Jmenuji se Oliver Tate

netradiční snímek s absencí okoukaných hezounků a klišoidního scénáře amerických komedií... ponořte se spolu s oliverem do slastí i strastí jeho dospívání a nemálo zvláštní addamsovské rodinky a přítelkyně... pitva patologických situací není vlastně komedií v tom pravém slova smyslu, ale když člověk vyleze z kina, má na tváři takový lehce přitroublý úsměv... je možné, že mi vydrží při vzpomínce na ayoadovu režijní prvotinu až do osmatřiceti. 80% [Světozor, 8.6.2011] (09.06.2011)

Nutno smeknout před Richardem Ayoadem, jelikož natočil velice originální(samozřejmě ne příběhově, spíše "obalově") celovečerní debut. Na druhou stranu jsem po zhlédnutí cítil spíše rozporuplné pocity, než bezbřehé nadšení. Je ale fakt, že ona originalita a dokonalá retro atmosféra filmu převládá a tak to hodnocením spíše někde mezi 3 a 4 hvězdami. Možná ani nejsem dostatečně stavěný na tenhle druh humoru, jelikož při scénách v nichž se kinosál rozezvučel smíchem, jsem se spíše pouze letmo pousmál. Určitě ale tahle neotřelá lovestory spojená s dospíváním stojí za návštěvu kina. Knížní předlohu jsem nečetl a až dodneška o ní ani neslyšel. PS: Ve Walesu jsem před lety byl a rozhodně to tam takhle ošklivě nevypadalo. (08.06.2011)

Velké zklamání, po dlouhé době film, který jsem nedokoukal dokonce. Po první skvělý části přichází druhá hrozně utahaná část, a když už se konečně dostalo k tý třetí, tak jsem si řekl dost a vypl to, Nemohl jsem se donutit, abych koukal pořád na ten přiblý neměnící se výraz protagonistovi tváře... a vlastně nejenom jeho ale všech zúčastněných. Jediné co se mi jaksi líbilo byla vizuální stránka filmu a práce s kamerou. (16.04.2014)

Většina z nás má v životě stejné problémy jako Oliver a stejně tak je pravda, že až nám bude 38, tak nám na tom už asi nebude záležet... Tento příběh mě bavil a překvapil svou neuvěřitelnou lidskostí a pravdivostí.. Možná by mohl skončit už dříve a epilog by mohl být vynechán, tím by byl ještě reálnější, ale i tak se mi líbil hodně. Nicméně herec Craig Roberts (kterého jsem v Submarine viděla poprvé) mi přišel takový "nemastný, neslaný", prostě nic moc, Yasmin Paige (kterou jsem rovněž nikdy předtím hrát neviděla) to ale tak trochu zachránila.. Stejně jsem ale přeci jen čekala něco víc od filmu, o kterém jsem tolik četla a slyšela dlouhou dobu dopředu. (24.08.2011)

Vipné scény, sympaticky nesympatické postavy, pár kreativních her se střihem - to vše se filmu nedá odepřít, stejně jako fakt, že si snímek zaručeně užijete. Jenže...poslední dobou je na stříbrném plátně či obrazovkách televizí a dvd přehrávačů podobných filmů obrovské množství, outsideři v roli hrdinů, kteří se kdesi ve vlastním světě snazí zachránit svou lásku, rodinu nebo svět. Lidi je milují, jenže se stoupající nabídkou klesá poptávka a to by si mnozí tvůrci meli uvědomit. Snad kdyby Richard Ayoade zapojil do záběrů víc kreativity, nechal hrdiny řešit jiné zápletky, nesnažil se být za každou cenu vtipný...nevím. Takhle mám pocit, že tu záčíná být dost přeoutsiderováno... (03.07.2011)