Režie:
Mike LeighScénář:
Mike LeighKamera:
Dick PopeHudba:
Gary YershonHrají:
Jim Broadbent, Ruth Sheen, Lesley Manville, Oliver Maltman, Peter Wight, David Bradley, Karina Fernandez, Phil Davis, Imelda Staunton, Eileen Davies (více)Obsahy(2)
Kolem šťastného manželského páru obíhají nešťastné a osamělé životy jejich přátel a příbuzných. Jako jejich důvěrníci vidí do jádra všech jejich zamotaných životů, do jejich přátelství a osamělosti, do naděje a zoufalství, do vzniku nového i zániku starého. A to vše by bylo v pořádku, pokud by se jedna neprovdaná kamarádka nezamilovala do jejich syna. Režisér Mike Leigh, šestkrát nominovaný na Oscara, občas přezdívaný jako "antropolog s kamerou", přichází s další skvělou studií lidských osudů. A v čase, který se odehraje ve filmu, mu na to stačí jeden rok. (Aerofilms)
(více)Videa (1)
Recenze (154)
Brilantní minimalistické konverzační drama, ve kterém se zdánlivě nic významného neděje, ale všímavého a vnímavého diváka nemilosrdně postaví před mnohé reflexe a sebereflexe vlastního života, postojů k němu a vztahů mezi ním a ostatními lidmi. Diváka, který neumí číst mezi řádky a který by tedy nedokázal vypozorovat, co se mezi postavami skutečně děje, by tento film naopak musel po 10 minutách unudit k smrti. Pro postavy typu Mary nebo Kena se ve filmu nenabízí takřka žádné východisko, z čehož poněkud mrazí v zádech, neboť každý máme v sobě kousek z nich - každý jsme přinejmenším občas stěžovatali nad svým osudem, každý někdy lamentujeme nad tím, co jsme si v zárodku sami zařídili, přestože mnohdy ostatním nedáváme nic znát a ani sami sobě si tuto skutečnost nepřipouštíme. Připomnělo mi to podobný, avšak ještě přímočarejší film Den cvoka. ()
Trochu nevyvážené, druhá polovina je o poznání slabší (přesto zábavná). Než jako milý a příjemný, bych film nazval temným až depresivním. Ano, ústřední pár si zachovává svůj optimismus, svou integritu a jsou tak ostrůvkem útěchy a naděje v moři deprese a šedi... Avšak jejich přátelé umírají, živoří, jsou psychicky narušení a zoufale osamělí. Sakra, jaký já mám strach ze stáří! ()
Tento film člověka vede k zamyšlení se nad žebříčkem důležitosti priorit v životě, považuji ho za svou srdeční záležitost. Snímku o samotné podstatě soužití vévodí Lesley Manville v postavě nevyléčené optimistky Mary, která si mě získala stejným způsobem jako Poppy (Sally Hawkinsová) ve filmu Happy-Go-Lucky. ()
Príbeh mizérie jedného manželského páru a ich pár priateľov. Výborne zasadené charaktery Leigh postavil navzájom do nevyváženej pozície, avšak len na oko. Snaží sa nás uspať šťastím jednej strany a nešťastím druhej, pričom všetci sú si v podstate rovný. Tým nás núti zamýšľať sa nad tým, čo je správne, alebo dobré a pomaly tak v nás nahlodáva pochybnosti o sebe samých. Ide tak tým viac pod kožu toho, čo nám zdanlivo predkladá. ()
Další rok je přesně tím typem filmu, který vážně nemám rád. Drama. V podstatě strašně prázdný žánr. Naštěstí to ale bylo tak dobře natočené, napsané a zahrané, že mi dvě hodiny stopáže utekly jako nic a celou dobu jsem si říkal, že snad štáb nacpal kamery do normálního domu a rok tam natáčel osudy běžných lidí. Hodně zajímavá záležitost. 80% ()
Galerie (35)
Zajímavosti (1)
- Celosvětová premiéra filmu proběhla 15. března 2010 na Filmovém festivalu v Cannes v rámci hlavní soutěže o Zlatou palmu. (makimarketa)
Reklama