Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Do tábora papežského legáta a winchesterského kardinála Henryho přijíždějí roku 1427 rytíři, kteří se chystají na křižáckou výpravu proti českým husitům. Fanatický kardinál je napřed zbaví všech trestů za vraždy a násilí na kacířích. Jedním z těch, kteří mu bezvýhradně věří, je Eschweiler z Hohenbachu (J. Vala). Do tábora husitského vojska, vedeného Prokopem Holým (M. Růžek), se o něco později uchýlí mladý zeman Ondřej Keřský (P. Kostka). Eschweiler vyvraždil jeho příbuzné, vypálil tvrz a přímo ze svatební oslavy mu unesl nevěstu Anku (J. Tvrzníková). Za tři roky se z Ondřeje stane zkušený velitel. Husité táhnou Německem a města se jim bez odporu vzdávají. Prokop nechce lidské životy – doufá, že jeho kněží přesvědčí obyčejné lidi o své pravdě kázáním. Zato Ondřej touží především po pomstě. Lidé, kterých se ptá, tvrdí, že Eschweilera neznají. Ondřej ho najde až při tažení na Norimberk… (Česká televize)

(více)

Videa (2)

TV spot 1

Recenze (68)

Chrysopras 

všechny recenze uživatele

Ne náhodou zde několikrát padlo Vláčilovo jméno. Nemyslím si, že by to dosahovalo kvalit jeho děl, přesto jde o zajímavý počin mapující českou historii. Pro mě nejzajímavější je snaha o evangelizaci slovem. A dobrý je k tomu kontrapunkt vendety. Je tu i snaha o uměleckou modernu v podobě miniprostřihů, spíše okének, ale působilo to trochu rušivě. Je mi zàhadou, proč počiny páně Daňka tak zapadly... ()

Ivoshek 

všechny recenze uživatele

Šedesátá léta se v českém filmu jen hemží kvalitními historickými kousky. Husitství tady zdaleka neslouží jen jako kulisa pro hlavní příběh o pomstě, co by měla nejlépe chutnat za studena. Hodně tu rezonuje, jak si každá strana osobuje právo dosahovat svého i za cenu ukrutností na mnoha nevinných. A taky, jak se ve velkém kole dějin chovají ta jednotlivá malá kolečka se svými osobními, mnohdy ne moc ušlechtilými, pohnutkami. Rozhodně jsem ocenil, že je tu doba vystižena mnohem životněji a realističtěji než třeba u Vávry, kde se vlastně jen rozhýbaly postavičky z učebnic. Přestože to filmařskou kvalitou nedosahuje na to, jak středověk pojal třeba Vláčil a herecky to zase nestačí třeba na Hrušínského opus v "Čest a sláva" (který se odehrává o cca 230 let později), je to pořád hodně dobrý film. Jak říká jeden z mých přátel, "Peter the Cube rules". ()

Reklama

Terva 

všechny recenze uživatele

1 - BITVA, KTERÁ NEBYLA : CITÁT - Kacířská půda - Čechy.......... Je potřeba říkat víc ? Ve filmu je hodně používaná, tenkrát zcela běžná, Latina, ale já už jí moc v dnešní době nerozumím. Církev se s tím tenkrát nesrala ( to není rouhání ). Kacíř - nemá právo dědictví do druhého kolena....hrdlem propadá...nemá právo...atd. Ve filmu zazní i píseň Kdož sů Boží bojovníci. Sledujeme zde cestu Ondřeje Keřského z Římovic za záchranou své milé i vlasti. 2 - TAŽENÍ DO NĚMEC : Spanilá jízda začíná. Hejtman Keřský na své další cestě za láskou a pomstou. CITÁT - Není místa na této zemi pro nás a pro ně........ Začínáš být mluvka, přestanem ti říkat Mlčenlivý. Ve 49 minutě mě překvapilo, že i když měla převahu Latina, modlí se Německá rodina Česky. Spanilá jízda získáva respekt a nutí Němce jednat z kacíři, což pro ně bylo zhola ( shora ) nepřijatelné. 3 - DOPROVOD NA NORIMBERK : CITÁT - Přišel jsem bojovat, ne kázat po náměstích......... Příběh kacíře Keřského z Římovic pomalu končí. Našel svou lásku ? Nebo jen pravdu ? Osud kněžích i Ondřeje Keřského ( Petr Kostka ) není historicky doložen. Konec filmu na české poměry je Boží. Rychlé střihové sekvence filmu nesluší - Střih : Josef Dobřichovský. ()

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Spanilá jízda stojí na půl cesty mezi Vávrovou trilogií o husitském období a vrcholnými filmovými díly Františka Vláčila. Její ústřední myšlenkou je deziluze a marnost léty živené pomsty. Německý rytíř nedojde slávy při křížové výpravě proti českým odpadlíkům, český zeman se neožení s milovanou snoubenkou a není mu ani dopřán pocit zadostiučinění z pomsty nad uchvatitelem. Marnost nad marnost, jen ti mrtví kolem jsou až příliš skuteční. Na výpravě je vidět, že tehdy představoval Barrandov skutečně významné filmové centrum, mohl si dovolit nákladné produkce a výpravné bijáky. Celkový dojem: 75 %. ()

Radek99 

všechny recenze uživatele

Historický velkofilm (i když s rozpočtem to asi nebylo úplně slavné) z přelomu společenských epoch, už ne schematismus 50. let a povinná adorace husitství, ještě ale husitská éra jako nejvýznamnější historická epocha našich dějin, ještě ne renesance dějinného pojetí profesora Josefa Pekaře, neboť dosud je stále dogmaticky platné pojetí českých dějin dle Palackého, respektive Zdeňka Nejedlého. Oldřich Daněk tedy v roce 1963 točí historický středověký film o husitech, na Vláčilovo pojetí středověku ještě zjevně neuzrála doba. Přesto vznikl film vyprávěný moderní filmovou řečí, bez dobového schematického zatížení, s velmi moderními výrazovými prostředky - kupříkladu strhující subjektivní kamera (Ondřejův útěk lesem je hodně sugestivní), nesynchronní obraz a zvuk (např. při vzpomínce na vypálení Ondřejovy tvrze), časté flashbacky... Zajímavý je i sám příběh pomsty, který ideově nabourává schematickou představu o čistoskvoucích husitech. Velmi originální je struktura vyprávění, dělená do třech epizod, které obsáhly časový úsek několika let, ohnisko příběhu eliminuje historickou epochu včetně všech bitev (ve filmu vlastně není zobrazena ani jediná, jen se nich mluví) v podstatě jen na osudy hlavního hrdiny Ondřeje a jeho cesty ke mstě. Potud velmi podařený historický velkofilm. Škoda pak faktu, že všechny postavy promlouvají jen česky a není rozlišen český a německý jazykový živel, stejně jako se lze podivovat nad matematickými znalostmi středověkých Čechů, když původem prostá husitská dívka hovoří o ,,80 tisících" křižáckých vojáků... ()

Galerie (3)

Zajímavosti (2)

  • Poslední film Jaroslava Průchy, téhož roku umírá. (M.B)
  • Filmovanie prebiehalo v Prahe a Křivokláte. (dyfur)

Reklama

Reklama