Iluzionista

Kouzelný film, po jehož skončení se mi chtělo zatleskat a udělal jsem to. Cesta života stárnoucího iluzionisty, který vystupuje už před převážně poloprázdným sálem a který v zapadlé vesničce (odhaduji na Hebridách) potká jednoduchou mladou dívku, věřící tomu, že je skutečným kouzelníkem (míchání gealštiny a francoužštiny v jednom filmu je netradiční a zajímavé). Nostalgické, melancholické, ale obsahující naději na život. Geniální animace, krásný způsob "vyprávění". Všechno propracované do detailu. Včetně králíka. Závěrečné "zhasínání světel" bylo dechberoucí (ok, možná to až moc prožívám, ale mě se prostě a doopravdy líbilo). ■ A Sylvaina Chometa tímto zařazuji mezi své nejoblíbenější režiséry. Co na tom, že dosud natočil jen tři animované filmy? (29.09.2011)

Filmům francouzské výroby se docela úspěšně vyhýbám. Proto není překvapivé, že jsem před Ilusionistou neviděl ani jeden film od Tatiho nebo Chorneta. Přesto nebyl problém tam cítit tu nostalgii a těžce dopadající vědomí nenávratnosti jednou (ne-)investovaného času. No a navíc mi Ilusionista přidal další plusový bod k zavítání do Edinburghu. (01.03.2011)

Předně, nemám žádné zkušenosti se jmény jako jsou Chomet či Tati. K filmu jsem přistupoval s min. očekáváním, prostě jenom momentální využití nabídky čt2. Ze začátku se to tvářilo tak nějak nejistě, komedie, drama? No nakonec se z toho vyklubal pěkný, i když smutný příběh o dobrákovi, který by se rozdal, ale okolní svět mu neoplácel zrovna stejnou mincí. Závěr taky nepřinesl nic moc pozitivního, ne však, že bych něco takového čekal. Deprese, sentiment (v kladném slova smyslu), fajn hudba a atmosféra. Slabší 4*, vcelku příjemné překvapení. (10.09.2012)

Nikdy jsem u Tatiho neměl pocit, že by se tak moc utápěl v sentimentu a depce. Ano, tu melancholii ze ztráty a konce "starého" světa a z příchodu nového, moderního, který je zbytečně hektický, chladný a bez nějaké duše, z jeho filmů člověk cítí taky a vlastně na ní jsou celé postavené, ale záměrně jsou okořeněny humornými scénami a i celkovou stylizací do grotesek, takže to poselství "všechno moderní je špatné" nepůsobí tak přehnaně vážně a dokáže si nejen z toho dělat legraci. Vlastně ty film vůbec nejsou tak jednostranné a o tom, že všechno moderní je špatně, Tati hlavně kritizuje a satirizuje chladné mezilidské vztahy, které se s moderní dobou rozrostly a také uspěchanost a přehnanou honbu za penězi. Kritizuje určité věci, ne celou dobu. Tady sice nevím, jak vypadal původní scénář, ale přijde mi, že Chomet z něj udělal přesně ten přehnaně vážný sentiment, kterému se Tati sice nikdy vyloženě nebránil, ale ani ho neměl zapotřebí a spíš se pousmíval tomu, kdyby se k němu měl někdy ubrat. Iluzionista je tak jenom jednostrannou a vyloženou kritikou celé moderní doby, který se opravdu bere tak vážně, že to celé působí až povrchně. Nepopírám, že to nemá své kouzlo, skvělou hudbu a že to nemá špatný rozjezd, právě naopak, ten mě chytl hodně. Ale od potkání té obdivovatelky to stále více upadá do sentimentu, který postupem času začne "kýčovitět" a když už dojde k závěru, jen se potvrdí, jak přehnaně vážně se to celou dobu bralo. Je to tak moc zahleděné do sebe, že to úplně zapomíná, v čem Tatiho zvláštní styl tkvěl. A přitom se to tváří, jak velkou poctu mu to dává. Přitom o Chometovi vím, že jeho styl chápe, protože se o něj už dost snažil v Triu z Belleville, kde se mu ho sice nepovedlo podat úplně dokonale, ale určitě mnohem povedeněji, chytřeji a vtipněji, než tady. A přesně kvůli tomu všemu Iluzionistu nepovažuji za povedený film a Chomet mě tady celkem zklamal, což mě mrzí o to víc, když mě teď jeho předchozí filmy docela chytly. Ale bylo zase fajn vidět tu aspoň na pár vteřin strážníka ze Staré dámy a holubů :-) Když už jsem u toho starého Chometa. Jestli tohle je ale ten "nový", tak se obávám, že se vyčerpal celkem rychle... Lepší 2* (05.11.2022)

- 28.09.13 - „Magicians do not exist.“ Po dlouhé době jsem měl opět to potěšení vidět perfektně zpracovaný animovaný film, při kterém musel animátor vzít tužku do ruky a nečumět jen na monitor a klikat na myš. Díky této propracovanosti není zapotřebí zbytečných slov. Tento film není o iluzionistovy, nýbrž je iluzionistou samotným. Stejně jako on, je představitelem již zastaralých technik, pro které (podle filmu) není v tomhle světě už místo. Jako malá vesnička na břehu Skotska, tak i tento snímek docení jen menší skupina lidí, kteří se rádi ponoří do melancholického příběhu, který svede poslední boj proti dnešním zaběhlým konvencím. Neúspěšně. Zdá se, že ve městě, kde sklízí veškerou slávu afektovaní hudebníci není pro klauna, iluzionistu a břichomluvce místo a jediné vyhlídky do budoucna je buď hodit si mašli, nebo skončit na ulici. Podobně jak u The Artist (2011) tak i Iluzionista je krásnou poctou dřívějším řemeslům (ať už jsou jakákoliv) a já doufám, že toto není epitaf podobně dokonalým animovaným snímkům se srdcem na pravém místě. P.S. Díky iluzionistovi jsem si vzpomněl na mé dřívější přání, aby někdo zfilmoval (podobným způsobem) Machinarium. (28.09.2013)