Quo Vadis

Staroveký Rím. Cisár Nero. Obdobie, pár desiatok rokov po Kristovi, n. l. Zavraždil vlastnú matku, i manželku, či adoptívneho brata, alebo aj vychovávateľku. Absolútny TYRAN, ktorý sa pasoval za BOHA. Založil kolosálny požiar Ríma, a to zhodil na kresťanov, ktorým pripisoval VINU, potom v populárnych hrách - ich hádzal krvilačným LEVOM, ktorí si prišli na svoje... A ja pozorujem obdivuhodný historický veľkofilm, na začiatku 50. rokov, ktorý považujem, ako vôbec prvý - dôležito - podstatný, ktorý následne rozpútal vlnu záujmu o ďalšie podobné návštevy do ďalekej minulosti. Zdá sa mi, že ešte nie je tak docenený, ako by si v skutočnosti zaslúžil, lebo výkon Petra Ustinova ( zahral si aj v Spartacusovi, režiséra Kubricka, ale ten výkon sa nedá absolútne porovnávať s výkonom Nera, nesiaha mu ani po členky... ), je majestátny, geniálny, fantastický, famózny, že Oscar mu unikol neprávom ! Obsadenie je na vysokej úrovni, ale ako Boba Taylora, tak aj Deborah Kerr, spomínaný Ustinov, je zo všetkých obsadených, i neobsadených - právom najlepší - strhujúci ! De - facto, prvá polovica snímku, je čisto romantická, pretože sledujem vývoj vzťahu medzi veliteľom légie Marcusom Viniciusom a kresťanskou otrokyňou Lygiou. Všímam si, že Marcus je ohromne arogantný, cynický, príliš namyslený a sebavedomý, správa sa tak, že si môže dovoliť podniknúť hocičo, unesie práve túto krásku, a tak sa začínajú medzi sebou navzájom - handrkovať. Patrí sa spomenúť, že táto kočka má k dispozícii akéhosi novodobého Herkulesa, čiže Ursusa, chlapa, ako HORA, ktorý sa správa, ako jej domáci strážca, a ten zohrá ešte veľmi dôležitú úlohu. Marcus sa postupom času zmení o 360 ° , a to je excelentný vývoj postavy, na ktorú by ste to sprvoti sotva povedali... Toto všetko je zaujímavé. Ale vôbec najzaujímavejšie, je to, čo spomínam v úvode, t. j. - požiar Ríma, a velikánsky CHAOS, potom zhodenie viny na nevinných, a to je v druhej, kratšej filmovej polovici. Kamera Boba Surteesa a hudba velikána Rózsu, v tomto bravúrnom snímku, je mi dobre známa taktiež z budúceho majestátneho, 11. cien ovenčeného : Ben - Hura. Alebo kostýmy a výprava, sú kvalitatívne nadštandardné, ale opäť nič. Mne sa veľmi pozdával tento výnimočný, výpravný veľkofilm, ktorý to mal ťažké už len z toho dôvodu, že prišiel, ako nováčik, a predsa sa mu to podarilo... Gratulujem režisérovi LeRoyovi, lebo parádne previedol starovekú záležitosť ! Pochvalu udeľujem aj Sienkiewiczovej knihe, podľa ktorej sa opisovalo, čiže plusové body dávam i trom scenáristom, ktorí sa obstojne pohrali s týmto ťažkým lieskovým orieškom... (16.04.2017)

Kdyby poslední třetina / hodina nebyla jenom o likvidaci zajatých křesťanů v aréně, referoval bych o filmu spokojeněji. Jinak dokázal historický příběh probouzejícího se křesťanství a podlamování majestátu Říma vnitřní zkažeností a "bezbožností" své myšlenky a rozpory (Kristovo milosrdné učení x pragmatičnost starého vojevůdce-dobyvatele) podat poutavě i na dnešní dobu, přestože se nevyhnul toporným zkratkovitostem (především v zahoření a vyjadřování milostných citů). Přes neošizenou výpravu (a davy komparzistů) představoval hlavní hvězdu poblouzněný, dětinský, dekadentní tyran / pseudoumělec Nero ve skvělém podání Petera Ustinova. (09.01.2020)

Quo Vadis mě velice příjemně překvapil. Bál jsem se, že když to je tak starý film, že mě to nebude bavit, ale opak byl pravdou a tento snímek mě hned od svého úvodu zaujal. Ono obecně mě velice baví historické filmy a tento je navíc zasazen do doby, kdy je na vzestupu křesťanství a film se věnuje i tomuto a já jsem křesťan, takže mě to velice zajímalo, jak to tehdy probíhalo. O císaři Nerovi jsem se zase učil ve škole na hodinách dějepisu, což byl mimochodem můj nejoblíbenější předmět ve škole, takže další okolnost proč mě příběh tohoto filmu zaujal. Bylo to skvěle natočeno, herecké výkony na jedničku ode všech, perfektní kostýmy a perfektně udělaný Řím. Snad jediným mínusem je ta přemrštěná stopáž, ono sice příběh je poutavý od začátku do konce to ano, ale na druhou stranu kdo chce strávit 3 hodiny času čučením na film že. :-) (05.09.2016)

Podle románu z konce 19. století vzniká na začátku padesátých let dvacátého film odehrávající se v půlce prvního. Přijde mi velmi zajímavé, jak se tato tři velmi odlišná období záměrně i nezáměrně mísí do něčeho, co sice neodpovídá ani jednomu z nich (nejméně samozřejmě o tom, v němž se odehrává), přesto stojí za to tomu věnovat pozornost. Ta trojí dobovost mi přišla ze všech sandálových opusů, co jsem viděl, největší... I když by určitě šlo Quo Vadis přejít jako netrvanlivou megalomanskou zbytečnost, přijde mi zajímavější to na něm přijmout a pokusit se vidět i něco dalšího. 70 % (30.03.2013)

Důstojná adaptace vynikající knihy, jejíž motivační a psychologickou obsáhlost se tvůrcům skrze pár důležitých změn celkem povedlo znázornit. I když k dokonalosti má film v tomto ohledu pořád daleko - logicky se vypichuje linie cézarova odboje proti křesťanům, která směřuje k finále v aréně, ale nepřesvědčvě naopak působí linka romantická a přerod Vinitiovy osobnosti, který byl v románu klíčový. Závěr pak postrádá kýženou emocionální hloubku, na druhou stranu však dobře uzavírá velkolepou rekonstrukci historické římské etapy, již si každý spojí s krutovládou matkovraha a žháře Nera. Jeden z vizuálně nejepičtějších snímků své doby, jakkoli trpící zjednodušováním a občasnou kýčovitostí.. 75% (21.01.2019)