Odbor městské zeleně

Návštěvy úřadů patří vedle návštěv zubaře mezi nejneoblíbenější (u Jeremyho Jamma ne náhodou obojí!), většinou oprávněně. Každý máme asi zkušenosti se sadistickými byrokraty, kteří vás s úšklebkem ve tváři pošlou v lepším případě na druhý konec budovy, v horším na druhý konec města, protože jste něco špatně vyplnili. Úřad fiktivního Pawnee v Indianě (které je se svou bizarní historií nevyčerpatelnou studnicí sexistických, rasistických a jiných politicky nekorektních joků, a proto se bleskově zařadilo mezi má oblíbená televizní městečka) by na tom byl stejně, kdyby ovšem neměl trumf v rukávě v podobě usměvavé, hyperaktivní a dobrosrdečné Leslie Knope (fantastická Amy Poehler), která svým nakažlivým optimismem motivuje k lepším pracovním výkonům všechny kolem sebe, od zevláka Toma, přes sucharku April, až po libertariánského šéfa Rona. Parks and Rec nepatří mezi sitcomy k popukání (ke kterým řadím například Will & Grace, Arrested Development nebo Coupling), jeho silnou stránkou je především fakt, že mezi hlavní partou panuje (na dnešní sitcomovské poměry) nevídaně přátelská a vlídná atmosféra (nejvíc oceňuju sismance Leslie a Ann, která byť slouží většinu času jako jediný straight man seriálu, je díky její rozkošné představitelce Rashidě Jones zřejmě mojí favoritkou), je zároveň jedním z mála sitcomů, kde mi žádná hlavní postava vyloženě nevadí (byť jasně poslední je u mě trouba Andy), a k tomu je doplňuje skvadra nezapomenutelných výstředních recurringů (Jean Ralphio, Tammy 2 (Megan Mullally!! skutečná manželka představitele Rona), Li'l Sebastian). Parks and Rec má určitě svoje mouchy (mnohými zmiňovaná první řada skutečně JE slabá, naštěstí má ale jenom šest dílů a už hned druhá je docela jiná káva), ve výsledku ale stojí za to. PS: Leave Jerry alone, he's a human! PPS: Po nádherném finálovém dvojdíle zvyšuju na pět, sice to trvalo, ale po desítkách hodin s touhle partou můžu s jistotou říct, že je to srdcovka. (26.05.2014)

Teprve před pár měsíci jsem se dostal ke Kanclu, což pro mě je naprostý klenot. Po dokoukání jsem byl přesměrován tady - tak jsem tomu dal šanci. Přijde mi, že u Parks and Recreation mi trvalo déle, než jsem si na některé postavy zvykl a některé mi k srdci nepřirostly vůbec. Bavil jsem se dobře...zejména Ron, April a Andy jsou geniální a seriál tak trochu táhnou. Těch výbuchů smíchu ale nebylo až tolik. Nebo nezapomenutelných momentů. Je těžké srovnávat to s tak vysokou laťkou, ale i kdybych se od toho odprostil, tak mi asi nezůstane více než skvělá zábavná oddechovka, na kterou se ale pravděpodobně už znovu nepodívám a za pár let si hlášky z ní říkat nebudu. Ale vzpomenu rozhodně. 75% (01.10.2023)

Během prvních sérií, které mi mimochodem nepřipadaly vůbec špatné, jsem byl přesvědčený, že to maximální hodnocení v žádném případě nemůže dostat, postupem času jsem se ale nějakým způsobem smířil s tím, že Ricky Gervais s tím nemá a nebude mít nic společného, že to je něco jiného než Extras, Office a Life's Too Short a že mi skončil život ve chvíli, kdy už nebylo od něj nic dalšího, na co bych mohl koukat, a právě v ten okamžik mi došlo, že žánr mockumentary nemusí být definován Office, a že Parks and Rec jsou vlastně stejně unikátní, i když rozdílným způsobem. Co musím vyzdvihnout snad nejvíc, jsou v první řadě perfektní jak hlavní, tak vedlejší postavy, které jsem si během pěti sérií oblíbil víc než v jakémkoliv jiném komediálním seriálu, a na rozdíl od konkurence se seriál vyvíjí přesně tím směrem, jak by měl, a jak to ve většině případů nebývá (Community). To, co se zpočátku zdálo jako kopírka kopírky ultimátní Office UK, je najednou i u konce 5. série jeden z nejlepších zážitků strávených u obrazovky a doufám, že to takhle ještě pár sezón vydrží! (22.04.2013)

// Na tuto chvíli jsem se neskutečně těšil. Kdo už má za sebou, ví – kdo ne, teprve zjistí. Já například věděl, že v momentě, kdy jsem dokoukal finále sedmé řady a seriálu musel dát nadobro sbohem, potřebuji kapesník. Spoustu kapesníků. Taky mi však bylo jasné, že seriál nemůžu nechat prostě jen tak odejít. Na to jsem si ho za tu krátkou dobu až příliš zamiloval. Musel jsem se s ním nějakým způsobem rozloučit, a co je lepšího než od srdíčka psaná recenze ohlížející se zpět na sedm úžasných let jednoho z nejzábavnějších sitcomů všech dob. Tak pojďte se mnou a společně se podíváme na to, proč mám pocit, že má tahle partička potenciál stát se i vaší srdcovkou. Více zde (03.05.2015)

Když už jsem si myslela, že komediální seriály neexistují, dostala jsem od bráchy tip na PArks and Recereation. Paráda! Dvacet minutek je tak akorát, postavy jsou přiměřeně ulítlé (Ron rulez) a kupodivu ani zasypání díry netáhne seriál ke dnu. Trochu slabší se mi zdají díly s nástupem auditorů, ale snad se zase vyhoupnou zpátky do sedla (RIP Lil Sebastian). (04.08.2018)