Barmský videožurnál

Strhující "Found footage" dokument o hrstce odvážných kameramanů, kteří s nasazením vlastního života natáčeli represálie v totalitní Barmě. Pokud neznáte barmské dějiny, nezoufejte. v dokumentu je ve zkratce na začátku vše vysvětleno a díky formě, kterou je to celé natočeno, vás to ihned vtáhne přímo do ulic této 100% vlhkostí nasycené zemičky...o to víc mě pak zasáhlo to, jak se z postupně sílící euforie a naděje, že 100 000 protestující davy lidí a buddhistických mnichů dokážou svrhnout diktátorský režim, atmosféra postupně měnila v totální beznaděj a strach, když vladní jednotky začnou pálit ostrejma. Tohle bohužel není hollywood a film končí špatně, což mu jenom přidává. Tvůrci se nebojí ani rýpnout do vlastních řád, a to především když posloucháte jejich telefonáty (ano, revoluce potřebuje první mrtvé a ví to i novináři a ideálně kdyby to byl mnich a nejlíp reportér z cizí země). Nicméně intenzivní revolucionářská atmosféra z toho sálá takovým způsobem, že by jste okamžitě sbalili svojí domácí kameru a vydali se podkopávat silné nohy vojenských režimů. (04.08.2013)

Minulý rok byl na dokumenty opravdu hodně štědrý. Oproti Cove, kde je znázorněná nesmyslná krutost člověka na zvířeti, je v Burma VJ znázorněna nesmyslná krutost člověka na člověku. Vůbec si nedokážu představit žít v takové zemi ale díky tomuto dokumentu si dost dobře dokážu představit ten strach, který má každý občan žijící v Barmě. (20.04.2010)

Trochu zklamání. Řekl bych, že trochu promarněná šance. V této podobě lze pozitivně hodnotit jen to, že se dostali ven nějaké místní záběry. Pokud tomu dávali konečnou podobu evropští filmaři, tak myslím, že mohli přidat nějaké vysvětlení jako roli hrajou mniši v místní kultuře, či jak reagovali lidi ve světě (zda se pokoušeli reportéři z jiných zemí dostat do barma, atd...). Tím by vznikl plnohodnotný film a výpověď. V této podobě mi to přijdě trochu málo... (11.12.2010)

Povstání studentů v roce 1988 podobné naší sametové revoluci bylo krvavě potlačeno. V roce 2007 má demokracie v Myanmaru nadějnější vyhlídky. Mírumilovný mnišský protest přeroste v celonárodní povstání, jenže vojenští generálové opět tvrdě zakročí. A já se ptám, jestli nakonec nejsou všechny ty oběti na životech úplně zbytečné. Daleko větší přínos mají videozáznamy, které pořizují amatérští reportéři. Díky nim jsem v Barmě skutečně byl a nebyla to příjemná zkušenost. Přesně takhle to mohlo dopadnout i u nás a kdo ví, jestli bych teď dokázal vzít kameru a bojovat za svobodu tady u nás... (18.05.2012)

Nejemotivnější dokument, který jsem za dlouhou dobu viděl, díky reportérům DVB jsem mohl vidět všechny události tak živě...O to je bolestnější a víc frustrující fakt, že k něčemu jako změna se ani v nejmenším neschyluje. Nepřikrášlené záběry z ulic a rozhovory mezi reportéry, prožitky zainteresovaných lidí, kteří v oněch událostech dávají všanc svou budoucnost, zkrátka autenticita a lidskost, to vše podtrhuje vážnost barmské situace a vyvolává tolik potřebnou solidaritu, a upřímný soucit. A to bez cíleného tahu na citovou stránku. Velice obdivuji nasazení všech reportérů, samotnou Su Ťij a zejména všechny ty odvážné mnichy, kteří se nebáli vyjít do ulic i po těch strašných raziích a stáli tak strachem zlomenému národu oporou. (19.03.2011)