Musíme si promluvit o Kevinovi

Jeden vyučující nám kdysi připomínal, abychom se na každou věc dívali z té správné vzdálenosti. "Některé věci se ukážou pod mikroskopem, jiné jen z dálky." We need to talk about Kevin je nejlepší právě v tomhle: jak svižně a účelně dokáže měnit perspektivy a znovu a znovu (a pokaždé o trochu líp) zaostřit. To se daří také díky skvělé hudbě (Jonny Greenwood je génius - měla jsem to podezření už při There will be blood, tentokrát se potvrdilo), která je vždy signálem nových spojení, která otevírá brány do minulosti i podvědomí. Fragmentární narativní struktura (kterou hudba pomáhá udržet koherentní) je v tomto filmu dokonale opodstatněná, funkční a navozuje velmi sugestivní pocit, že zažíváme jakési autenticky "ženské" vyprávění. Postavy jsou skvěle nahozené, barevná symbolika báječně rozpracovaná, zásadní a nezodpovězené otázky jsou položeny. Dohromady je to prostě síla a krása znejistění a téměř dokonalost a pro mě společně s The woman největší letošní překvapení. (14.08.2012)

We Need to Talk About Kevin je film s velmi citlivým tématem, který ukazuje temný odraz dnešní doby. Snímek klade spousty otázek a většinou si na ně člověk musí odpovědět sám...Kam až lidská bytost může zajít? Jaké pohnutky ho k domu vedli? Vycítil Kevin již v lůnu, že je nechtění? atd....silná psychologická hra. 90% (21.01.2013)

psycho které se vám dostane až na dřeň.Ale z přemíry tekuté červené barvy by přeplo i normálnímu člověku.Ale jinak až moc realistické .Mrazí kolik takových psychopatů chodí mezi námi.U mě dobrý. (03.09.2015)

Chvílema to vypadá jako remake Omen, každopádně Tilda Swinton na Oscara a škoda že Reillyho postava je taková tupá karikatura chlapa. Z filmů o dětech-zmrdech jeden z nejlepších. (03.12.2017)

Netradiční nastínění podobných událostí jako je například film Bowling for Columbine nebi Klass. Začátek je trochu chaotický. FIlm místy jen naznačuje a pomalu odkrývá souvislosti. Sledujeme celou pouť Kevina od spolezení až po jeho vystřízlivění. Sledujeme hodne psychicky narušenou osobu a její hodně netradiční vztah se svou matkou. Kombinace toho všeho produkuje pokřivený charakter patrný už v brzkém věku. Bohužel se nejedná o smyšleninu, protože znám v mém okolí podobný případ, který se projevoval podobně a taky to skončilo tragicky. 85%. Na hraně mezi 4* a 5*. (10.01.2012)

Najmä výborne spracované. Tak asi prvá polovica filmu sa hemží iba obrazmi, ktoré nám niečo rozprávajú až potom sa to prevalí v podstate do normálnej narácie. Tie obrazy sú úžasné, veľa symboliky napospol založenej na práci s kamerou. Ťažko sa to hovorí, ale odporúčam. (12.02.2012)

Především vysoce hodnotím kameru a herecké obsazení (Tilda). Pomalé záběry, které nechají diváka procítit si tu chvíli, vcítit se do pocitů postavy. Velmi zajímavé byly rozporuplné scény (např. jak jela autem na haloweena, okolo samé veselé děti, veselá hudba ale její obličej vypovídal, že prožívá neuvěřitelné psycho), kterých tam bylo hlavně v první části víc. A také velmi zajímavá problematika, nikdy mě nenapadlo přemýšlet nad tím, jak žijí rodiče po těchto dětských vrazích. A ten kluk byl fakt zlo, hrůza...(než takový, tak radši žádný). Ale jeho problémem byla asi příliš vysoká inteligence, i když to se tam nějak moc neřešilo. Jediné co je škoda, že se tam víc neodkrylo, proč to vlastně udělal. Byl tam vyobrazen jen jako čisté "zlo" už od mala, ale proč? Ale jak si čtu ostatní komentáře, zas tak příšerně depresivní to zase nebylo, na konci sem nebrečela, a mám velmi příjemný pocit že jsem viděla opravdu kvalitní film. Tak se toho nebojte:) (17.03.2012)

Působivý film a výtečné herecké výkony. Jen si u podobných filmů kladu otázku, jaký význam má točit něco tak brutálně bezvýchodného. Jaký význam má všechno to utrpení, které prožívá Eva a které nikdy neskončí? Jaký význam má svět, kde utrpení žádný význam nemá? (26.03.2012)

PĚKNEJ HNUS. Slovy moderního, osvíceného sociálního pracovníka: zabít toho zmrda. Tohle je jeden z těch případů, kdy ho měl tatíček John z mamičky Tildy vytáhnout podstatně dříve a cáknout to třeba na stehno. _____ Spoilery. Kdo chce mermomocí připravit pětileté děvčátko postupně o osobnost, o voko, a nakonec pro jistotu i o život - inspiraci hledejte zde. WE NEED TO TALK ABOUT KEVIN s chutí poradí. _____ Ze začátku, asi tak hodinu, jsem si říkal, že se u toho můžu leda tak nažrat, aby to nevyznělo jako úplná ztráta času, naneštěstí pořádně ani to ne, bo ten smrad zrovna procházel nějakým análně-grcacím mezidobím. Jenže pak "třetí podoba" Kevina roztočí ve vlastním hauzu takový maso, že člověk chtě nechtě podlehne. (27.03.2012)

Jak to dopadá, když dítě nemá doma pádnou otcovskou ruku. Zpracování a herectví na vysoké úrovni. Depka asi spíš jen pro ženy. (30.07.2012)

