh, asi by se takhle nemohl stát a bosorka nebosorka by byla upálená... Ale řada výborných slovenských herců v mladším vydání v čele s Mikulášem Hubou, Jozefem Krónerem a Fero Dibarborou, ovšem také Karol Machata, ti si zaslouží vysokou známku. Nakonec to byl film srovnatelný s českou tvorbou oné doby; hon na čarodějnice mohl mluvit i k současnosti a forma romantického příběhu, v němž se střetává církevní dogmatismus a víra v zázraky a nadpřirozeno s novými vědeckými poznatky, které se probíjí do vědomí studentů díky revolučním myšlenkám z Francie, byla vybrána velmi dobře a přístupně široké paletě diváků. Film rozhodně nenudil... ()
Po umělecké stránce velmi kvalitní film, bylo by falešné tvrdit, že herecké výkony jsou perfektní a příběh jalo takový vás )nebo alespoň mě) strhne. Nicméně mi na tom vadí ona ideologická předpojatost 50. let, která chtě nechtě se do filmu promítá. Jednak v diametrickém (černobílém) rozdělení postav na ty špatné a dobré, jednak zcela v duchu komunistické ideologie to spontánní vzepjetí lidu proti vrchnosti (ačkoli právě ten lid byl mnohdy tak zaslepen, jak jsou ve filmu vykreslováni "ti nahoře". Že lze postihnout inkviziční téma i jinak dokazuje Vávrovo Kladivo na čarodějnice - to je prosto jakékoli ideologie a hned tato okolnost dodává větší opravdovosti a daleko lépe vystihuje skutečnost a v tomto směru zejména lidské charaktery. ()
Z cias, ked este vacsina slovenskych hercov vedela hrat. ()
Má to byť pokus o umelecký film a práve preto som nútený dať relatívne nízke hodnotenie. Osobne by mi prišlo lepšie zaradenie filmu do žánru rozprávok, veď viac ako o vykreslenie doby ide o veselých študentov, romantickú lásku prenasledovanú zlom a zázrak, ktorý mení rozhodnutia aj zaslepencov. ()
Moc pěkný film!!! Proč tolik vykřičníků? Neměla jsem nejmenší tušení, že Slováci také natáčeli historické filmy - a soudě dle tohoto dílka, tak úspěšně. Byla jsem moc překvapená tou kvalitou v téměř všech ohledech: výprava, kostýmy, herci, hudba, a hlavně děj - moc povedené. Myslím si, že tento film je zcela srovnatelný s našimi, jako je např. husitská trilogie. ()
Film, na ktorom poznať zub času hlavne z hľadiska práce s hercami, hudobných čísel, ale aj využitia strihu. Bahna v tom nikdy nevynikal, no už keď hrá teatrálne Machata, tak to zabolí. Ako-tak drží "vlajku" Mikuláš Huba, známy z ranných Bielikových filmov. Kroner si opäť raz strihne minirolu, veľmi dobre to zvládol. Postavy typu "starí hadi" mu dobre sedia. Farebne je štúdiová Trnava ťažký gýč, má až príliš rozprávkové farby. Snímke však ťažko kraľuje žena - Zöllnerová, ktorá veľa nenahovorí, ale keď sa objaví na scéne, tak si ju spolu s Hubom kradnú pre seba. Snímke chýba väčšia dramatičnosť, tá je však nahrádzaná paradoxne výsmechom vyšších stavov, či už duchovenstva alebo rektorských magnificencií. A je dobre, že linka ohľadom inkvizície je v diele nepatrná. Tak film nepôsobí ako mišmaš. ()
"Človek sa raduje zo života, nie zo smrti!" Tak ke Kladivu na čarodějnice bych to nepřirovnával, je to spíš taková pohádka. ()
V kanclu jeho Magnificence je vystaven obrovský globus, který se v záběrech objeví zhruba stokrát. „Svätu Julianu umučili kresťania.“ Křasťané nikdy nikoho neumučili, pane protikřesťanská propagando. Katolická církev, která se neřídí Biblí, ale svým katechismem, ve skutečnosti NENÍ křesťanská. Vzápětí se chce malíř vyzpovídat u katolické zpovědi. To mu přeskočilo? Studenti na koleji mají taky na stole globus - asi z hajzlpapíru. Přestárlý student velechytrolín „lidskému rozumu křídla nepřistřihnete“ Machata dává na roveň zázrak s přeludy a čarodějnictvím. Katoličtí hodnostáři nestačí valit bulvy a nezmůžou se ne odpor. Na závěr velká porada katolických papalášů přímo u globusu. Skutečně zajímavý symbol: krucifix s úmrlčí lebkou na podstavci. Čím víc Machata huláká, tím větší hnůj mu z úst padá. Jeho projev je suverénně nejhorší částí filmu. Do poloviny velmi dobré, ale od inteligentního nápadu přemalovat obraz už jen uřvaná protikřesťanská propaganda. Nejhezčí scéna: malíř kreslící u řeky Julii. Pěkná hudba. ()
Takova slovenska Pysna princezna. ()
