Pouť

233. Pouť, cesta na níž se lidé vydávají s různými pohnutkami, s rozdílnými úmysly a očekáváním, pěšky, jen s tím nejnutnějším sebou, někdy po důkladných přípravách, jindy naprosto spontánně, z náhlého podnětu, třeba tak, jako se ve filmovém příběhu rozhodl jeden již postarší muž, řadu let vdovec, žijící sám, jen pro práci, právě až otřes ze smrti syna na jedné z jeho mnoha dalekých poutí se pro něj stává tím závažným důvodem, vyjít také na cestu, pokračovat jakoby za něj do míst, kam on již nestihl dosáhnout, završit sám jeho pouť v naději, že právě tak najde v sobě sílu ke smíření, že zahladí v sobě žal a bolest z jeho nečekané ztráty. Společně s ním se tedy vypravujeme i my na mnohadenní pochod, vzdorovat obtížím, únavě, do nejistoty, jen jít a otevřeně vnímat, nechat na sebe volně působit moc doširoka se rozprostírající krajiny a poddat se sílícímu zážitku, nechat se prodchnout proměnou, kterou v nás taková pouť trvale zanechává. Nádherné a přitom prosté dílo, s myšlenkou hlubokou tak, jak jen jí my sami dokážeme do svého nitra vpustit, sugestivní tak, že bych se na takovou pouť vydal s chutí také. Zajímavý komentář: Fridecka (11.12.2014)

Film som si pozrel kvôli rodine Sheenovcov (bez čiernej ovce Charlieho winning tiger blooda) ale v prvom rade kvôli púti do Santiaga del Compostela, na ktorú sa chystáme budúce leto. Po zhliadnutí The Way sa na ňu teším ešte viac. Veľmi ľudský, dojemný a jednoduchý príbeh vychádza zo skutočnej púte, ktorú Martin Sheen absolvoval so svojim synom Taylorom a spoločne s Emiliom skúsenosti z nej po rokoch zúžitkoval práve v tomto filme. Miestami sa síce môže niekomu zdať príliš sentimentálny, no ak máte radi podobné príbehy, tak pri tomto "road movie" vám bude po celý čas pohrávať na tvári úsmev. Dej sa sústredí hlavne na postavy a zápletka je tu naznačená len veľmi zľahka, no ak ste videli od Esteveza jeho predošlý film Bobby, tak viete, že to nie je prekážka. Atmosféru skvele dokreslilo Batesovo gitarové score i Coldplay a Alanis Morissette. Kudos, Sheenovci. (14.04.2011)

Príjemný, taký skoro až Coehlovský scenár, pekné scenérie, divák okrem sledovania samotného príbehu postrehne aj zábery peknej krajiny, . Film sa nedá vnímať ako "agitka", či "poloagitka" aktivít kresťanskej komunity, ide o príbeh, zo života štyroch rôznych ľudí, zo štyroch rôznych krajín, ktorých náhoda spojí na jednom krátkom úseku ich života na jednom mieste - na púti. Ľudia, čo sa "nemusia", spočiatku sa len tolerujú, až ich spoločné putovanie a nakoniec predsa len spoji tak, že ostanú priateľmi. Na počiatku syn povedal otcovi, ŽIVOT SI NEVYBERÁŠ, ŽIVOT PREŽÍVAŠ. A film ukazuje, že nie koniec cesty je cieľom, ale samotná cesta. Pohodový štvorbodový film. Na protest proti VERBALným vyjadrovacím spôsobom, niektorých "svojráznych bardov" tejto komunity, pridávam ešte jeden bod. :) (15.11.2013)

Emilio za kamerou a jeho táta v téhle pocitovce před ní. Společně stvořili road movie, které je na jednu stranu nenápadným kusem, ale dokáže docela solidně inspirovat. Místy ruší ne úplně sympatičtí spoluvýšlapníci, kteří jsou v několika scénách poměrně nepříjemní a uřvaní. Atmosféra je místy hodně silná, tempo kolísavé, Martin Sheen překvapivě nevýrazný. Nicméně netvrdím, že podobná cesta nemůže být v dnešní uspěchané době hodně osvobozující. Ač všichni zúčastnění mají k vykonání pouti jiný důvod. Obyčejní lidé, obyčejný svět, obyčejný život? Mnohem víc mi ale chutnalo s Bokovkou (2004). (29.11.2016)

Velice slibný náměť a i začátek filmu kazí příliš dlouhá stopáž a chvílemi mizerně nudný scénář. Nebudu říkat, že to ve mě nic nezanechalo ta myšlenka je dost silná na to, aby v hlavě aspoň nějaké střípky zůstaly ale z tohoto se dalo dostat mnohem více. Zapracovat se mělo hlavně na dialozích, které byly dosti otravné a na trošičku lepším výběru herců. Začáteční myšlence jsem podlehl ale ke konci už jsem do dokoukával jen z povinnosti. Slabší 3* (24.06.2013)