Manželství po italsku

Afektovaný, uřvaný, melodramatický, inu typický film Italky Sophie Loren a jejího sparring partnera Mastroianniho. I když tady je třeba poctivě říct, že ten jeho seladon tu byl dokonalejší než jinde.  Prvních pár minut jsem se ladil na po dlouhé době typickou filmovou "italštinu", všechno to spílání, lomení rukama, koulení očima a křik, na to bylo třeba si zvyknout. Ale pak se začal do příběhu plížit onen italský způsob romantického filmu, ten krásně sladkobolný příběh o osudové lásce, jímž se rád člověk nechá polapit a prostě si přeje šťastný konec.  Co do vyprávění možná hodně zkratkovité ...a měla/měli tři syny, a oni ji/je milovali..., ale  ono to je fuk. Láska je taky zkratka k duši toho druhýho, tak o čem se tu bavíme.. (21.09.2023)

"Zabijem ťa, zabijem ťa, milujem ťa..." Táto veta neznie len typicky pošahane taliansky, ale aj žensky. Pripomína mi to známe ženské "Nie!!, nie!!...ach bože, áno..."Pamätám si ešte z detstva, že sa o tomto filme pomerne veľa rozprávalo. Videl som ho až teraz ako dospelý chlap a nijako zvlášť na mňa nezapôsobil. Humor trochu podivný, typicky talianské rozhadzovanie rukami nepočítam, to k nim patrí ako špageti, ale tú ich "osudovú" lásku som nezožral. Najviac som si užil hádky za kuchynským stolom, ale to je dosť málo na film, ktorý sa v istých kruhoch nazýval kultom. Čakal som viac a skôr než Manželstvo po taliansky mi sedí Rozvod po Taliansky, tiež s Mastroiannim. 60%. (27.09.2014)

Ďalší film, pri ktorom máte pocit, že sa preňho SL a MM narodili. Respektíve že sa narodili pre ľubovolný film, v ktorom spolu účinkujú. Pritom je úplne jedno, v akom žánri. No a keď sú navyše v tom filme aj manželmi, musíme použiť otravnú frázu herecký koncert. Podobne suverénne na plátne pôsobili ešte Richard Burton s Elizabeth Taylor, a potom už nikto. Film plný britkého humoru, avšak vyplývajúceho zo situácií, ktoré zase vyplývajú z klasickej talianskej povahy. Takže asi preto je to aj komédia. Inak je to pomerne vážna dráma, ak sa pokúsime do postáv vžiť a predstaviť si samých seba na ich mieste. Potom je to horor. (21.09.2014)

Tak tohle je pravá Itálie. Spousta křiku, zuřivá gestikulace, hysterické scény, záchvaty vzteku, urážky, vyhrožování, pláč, třískání nádobím, rozbíjení nábytku a tak všelijak podobně. A Domenico je pravý Ital. Zazobaný, arogantní děvkař, který neumí udržet slovo ani liru a pod vzhledem Rhetta Butlera skrývá pravou identitu pohodlného, sobeckého sraba a přesvědčení, že je pánem tvorstva. Což se ukáže být mylným, protože pánem rázné prostitutky a filuty Filumeny rozhodně není, jakkoli mu ona celé roky slouží (ve dne v domácnosti, v noci v posteli) a rodí mu děti, a marně usiluje o kariérní postup – manželství. Což se jí po 22 letech konečně povede. Lstí, pochopitelně, donchuan Domenico totiž ani za tu dobu špetky charakteru nenabyl… Sice jsem se párkrát zasmála, ale z mého pohledu je italské manželství spíš drama než komedie. Asi že holt nejsem chlap. (30.12.2015)

Krásný film, který prostě reprezentuje Itálii...emoce, vášně, drama (a velký :)), komedie...prostě krásná, trošec špinavá a jen leeeehce ukřičená Itálie. :) Marcella a Sophiu miluju a tenhle příběh taky. Dojímá mě, tam kde má..jak je Sophia silná, hrdá, ale přeje si dvacet let jen lásku zmetkovitého Domenica - Marcella, jehož postava je vtipná, i když byste ho prostě zabili. Film je skvěle napsán a postaven. Časové prolínání, hudba, dialogy, silné momenty a hlavně nezapomenutelné herecké výkony italských legend...to vše pro mě tvoří nezapomenutelný film, který si s italskou kinematografií společně s Včera, Dnes a Zítra a Fellinim spojuji nejvíce. Dramatické scény prolínají i velmi vtipné scénky jako je např. hádka ústřední dvojice, Filumenin super podpis nebo pěvecká ukázka v sakristii. Jediné co bych filmu vytkla, že nemuseli v pár scénách Sophii tak načesat a nahastrošit...ve většině byla ale krásná jako vždy. No, prostě moje srdcovka, kterou jsem ještě více docenila až po nějakém čase od prvního shlédnutí. Krásná také hlavní píseň - https://www.youtube.com/watch?v=zfivslNWXnU (14.09.2016)