Dům

Hodně depresivní komorní záležitost, se skvělou kamerou a skvělými herckými výkony. Krobot opět s grácií zahrál svoji roli - zde tvrdohlavého otce, který upíná a všechny své síly investuje pouze do jediné věci. Dostavět dceři dům. Navzdory svému zdravotnímu stavu, penězům i tomu, že je na celou stavbu prakticky sám.... Navíc s postupným vědomím, že dcera o dům nestojí a jejím jediným přáním je vypadnout z dosahu otce a z domova... Nevím proč - snad tou zimou - , ale neustále jsem si říkal - zaplaťpanbu, že tam nemusím žít...... Velmi milé překvapení! * * * * (15.04.2012)

MFF KV 2011. Pro mě překvapení, film se mi líbil. Herecké výkony pana Krobota i hlavní představitelky, Slovenské Maďarky Judit Bárdos výstižně vystihly jejich charaktery. Člověk přesně chápal jejich pohnutky (ačkoli v případě Evy a jejího vztahu s učitelem posléze už ani ne, ale ze zkušenosti - zamilované dívky jednají nelogicky, s tím nikdo nic neudělá). Je to uvěřitelný příběh o dívce, která chce pryč, ven z toho zapadákova, ze světa "kostela, nudy, styrých lidí a neuplatnění" do světa "tam venku", do ciziny - typický sen dnešní mladé generace, a otce, který sveřepě stojí za svojí ideou, že on sám ví nejlíp, co je pro jeho děti dobré. Člověk (alespoň já ano) se dokáže s postavami ztotožnit, i s těmi vedlejšími v podobě učitele, sestry a jejího manžela, "syna nepřítele", a to filmu rozhodně pomáhá. Scénář je slušný a i režie mladé a sympatické režisérky je zvládnuta na jedničku. Snad se nám tu rýsuje tvůrce, na jehož příští filmy se budeme moct těšit. Já osobně jsem zvědavý. Ale jestli příprava tohoto filmu trvala od roku 2003 (jak autorka tvrdila při besedě po filmu na MFF KV), možná si nějakou chvilku bohužel počkáme... (06.07.2011)

Evin otec je vôl, pretože prestal komunikovať so svojou prvou dcérou a prestáva si rozumieť aj s tou druhou. Manžel dcéry je vôl, pretože sa nedokáže poriadne postarať o rodinu a rád si vypije. Učiteľ angličtiny je vôl, pretože je ženatý, má deti a začne spávať s 18kou. Mama tej 18ky je krava, pretože je celý čas drží v pozadí. Eva, tá 18ka, je krava, pretože si začne so ženatým chlapom. Je dcérou prvého vola. Prvá dcéra je krava, pretože si ako mladá nerozvážne zobrala nezodpovedného chlapa. Takže výborne pripravené postavy pre dramatické strety. Dom je dobrý psychologický film, s prepracovanými charaktermi postáv. Je to taký slovenský minimalizmus, príliš sa nerozpráva, postavy majú väčšinou nasadený poker face (výraz Krobota sa ani raz za celý čas nezmení) a emócie na plátne príliš nevrú. Lenže neviem, či je to ten správny prístup, Liová by občas kľudne mohla pritlačiť a svoje postavy sa nechať vyválať v tom, čo si nadrobili s patričnou emocionálnou odozvou. Dialógy nemohli byť jednoduchšie, stále počúvame otázky typu: "Si doma?, Ideš večerať? Miluješ ma? Kde toľko si?" a odpovede: "Áno, som", Nemám chuť, Neviem, Nestihla som autobus". Žiaden dialóg ma nezachytil za srdce, nepamätám si žiaden, hodný vďaka myšlienke na zamyslenie. Ale uvidíme v budúcnosti, ako sa Liovej tvorba vyvinie a určite sa pri tomto filme mnohému naučila. (02.01.2013)

Dobre napísané a obsadené postavy v zaujímavom prostredí sto minút riešia plytkú, neemotívnu a miestami ohromne nudnú rodinnú drámu (a ešte nudnejšiu romancu). A tento kľúčový nedostatok vynikne v nevýraznom remeselnom spracovaní trojnásobne. Ak je toto film, ktorý Liová konzultovala s Jamesom Raganom, tak si neviem predstaviť, akou nevýslovnou sračkou musel byť Dom pred jeho dramaturgickým zásahom. "Máš to riedke..." znie jedna z posledných replík filmu. Nuž.... hej. (5/10) (02.01.2013)

Snímek vznikal ve spolupráci Česka a Slovenska. A oproti všemožným domácím filmům, které se snaží diváka přesvědčit, že nevěra je správná nebo že smyslem života šedesátníka je sex s dvacítkou, je Dům více než ucházející. Při srovnání herecký výkon – scénář ale působí natolik nesourodě asi jako všudypřítomné slovenské nápisy ve filmu a český dabing. (11.11.2011)