Reklama

Reklama

Z tvorby významného českého dramatika, spisovatele, režiséra a scenáristy Oldřicha Daňka vám dnes nabízíme další útržek z běhu času, jak sám dramatik řadu svých komorních her označuje. I on se opírá o dějinnou skutečnost. Aféra kadeře královny Bereniké se opravdu stala. A kdo ví, jestli ne právě tak, jak vám teď budeme vyprávět. Bylo to kolem roku dvoustého čtyřicátého před Kristem ve středomořském ráji helénské Alexandrie. Král Ptolemaios je právě na syrském tažení, královna Bereniké obětovala za jeho šťastný návrat bohyni lásky svou kadeř. O královský pár tu však nejde. Neboť našimi hrdiny jsou Klió, velekněžka chrámu bohyně lásky (J. Jirásková), nejslavnější básník těch dob Kallimachos (J. Adamíra), se kterým se Klió před třiceti lety rozešla, a astronom Konón (J. Vinklář). Kallimachos a Konón oslavují – Konón objevil nové souhvězdí, zatím pro ně nemá jméno. Do oslav vpadá rozhorlená Klió. Z chrámu se totiž ztratila královská obětina – Bereničina kadeř… (Česká televize)

(více)

Recenze (21)

Marthos 

všechny recenze uživatele

Vynikající daňkovský apokryf z vrcholného období (nejen) egyptských dějin, sestavený z dochovaných útržků básníka Kallimacha, jedné z nejvýraznějších person ptolemaiovské éry, která jej mimo jiné katapultovala do rozhodující pozice hlavního katalogizátora alexandrijské knihovny. Sarkastické bonmoty, které si mezi sebou vyměňují starý, unavený básník a velekněžka chrámu bohyně lásky Klió, tedy Jiří Adamíra a Jiřina Jirásková, jsou nejen vášnivou ironickou přestřelkou, ale především unikátním záznamem mimořádných hereckých výkonů obou protagonistů. K nim náleží právě tak bohorovný astronom v podání Josefa Vinkláře i rozsahem skromnější kreace Hany Maciuchové a Františka Němce. V úhoru soudobé i současné televizní (nad)produkce je Daňkova Kadeř vskutku malým zářivým démantem, jehož leskem bychom se měli nechat oslňovat častěji. Protože je opravdu o co stát. ()

HonzaBez 

všechny recenze uživatele

"Bohové zařídili, jak to zařídili a není na nás soudit jejich dílo…" Nebyli to bohové, nýbrž mistr Oldřich Daněk kdo "zařídil" že tahle konverzační televizní inscenace z prostředí starověkého Egypta inspirovaná skutečnými události (okolnosti spojené s pojmenováním nově objeveného souhvězdí podle ztracených kadeří královny Berniké) spatřila světlo světa. Dialogy mezi  básníkem Kallimachosem (Jiří Adamíra) a velekněžkou chrámu bohyně lásky Klio (Jiřina Jirásková) jsou plné ironických poznámek a bonmotů, které je radost poslouchat. Z dalších postav mě doslova nadchla Hana Maciuchová v roli kněžky, které to své mladistvé nadšení hraje ohromně přesvědčivě. Ta pátá hvězdička je tentokrát za mě dost její zásluha, ač pochvalu je zaslouží všichni herci a mistr Daněk především... ()

Reklama

Šandík 

všechny recenze uživatele

Tyhle Daňkovy konverzačky jsou IMHO nejsilnější v rozhlasovém provedení, neboť stojí a padají s uměním kultivovaného hereckého řečového projevu. Jejich televizní zpracování samozřejmě taky není špatné, ale také není to úplně ono. Jako by tu byl obraz tak nějak nadbytečný. Navíc, takový "Dialog s doprovodem děl" je pro mě i jako televizní inscenace přecejen silnější zážitek. Možná za to ovšem může moje antipatie k Jiřině Jiráskové. Přiznávám, nepovažuji ji za nikterak světobornou herečku. Naopak Vinklář i Adamíra se mi v tomto drobném opusu zdáli skvělí. Klobouk dolů před jejich herectvím... Celkový dojem: 75% Zajímavé komentáře: Marthos ()

Belsazar 

všechny recenze uživatele

Dovoluji si poznamenat, že nevypočitatelnost učenců je jeden z největších problémů pro ty, co mají zaručovat jejich klid. – Třeba ta nevypočitatelnost je taky jejich hlavní předností. Vynikající záležitost. Je radost vidět pětici skvělých herců, jak září na malém prostoru. Některé hlášky jsou jak ze zlatého fondu. Učenci, když se dají do chlastu, tak nevědějí, kdy přestat. Jiří Adamíra tradičně nepřekonatelný a Jiřina Jirásková? Nikdo neumí říct slovo "kretén" tak jako ona. ()

Skuby47 

všechny recenze uživatele

Skvostná ukázka slovní ekvilibristiky, jaká se jen tak neslyší. Je to koncert pod taktovkou Oldřicha Daňka pro pětičlenný orchestr, v němž Jiří Adamíra hraje první housle a ostatní mu skvěle přihrávají. Je vzorovou ukázkou toho, jak lze i s minimálními prostředky docílit maximálního efektu. Škoda, že se v současné televizi nenašel žádný pokračovatel tohoto trendu. ()

Galerie (5)

Zajímavosti (1)

Reklama

Reklama