Bledý jezdec

Bledý jezdec, přestože jako žánrový zástupce nepřináší nic nového, je filmem, ke kterému chovám respekt i srdečně vřelý vztah. Od mala jsem ho s oblibou sledoval, Clint Eastwood byl hrdinou mého dětství a často jsem si na něj hrál. Ze všech jeho filmů - konkrétně westernů - jsem dlouhou dobu měl nejraději právě Bledého jezdce. Postava bezejmenného kazatele, který přijíždí na pomoc utlačovaným zlatokopům představuje z hlediska westernové mytologie klasického (anti)hrdinu a hrdinu Eastwoodových westernů obecně, a to již od dob "Dolarové trilogie" Sergia Leoneho z 60. let. Veškeré další westerny v režii Clinta Eastwooda pracují prakticky na stejném dějovém půdorysu. Od Tuláka z širých plání přes Bledého jezdce až k Nesmiřitelným, kterými Eastwood svou westernovou etapu mistrovsky uzavřel. V Bledém jezdci, jakkoli je prototypem standardního eastwoodovského díla v čele s typickým (anti)hrdinou, se dají nalézt jak pro jeho tvorbu specifické prvky tajemna (viz. Tulák z širých plání), tak postavení hlavního hrdiny - kazatele před závažnou otázku, kdy je sledem okolností nucen sáhnout zpět hluboko do své minulosti a naposledy vzít zbraň do ruky. Tento "akt" lidského jednání Clint Eastwood dále rozvíjí a podrobněji a o něco přirozeněji se jím zabývá v Nesmiřitelných. Přesto je nutno podotknout, že děj, silná hlavní postava a specifická atmosféra Bledého jezdce (doplněná hudbou Lennieho Niehause) dělají z tohoto westernu doslova mýtickou záležitost. Vždy si tento westernový, pro mě v mnoha ohledech revoluční snímek pustím, a považuji ho za jeden z nejlepších zástupců westernového žánru vůbec. (11.03.2017)

Některý slabší chvilky jako např. trochu přihlouplý souboje, určitá strojenost a nepřirozenost, jsou zase vyvážený řadou zajímavých dialogů, krásnýma záběrama přírody a výbornou prací se světlem a stínem. Průměrnej western povýšenej Eastwoodovým charismatem a několika silnýma momentama, v něčem mi vzdáleně připomínal Kurosawovo Yojimbo, Sedm samurajů či Sanjuro. (26.01.2008)

Najlepšie westerny sú proste s Clintom Eastwoodom, to je jasné. Toto bol skoro úplne prvý, ktorý som s ním videl a aj keď som bol malý chlapec, tak si ma proste Eastwood ihneď získal. Síce sa v tomto westerne veľmi nestrieľa, ale atmosféru má úžasnú a Eastwood opäť exceluje v úlohe muža s tajomnou minulosťou a finále stojí za to. V tomto westerne je myslím všetko klasické, čo očakávate od Clinta Eastwooda a pritom vo veľmi prívetivej a milej forme, žiadny veľký drsný snímok. Bledého jazdca som prvýkrát videl už pomerne dávno, ale pre svoje čaro a túžbu po prežitie snov je to podľa mňa film, na ktorý sa radi pozriete po rokoch znovu. Z môjho pohľadu ide o poctivú filmársku prácu, ktorá si nehrá na nejaké veľké umenie, alebo mimoriadnosť hodnú veľkej pozornosti. Práca kameramana je klasická, klasické sú dlhšie dialógy, dokonca je aj námetom podobné niekoľkým filmom, ale napriek tomu je to pozitívny film. (19.09.2019)

Starý dobrý Clint, kráľ vystrieľaných remingtonov, v role tajomného pomstiteľa, dnes už ale s názvom, ktorý by musel prejsť komisiou pre politicky korektnú cenzúru, lebo pripomína niekomu bledosť to už je skoro na paragraf. Pritom ale Clint možno aj inšpiroval Daniela Landu, len ten jeho jazdec nemá meč nad hlavou. (20.11.2023)

Klasický western, nic víc, nic míň. Eastwood tentokrát nepředvedl nic, co by stalo za zapamatování. Klasické westernové schéma, které ničím nevybočuje z tradičního žánrového klišé. Eastwood tentokrát selhal i při výběru herců, protože žádný z nich (s výjimkou Richarda Kiela) příliš nepřesvědčil. I padouch byl poněkud slabší. Klasický western, který stačí vidět jednou, čistý průměr. (02.08.2009)