Pina

Kvality filmu nespočívají ani tak v kvalitách stylistických či režisérského vkladu, ale spíše v osobnosti Piny Bausch a jejich jedinečných choreografií. Samozřejmě je to natočeno jasně, přehledně, dobře sestříhané, ale o to nakonc ani nejde – je to skutečně jen vhled do určitého druhu tance. Částečně to míří k dokumentu a oslavě Piny (což jsou nejslabší pasáže), nicméně se dají ignorovat a prostě jen užívat tanec. Groteskní a dojemné a 3D není třeba. Tanz tanz sonst sind wir verloren. Berlinale 2011 – Kino Urania (30.06.2011)

Film Pina dokázal nemožné, totiž bavit mě, coby člověka který tanci zrovna nefandí. Ale díky tomuto snímku jsem si uvědomil, jak úzký pohled jsem na tento druh umění měl. Nejvíce vystihující je věta, kterou pronesl jeden z aktérů, cosi o vyjadřování pocitů, na které nelze najít slova a že v takové chvíli je na řadě tanec. A skutečně film komunikuje emoce, které nelze verbálně uchopit a přesto tam jsou a jsou velice silné. Asi nejvýmluvnější ukázkou toho je pasáž, kdy na archivním záznamu tančí sama Pina Bausch. Její pohyby jsou neverbálním vyjádřením strachu, úzkosti a mnoha dalších nepojmenovaných emocí. Protože jak je řečeno jinde, tance lze krásně vyjádřit smutek, štěstí i vztek. Tento snímek považuji za geniální, ale upřímně myslím, že Wenders na tom až takovou zásluhu nenese. Je totiž geniální proto, že zobrazuje tance geniální choreografky. I když zážitku pomáhá i krásná kamera a podmanivá hudba. (22.09.2011)

Wendersi, přestaň dělat blbosti a natoč zase nějakou pořádnou existenciální road movie, jako ve zlatých sedmdesátkách! Almodóvar tě stejně s tím Café Müller v Hable con ella předběhl o deset let. Ale abych nebyl nespravedlivý, nakonec nemůžu říct, že by Pina byla až tak špatná. Vzhledem k tématu jsem neočekával nic než ukrutnou nudu, ale dívalo se na to docela dobře, i hudební žánry se hezky střídaly a visutá wuppertalská tramvaj zabodovala jako vždy :). (12.04.2013)

Rozhodně zajímavý film, který ale podle mě plně ocení jen naprostí znalci a fanatici do tance. Choreografie jsou tedy famózní a svým způsobem berou dech, jak fungují. Hudba je skvělá, hrozně příjemná, rytmická a melodická. Problém mám ale s tím, že je to opravdu hodně dlouhé a Wenders bohužel vůbec nezačleňuje taneční vystoupení do kontextu. Tudíž si pokládáme otázky: Je to pořád jedna inscenace? Nebo více vystoupení? Navíc nevíme, kdo mluví, což je taky trošku škoda. Na druhou stranu ale ty choreografie fungujou samy o sobě, což je super. 3D je výborné, Wenders umí pracovat s prostorem, čímž 3D jen umocňuje a divák si tak připadá na pódiu po boku tanečníků. Oceňuju i netradiční zasazení krásných tanečních čísel do naprosto obyčejné přírody, což je až neuvěřitelně působivé. Škoda, že se nedozvíme o Pině Bausch trošku víc. Dost náročný snímek. 60% (24.08.2011)

Ty taneční kreace byly velmi působivé a skvělé, to popřít nemohu a to se mi na filmu líbilo. Horší je to ale s tím, že z filmu jsem nebyl fascinován. Jo, vidět třeba (to teda obzvlášť) Cafe Müller živě, asi bych byl uchvácen, ale takhle mě to prostě tolik oslovit nedokázalo. Taky by podle mě prospělo, kdyby to celé bylo nějak líp a logičtěji sestříhané, protože takhle jsem měl pocit, že sleduji záběry z různých představení a rozhovorů úplně nahodile za sebou, bez nějakého řádu. Mít tyhle problémy Pina vyřešené (myslím film, ne tu tanečnici - hahaha to bylo vtipné), líbila by se mi víc. Wendersovi ale nic nevyčítám - tady si zkusil žánr a styl, které si nikdy v životě nezkoušel (žánr taneční a 3D) a dopadlo to jak to dopadlo. 3* (23.04.2020)