Den před krizí

Znepokojivý pohled na pragmatickou tvář kapitalismu, kdy když jde do tuhého, tak se jde přes mrtvoly. A právě ona pragmatická chladnost v přístupu k neřešitelnému problému, kdy je to čistě o tom zda (ne)být tím prvním, kdo vyběhne ze dveří domnělého blahobytu a rozpoutá paniku ovlivňující celý (nejen) finanční svět, je na tom nejpůsobivější. Mohlo to být plné plamenných deklamací, zvýšených hlasů, brekotu, bouchání do stolu a házení věcí (a s tímto ansámblem by to asi i tak prošlo), ale není, protože takto to nechodí. V tomto je chladná korporátní kultura zachycena velmi přesně. Což neznamená, že je to emocí zbavené. Jsou tam pod povrchem jasně cítit a vytváří vnitřní tenze mezi jednotlivými skvostně napsanými i zahranými postavami. A právě na nich "morální" stránka toho všeho stojí. Ano, je to ve své podstatě "pouze" divadelní komořina o pár hercích klábosících jedné noci nad stolem/počítačem/kávou o byznysu, ale jde o to, jak dobrá ta "pouhá" divadelní komořina je. A tahle je setsakra dobrá, srozumitelná i naprostému laikovi ve finančních otázkách (protože je to hlavně o postavách) a především výtečně napsaná. (04.01.2016)

Napínavá konverzačka o špinavém světě velkých peněž sází na dobré herecké výkony a dialogy. Nikdo sice nikoho nevraždí ani neloupí, přesto následky znamenají mnoho zmařených životů a spoustu ožebračených lidí. To, že je to pouze řečeno a nikoliv ukázáno, vyvolává snad ještě větší napětí. SHRNUTÍ: Zloděj se nemusí vždycky vkrádat potají a vrazi nemusí vždycky třímat zbraň. (02.02.2021)

Poslední finanční krize byla natolik rozsáhlá a medializovaná, až jsem se divil, že se tohoto tématu nikdo nechopil mnohem dříve. Nicméně Margin Call vypadalo na první pohled slibně a ačkoliv jméno režiséra mi neříkalo vůbec nic, herecké obsazení z mého pohledu zaručovalo slušnou porci zábavy. Ale ouha. I přes snahu hlavních hereckých protagonistů a slušně napsaný scénář nedokázal režisér filmu vtisknout ten pravý drajv, takže i scény, které nabízely alespoň špetku emocí a pošimrání divákových nervů byly nakonec naprosto bezkrevné a často i nudné. Na svůj debut si měl Chandor vybrat jinou látku. 50% (07.03.2012)

Piata hviezda za dokonalý timing. Bola nedeľa 30.04. a ja som robil do večera uzávierku. Keď bolo po všetkom, púšťam si film o kríze kvôli dobrým hercom, ale s trochou sebazaprenia, lebo sa bojím, že únava mi nedovolí sústrediť sa na komplikované analýzy finančných trhov. Dočkám sa však príbehu pár maklérov, ktorí idú po práci chľastať do baru, no práve objavený prúser ich vráti späť do kancelárie o desiatej večer, čo je ešte iba začiatok rokovania a vyjednávania s vedením firmy. Nič vhodnejšie ako Margin Call som si vybrať nemohol. Síce svoj ročný plat nezaokrúhľujem na štvrtiny milióna USD, ani nespravujem pohľadávky na burze, ale atmosféra nočného officu a nočnej práce ako takej, vrátane časovej tiesne, mi je dôverne známa. Preto môžem posudzovať, ako bezchybne tu bola zobrazená. (01.05.2023)

O finančnej kríze jednoducho a zrozumiteľne. Čiže presne tak ako pre ekonomického analfabeta môjho rangu. Menej formálne inovatívne ako napríklad Big short, ale pochopiteľnejšie a zároveň stále na vysokej úrovni. Vyzerá to ako adaptácia divadelnej hry a možno by nebolo od veci aj nejakú na základe filmu napísať. Aby sme si mohli tieto skryté, ale všehýbajúce momenty našej modernej histórie pripomínať častejšie, napríklad každý večer na jednom javisku. Koho viniť? Systém? Konkrétne osoby? Jednotlivé firmy? Ťažko povedať, ak vám bude z toho všetkého zle, choďte kopať jamy. Je to dobrý telocvik a niečo po vás aspoň ostane. (08.07.2017)