Vždy připraven!

Nevýrazná komedie s dramatickými ambicemi. 1) Tato road movie má téměř vše, co se od ní očekává - sympatické hrdiny (výborný 29letý blonďatý Matthias Schweighofer a dobrý stejně starý Fridrich Mucke), pěknou krajinu, příjemný děj. 2) Aby však tento nevýrazný a ničím nezapamatovatelný film na mě více zapůsobil, museli by ho natočit o dvacet let dříve a já bych nesměl prožít jinou sice, ale rovněž docela dobrodružnou americkou anabázi. Takhle to ani ti dva docela pěkní kluci nevytáhnou na více než dvě hvězdičky. (04.10.2011)

Němci vy kluci filmařský, já vás mám tak rád. Jak takovej krásnej film může být takhle opomíjen. S příběhem jsem si prožil snad veškerý dostupný pocity. Pohodová cesta po USA, plná přirozeně usměvných momentů: Ne, já to říkám pořád na poznávání světa nepotřebujeme znát každou stránku Lonely Planet, stačí mít otevřenou mysl a nechat věcem volnej průběh. Zajimavý film i v tom, že na jeho konci jsem v sobě měl dva druhy pláče, z radosti i ze smutku a nakonec jsem se musel ještě usmát. Krásný, fakt krásný. (23.06.2011)

Budu se opakovat, ale... je to NĚMECKÁ KOMEDIE!! Takže opět mírně tlačím hodnocení nahoru... Film má výhodu v době, kdy se odehrává, takže mu projde to krásně naivní vidění Ameriky, včetně barev a filtrů na jeho podporu. Navíc několik, na německou komedii slušnejch fórků (Vy jste nacisti? Ne ne, my jsme praví komunisti!), nezbytná slza uroněná v samém závěru... Zkrátka a dobře, sledovalo se to celkem pěkně, nelituju :o) (03.06.2015)

dva kluci a příběh o otci, který ze záhrobí posílá dopisy. Pak ztřeštěná cesta po usa bez peněz, kde si na každým kroku musí připomínat berlínskou zeď, socializmus a divný vtípky na něj. Od půlky je tam i jedna kráska dík který se pohádají ale nakonec se sejdou u mostu. připadlo mi to děsně nepřirozený ... (16.03.2016)

Co vlastně řadový občan ví o německé kinematografii? Zná fuckujícího pana učitele, kluky co to chtějí, holky co to chtějí taky, ti jenž jdou po kvalitě měli tu čest s Klepáním na nebeskou bránu, dříve narození znají duo nosáčů a ti ještě starší Murnauova ikonického Upíra Nosferatu. Známe co známe, víme co víme, ale troufám si říct, že standardnímu gaučovému konzumentovy unikly kousky, které by přinejmenším kvalitně zpříjemnily dané minuty. Vždyť to máme rádi, ono hořko-veselé vypořádání se s národní minulostí....vzpomeňme například na Občanský průkaz, Pupendo nebo nesmrtelné Pelíšky. Německá padlozeďká road-movie je přesně taková........má v sobě zatrpklost i entuziasmus, vzbuzuje pocity zmaru i euforie, umí být radostná i truchlivá. Kvalitní kousek, který by svým naturelem měl našinci chutnat. (03.05.2016)