Lurdy

Nejprve se musí uzdravit duch, až pak teprve tělo. Hlavní hrdince se uzdravilo tělo, duch ale úplně ne a nějak uvěřila až potom, co zázrak skončil, tudíž se jí pak uzdravil i ten duch. Asi takhle jsem pochopil ten závěr, chápete, jak to myslím. Každopádně i tak si myslím, že to celé vlastně byla jenom jakási koláž typu lidí, co přijíždějí do Lurd. O těch, co se tu potřebují za každou cenu uzdravit, i když nevěří, o těch, co věří, ale když se stane zázrak někomu jinému, jenom závidí a nadávají a taky o těch, co nevěří a nakonec uvěří a pak je tu ten zbytek, co věří a bere ty věci tak, jak jsou (třeba ten liliput). Bohužel jsem doufal v nějaké jasnější poselství, kterého se mi moc nedostavilo. Navíc ten film je zbytečně utahaný, byť kameru má dobrou (pokud se teda nezačne zoomovat nesmyslně na jedno místo) a chvílemi působí až mysticky. Ale přece jenom jsem od toho filmu čekal něco víc. Sice je to z Rakouska, které má takový svůj vlastní filmařský styl, co někdy funguje a někdy ne, mě osobně spíš sedí, ale tady to podle mě uvízlo tak na půl cesty. 3* (09.10.2019)

Uff. Dalo by se říci, že nejsem věřící.. nebo spíše nejsem katolicky založený, v něco snad věřím, ale to je na jinou debatu. Skvělé minimalistické dílo Jessicy Hausner s naprosto odzbrojující Sylvií Testud. Ta během filmu pronesla jen několik málo vět, ale emoce, které mi, jakožto divákovi, zprostředkovala - neskutečné. Dlouhé záběry bez dialogů, vlna pocitů a hlavně nenucená režie. Zázrak! (08.01.2012)

Môže mi niektorý z Lurdských kňazov vysvetliť, prečo musia všetci tí trpiaci ľudia prísť až do ich mestečka, aby im Boh a Panna Mária pomohli? To nestačia modlitby doma, alebo v miestnom kostole? Že by bol za aj tým byznis? Túto otázku film nepokladá, zato mnohé iné, zhusta filozofické, áno. Niekedy prostredníctvom postáv, inokedy sú ukryté pod povrchom a o to silnejšie. Niektoré sú o bohu, niektoré o kresťanskom pokrytectve, niektoré o základných ľudských pudoch a potrebách, niektoré o vzájomných medziľudských putách a s nimi spojenom sebectve. Ako správny európsky art na žiadne neodpovedá a je to iba dobre. Mimochodom aj preto, že tie odpovede nepoznajú ani filmoví režiséri, nie to ešte diváci a tobôž cirkev. Ako priaznivec Bergmana (rieši boha) a Allena (rieši sex) som bol navýsosť spokojný. (17.12.2012)

Častokrát mi na těchto stránkách hnou žlučí různí ateisté, kteří šmahem odsuzují náboženství a víru a směšně dávají najevo, jak jsou nad věcí. To prosím nepíšu jako věřící; sám sebe pokládám spíš za kacíře, věčného skeptika a pochybovače. Serou mě zkrátka hlupáci, kteří si na základce udělali jasno a od té doby nepocítili potřebu své úsudky podrobit revizi. --- Toto uvádím předem, aby mi bylo správně porozuměno. Největším kladem tohoto filmu totiž je podle mne právě jeho skepse; neuráží, neodsuzuje, netluče jako Chruščov podpatkem do stolu, nedělá unáhlené závěry. --- Lurdy jsou zobrazeny jako místo, kde se úřaduje a točí peníze. Ale nenaznačuje se, že je to něčí chyba. Když se k vám hrnou zástupy, z jakéhokoli důvodu, musíte se jim postarat i o žvanec a záchody, to je realita kterou dobře zná církev i pořadatelé filmových festivalů. Bohoslužby jsou tak trochu showbusiness, to je další fakt, jenže jak má kněz k věřícím nacházet osobní vztah, když jsou jich tisíce a každý den jiní? Tak slouží jak umí, dává lidem co chtějí, a zůstává rezervovaný. --- Působivá je poctivost, s jakou jsou pacienti upozorňováni: „My se zde snažíme léčit duši. Pokud se přitom občas zázračně vyléčí i tělo, je to vedlejší efekt.“ Nemohou udělat nic víc proti lidské přirozenosti, která ve své prostotě lpí na viditelných znameních, tedy zázracích. Mají tam na zázraky úřad, který především dohlíží, aby se zázračné agendy nezmocnili nějací novináři či jiní blbci. Je to taková péče o dobré jméno podniku. --- Herecké výkony v příběhu jsou tak civilní, tak „normální“, že se je až zdráhám nazvat herectvím. Míněno jako pocta režisérce. I v tomto ohledu, všechna lidská malost a nedokonalost je podána autenticky, nepřehání a nesoudí. A nakonec zázrak sám. Pro autorku není rozhodující otázka zázraku; ostatně i ten zůstává dost „nezázračný“, vysvětlitelný jako vzácné leč možné (dočasné) zlepšení. Centrem zájmu jsou reakce lidí, jejich otázky a komentáře, nepříliš povznášející, ostatně jako i sama hlavní postava dívky ve víře spíše vlažné a oportunní. --- Vnímám film jako názornou ukázku toho, jak je poctivost vzácná, náročná a nevděčná. To tam nemohl být aspoň jeden kněz znásilňující bezmocné nezletilé pacienty? U čerta, kde je nějaká akce!? --- (22.05.2012)

Nejde ani o náboženský, ani protináboženský film, ale skôr o objektívny pohľad na dnešných pútnikov. Hlavná postava Christine sa nevybrala do Lúrd ani tak za zázrakom, ako skôr za spoločnosťou ľudí. Zázrak sa samozrejme stane, ale cesty pána sú nevyspytateľné... Bez akejkoľvek potreby priamo provokovať sa režisérka pýta zaujímavé otázky premýšľavým či humorným spôsobom. (25.12.2013)