Tak tady musím dát pět hvězd. Netvrdím. že je film nejlepší z těch slovenských, který jsem už viděl. Ale já velmi oceňuji nadčasovost. Tu tvoří především kritika společenských poměrů a církve. Co se týká společnosti, mnoho z věcí, které byly ve snímku vyřčeny platí i dnes. Bohužel stále platí, že mocní vládnou a chudina se musí přizpůsobit. Stačí si připomenout desítky kauz politiků, slavných, ale i univerzitních představitelů, kteří si myslí, že mohou vše. My máme štěstí alespoň v tom, že na některé pozice existují demokratické principy jako jsou kupříkladu volby. Lidé tenkrát se ale musely vzbouřit a navíc věda v jejich době zdaleka tak nepokročila. A jak může být zaostalost škodlivá či nápomocná na obě strany se ukazuje v závěru, kdy je bosorka osvobozena. Pravdu má některý z komentujících pode mnou, že film zrovna nevypovídá o době, alespoň co se kulis a mnohdy i kostýmů týče. A nedozvíme se toho moc ani o opravdových společenských poměrech té doby. Na druhé straně oceňuji písně a humor. A též kritiku církve. Pravdou je, že u filmu z padesátých let to může být lehce zavádějící, ale zde je na místě. Tupost a zaostalost katolické církve je bohužel nekonečná a navíc se ukazuje i v dnešní době. Tudíž co je v závěru řečeno jednou z postav je všecko pravda a podepsal bych se pod to. A je smutné v tomto ohledu, že co platilo tehdy, platí i dnes. Snad lze ocenit církevní představitele, že alespoň neupalují za čarodějnictví, i když z některých jejich vyjádření je jasné, že by chtěli. ()
"Zbujneli študenti za neprítomnosti vašej magnificencie! Bitky! Pijatiky! Samopaš! Posmechy!" Vyzerá to, že študentský život sa od osemnásteho storočia veľmi nezmenil. Takisto, pokiaľ ide o nejaké to povstanie ľudu proti vrchnosti, účelové spojenie študákov a umelcov ako spúšťacieho elementu bolo aj vtedy cestou k úspechu. Pozerať tento film s tým že sa jedná o historickú drámu ako v popise neodporúčam, no pokiaľ sa prepnete do módu historická romantická polorozprávková komédia, tak to funguje viac než dobre. Solídna výprava s občasným namaľovaným pozadím, hodne humoru, akčné scény, sem tam sa niečo zaspieva a samozrejme kritika neskorofeudálnych pomerov v dobovom duchu. Herci hrajú ako sa zvyklo hrávať v tej dobe, vo filme s touto tematikou to celkom môžem, zásadový umelec Huba, osudová krásavica Zöllnerová, podvratný intelektuál Machata, zhýralý záporák Dibarbora, veselá kopa Mrvečka alebo quasimoidný Kroner. A to všetko na 50. roky výnimočne vo farbe. ()
Osobne k týmto naším filmom s pred pol storočia nemám žiadne výhrady...vždy si ich znova rád pozriem. Milujem ich sledovať, hlavne počas ľahkých nedeľných popoludní. Posledná bosorka je jedným z nich. Láska, humor, mierna dramatičnosť a v neposlednom rade zamyslenie nad historickými udalosťami ktoré otriasali svetom v danej dobe. P.S. Kto vie, možno v tomto roku vznikne u nás scénar k filmu "Posledná gorila" ()
Ako inak mám hodnotiť , keď som lokálpatriot !!! ,,Trnavský môj kraj , ty rodná rovina chlebík namočený spola do vína. Ty zem zlatých zŕn a zavalitej repy chlapov ako chlieb i ostrejších než črepy.,, Inak fiktívny dej so známymi hercami tej doby nijak neprekvapí ,ale tá scenéria !!! Boj dobra a zla, boj chudobných proti bohatým ,boj lásky proti nenávisti ,boj študentov proti cirkvi, boj vzdelanosti voči obmedzenosti -typická rozprávka a tak to aj končí. Zaujímavé je ,že v tej dobe študenti vedeli ,že trnavský richtár je analfabet a to ,, zostalo,,! ()
Jeden z nemnohých kvalitných klasických filmov slovenskej produkcie. Možno, že dnes sú vyššie rozpočty a väčšie možnosti, ale nie sú kvalitní herci a existujú po väčšine len priemerní scenáristi. ()
Krásne, miestami patetické a tak jasne naivné. Pôsobivý historický film plný mravného pátosu, jemného humoru a víťazstva rozumu nad doznievajúcou (aj cirkevnou) autokraciou. Kiežby takéto príbehy vznikli aj v skutočnosti! ()
Výborne natočený príbeh obrazu svätej Juliany, ktorý má oslavou krásy ale do cesty sa mu postaví pýcha a nenávisť. Výborné herecké výkony klasickej československej hereckej školy. Skvelý Karol Machata, Jozef Króner. Z dnešného pohľadu je film postihnutý poetickým jazykom a až rozprávkovou atmosférou, takže ňou pripomína Princeznú so zlatou hviezdou na čele. Samozrejme s náležitou dramatickosťou. ()
Tak vidíš, Otakare Vávro, že sa cirkevné spiatočníctvo dá pranierovať aj s vtipom a bez krvi v očiach! A dokonca v Tvojich obľúbených 50. rokoch.↵ Najmä keď máš k dispozícii takú nevinne krásnu herečku ako Oľga Zöllnerová. Nemusela povedať ani slovo, stačilo jej zatváriť sa do kamery a bolo všetko jasné. A ako jej svedčila tá červená farba, ktorá dominovala nad ostatnými farebnými zložkami filmového materiálu.↵ Vidíš, vidíš, Otakare, na úspechu tohto filmu nič nemení ani celkom prostý príbeh či ochotnícke a príliš oduševnelé výkony hercov. Aspoňže výprava celkom obstojí - pre mňa je zlatým klincom ten drevený mlyn na rieke.↵ Nuž, Otakare, aké to je dostať na frak vo vlastnej disciplíne a navyše od Slováka? ()