Depresivní podívaná, skvěle se budující atmosféra a postupné odhalování všeho, co je z počátku pouze k vidění. Film o tom, jak to může dopadnout, když se zanedbá narušená psychika u dítěte. Jednoduché a přitom tak tíživé. Velmi dobrý film! (10.08.2012)

Silné, ale velmi účelové v jednotlivých scénách. Ty jsou mnohdy záměrně pouze načrtnuté a nedotažené, aby působily maximálně depresivně a aby ukryly nereálnost celého snímku. Diváka pak napadá, jak asi mohl pokračovat onen velmi zajímavě obrácený rozhovor Kevina a matky při večeři v restauraci. Vždyť se přece musel nějak vyvíjet. Nepřišla by věta ve smyslu: "Proč to děláš, Kevine?" , která by celou situaci (příběh) posunula někam jinam? Možná. Právě kvůli téhle nejistotě, ze které pramení depresivní vyznění celého snímku, se nám spousta situací zažere pod kůži. Otázky, zda je film o selhání matky nebo zda je to jen o jednom "špatném kusu" dělají ze snímku něco víc než tuctové hororově laděné drama. Bohužel stále hlodá spoustu pochybností o uvěřitelnosti. Opravdu je matka tak hloupá? (nebo lépe řečeno - slabá) Opravdu může být jakékoliv dítě tak geniální? Těžko. Jak správně někdo poznamenal - film zde příliš tlačí na pilu. Má být rozpravou a zamyšlením, ale jeho průběh usiluje spíš o (ne)horor ve stylu Orphan (čemuž odpovídá i jeden zcela pasivní a ploše vykreslený rodič, což je opět velký problém filmu). Přes uvedené výhrady nejde o zbytečný nebo hloupý snímek a už kvůli hereckým výkonům, vkusné hudbě a zajímavé kameře stojí za shlédnutí. (31.10.2012)

80% Aniž bych byl ovlivněn komentáři, které zde člověk najde, musím napsat to stejné - depresivní drama. I když zde příběh divák prokoukne brzo, je to jedno. Divákovi se zde servíruje, jak tvrdé a nekompromisní rány můžou dávat ženě a zároveň matce okolní svět, tak i rodina respektive Kevin. Některé scény jsou silné, nezapomenutelné a deptali i mě, diváka. Celou podívanou umocňují dobré herecké výkony. (01.04.2013)

Velce depresivní, ale zároveň naprosto vynikající filmový zážitek. (29.10.2013)

Takhle nějak si představuju to pravé ryzí zlo. Brrr (13.04.2014)

Otrávený, znuzený, deprimovaný, arogantní blbeček se kterým jsem nesoucítil ani na vteřinku, řezal bych ho od malička spratka! Navíc jsem dost zklamaný, že nebylo vysvětleno a ukázáno proč byl takový, co ho k tomu vedlo, ve filmu to bylo vykresleno, že takový byl od narození, čemuž moc nevěřím, děti jsou snad od malička čisté a plné dobra,nebo je to všechno úplně jinak? (03.07.2014)

Najväčším pozitívom filmu je Tilda Swinton, ktorá ťahá kvalitu nahor vďaka neuveriteľnej charizme a prejavu. Dej však trochu lavíruje medzi hororom a psychologickou drámou, pričom však na horor je málo desivý a k hlbšiemu psychologickému rozboru postáv sa tiež nedostal. Je potom ťažké uveriť okolnostiam príbehu, v ktorom chýba motivácia. (05.07.2017)

Na explicitno sa tu nehrá, film sa rozhodol ísť pod kožu a ide mu to. Pocitovo je takým stretnutím vnútorne vyprahnutej Rosemary a malého Damiéna, ktorý si zaslúžil viac než len jednu fraktúru a flaster za olympiádu. Chalana budete z celého srdca nenávidieť a režisérke zložíte klobúk pre odvahu ísť nemainstreamovou cestou. Zo začiatku možno trochu vydesí zložitejší spôsob rozprávania aký navyše okoreňujú umelecké ozdoby, no keď sa začnete do diania dostávať stále hlbšie, film pohltí, privodí pocit úzkosti a po jeho skončení aj nechá v akejsi zvláštnej neistote. Na depku ako stvorené. (31.07.2018)

Blue Valentine letošních Oscarů. Famózní Tilda.... (24.02.2012)

Rodí se člověk zlým, nebo se jím stává až v procesu výchovy? Kevin byl bezesporu silně problémové dítě, ale i matka se dopustila řady chyb, byla si nejistá a její velice vnímavý synek to vycítil. Bylo jeho podivné chování vlastně voláním po matčině pozornosti? Proč matka nevyhledala odbornou psychologickou pomoc?I když se matka dopustila (jakožto ostatně každý rodič) několika zásadních chyb, znamená to automaticky, že nese odpovědnost za činy svého nezletilého syna? Co když je vinna celá společnost, která se ve filmu ukazuje jako nemilosrdná, odsuzující, nikdy neodpouštějící?Váhala jsem mezi 4 a 5, ale film v mých očích od geniality dělí pouze několik chybiček, takže 5 si zaslouží. Líbila se mi pohlcující a znepokojivá atmosféra stejně jako experimentální vizuální ztvárnění celého snímku. Nejvíce ze všeho mi vyrazil dech herecký představitel Kevina (a to i malého batolete). Již zmíněné drobné chyby spatřuju v tom, že je film místy dost přitažený za vlasy. Kevinův prohřešek nemusel být až takového rozsahu, aby byl hrůzný a dále 3 leté batole není realně schopno takové rafinovanosti, jako malý Kevin. Tam mi to chvílemi zavánělo satanistickým hororem. (02.03.2012)