Obsahy(2)
Představte si, že vám o půlnoci zazvoní telefon. Zvednete ho a člověk na druhém konci vám oznámí, že se právě chystá spáchat sebevraždu. Co uděláte? (Letax)
Recenze (25)
Obtížně zpracovatelné téma plné klišoidních výroků aneb něco pro zamyšlení pro ty, kteří obvykle moc nepřemýšlí. Žena stojí na mostě a když se ji muž na druhém konci drátu snaží přesvědčit, ať hlavně neskáče, povzdychne si "ale bylo by to tak snadný"... No tak snadné by to asi nebylo, že, jinak by nestála dvě hodiny nahoře, ale rozhodným krokem se odhodlala k činu. Je to rozhovor jak zkopírovaný ze zpovědnice.cz a já nějak nevidím důvod, proč něco takového vůbec točit, není v tom žádná převratná myšlenka a vlastně nic, co by stálo za řeč. Mohli to trochu zamotat, uchopit problém v patřičné šíři a hloubce a ty úvahy rozvést, když už to byl film postavený na dialozích; takhle to na mě působilo povrchně a nevyzrále. Ale o zklamání nemůže být řeč, neb vzhledem k námětu byla má očekávání někde na poli odpadu. Herecké výkony nepřesvědčivé, ale s přimhouřením oka jakž takž a na české poměry... za dvě. ()
Bravo! Bravissimo! Počkat, to neměla být komedie? Tak jsem bestie, nu což.... ()
// Production Companies: Fanatik Studio // ()
"Mně se líbila i barva tý zkurvený Avie, kterou jsem předjížděl." Namotivovat zpátky do života někoho, kdo chce udělat z mostu krok vpřed, je úkol vysoké obtížnosti. V tomto případě se však spíše než o dramatický majstrštyk jedná o nepříliš přesvědčivě zahraný rozhovor zachránce se zachraňovanou, ale já přesto nemohu hvězdami šetřit. Důvodem je jednak nečekaně podařená pointa, ale hlavně nezáviděníhodná osobní zkušenost, přes kterou se můj vrozený cynismus ani po letech s nadhledem nepřenesl. ()
Tak tohle bylo peklo. Nicméně by to měl někdo vytáhnout... Potenciál na zlidovění je slušný. Film, kde Lumír Olšovský přemlouvá Kateřinu Brožovou, aby neskočila z mostu, by měl být vrcholem každé párty. ()
Nemám ráda Kateřinu Brožovou a Lumíra Olšovského znám především jako extravagantního návrháře "Pipinku" z Ošklivky Katky. Pro mě rozhodně originální snímek, dobře zahraný. Zvláště Lumír byl excelentní. Závěrečná pointa je zcela nečekaná, ale do celkového kontextu příběhu více než vhodně zapadá. Říkala jsem si, kdyby někdo zavolal mně, dokázala bych ho vrátit "zpátky?" Kolikrát jsme na dně a máme chuť se na všechno vykašlat. Každému se přihodilo něco jiného, na každého všemožné vlivy působí s rozdílnou intenzitou. Je lehčí se litovat, než s tím něco udělat. I když na to mnohdy máme právo, byla by zbabělost skončit to takto. Jenže někdy má prostě člověk pocit, že už se nedokáže stále jen zvedat a doufat, že to bude lepší, že se něco změní. Člověk může mít všechno a zároveň nic. Je třeba se chytit alespoň nějakých těch maličkostí, které nám pomáhají přežít v tom hnusu okolo nás. Někteří to dokáží, jiní to skončí. Nemůžeme je za to odsuzovat. My jsme v jejich kůži nebyli. Jen si vždycky říkám, jak musí takový člověk skrytě, dlouhou dobu trpět, aniž by to i kdokoliv tušil, než sebere všechny poslední síly, co mu zbývají a skončí to. Pokud by mi někdo takový zavolal, dělala bych všechno proto, aby to neudělal. Pak bych si mohla říct: "Konečně jsem alespoň něco dokázala. Někdo mě dokázal poslouchat a já mu dokázala pomoci. Možná mu nezáleželo na mně, ale má slova mu dokázala pomoci v tom, aby mu zase začalo záležet na životě..." Když se někdy ocitneme tak hluboko, uvědomíme si, jak je všechno sice bolestné a mučivé, ale zároveň strašně cenné. ()
Nic výjimečného, ale jako takový malý osobní film by to i mohlo fungovat. Jenže by tam museli obsadit nějakou neokoukanou přesvědčivou herečku a ne... Kateřinu Brožovou. ()
Jó, tak sice Plecitýmu fandím, ale tohle si raděj nechám ujít, neboť jsem sestupoval a začal jsem od velmi dobrého Zítra, až po růži... No, tohle jsem po chvilce vypnul, nechci dávat tak talentovanému režisérovi druhé špatné hodnocení (po růži) ... ()
Bylo to zajímavé. Pěkně zahrané a citlivě natočené. Bez té divné pointy, bych se klidně obešel. Jako odraz dnešní doby, to má něco do sebe. ()
Neskutečně prvoplánový, citově podlejzavý a hlavně nenápaditý! 20% ()
Za konec.. Jinak je to na mě až moc klišoidní a (možná je to jen mnou a mým získaným cynismem) ale ten 'message' mi to nějak nepředalo.. ()
Krátký příběh o tom, jak je důležité nepokládat předčasně telefon a jak člověk může pouhým vyslechnutím zachránit něčí život. O ženě, která neumí žít, lituje se a je nezodpovědná. O muži, který jí v pravý čas řekne životní pravdu vycházející z jeho nelehkého života. A také o tom, jak lidé s těžším břemenem obvykle umí žít život lépe než ostatní..... ()
Mě se stalo úplně to samé. Akorát, že já jsem byla na místě Lumíra Olšovského a zvedla telefon. Na druhém konci byl nějaký kluk, který si chtěl vzít prášky a zapít to všechno vodkou. Při sledování tohoto krátkometrážního filmečku mě mrazilo v zádech a znovu jsem si na Martina vzpomněla. ()
Celkem nuda, ale to co se ukázalo na konci změnilo vše. Jenom ta myšlenka je na 5 hvězd, ale ty herecký výkony vše zkazily. Hlavně, že když si sednul na motorku tak se cejtil, jak malý kluk. ()
Velmi, velmi nepřesvědčivě zahraný rozhovor a pointa poměrně snadno prokouknutelná. Nápad samotný by stál za zmínku, ale předělala bych na tom úplně všechno, včetně obsazení. ()
Asi chápu, co tímto snímkem tvůrci mysleli, ale je to jednoduché a příliš levně odpracované vůči myšlence, která mohla být mnohem silněji zpracována. ()
Olšovský dobrý, Brožová až tak moc ne, ale dalo se. ()
Nic moc teda, čekal jsem od toho mnohem víc. ()
S týmto týpkom som sa zoznámil na prijímacích pohovoroch na FAMO v Písku.No a už pri pohľade na herecké obsadenie a celý filmový štáb musí byť jasné, že na povinnú prácu amatérskeho filmára je to veľmi slušné....No a celkové zrealizovanie síce trošku klišé, ale dobrá pointa. ()
Telefonát na mě zapůsobil dojmem herecké etudy - prvoplánové a klišoidní. Taky bych vyměnila oba herce, protože mi do rolí moc neseděli. Smysl poselství to sice nesplnilo, ale zaujal mě překvapivý konečný záběr, takže celkově je to na 2*. ()