Tichý dům

La Casa muda je zaujímavý film, ktorý priláka zrejme ešte dosť hororových fanúšikov a to aj napriek tomu, že budú vedieť do čoho idú. Ja som bol na tom rovnako. V rámci žánru, subžánru a ďalších aspektov je to dobre zvládnutý film. Napriek svojej poloamatérčine a nízkemu rozpočtu sa počas 80 minútovej stopáži dokázala rozohrať slušná napínavá hra s divákom. Každý pozorný divák prekukne, že tam niečo nie je v poriadku a čo asi môže v závere očakávať. Veľká škoda je, že film vsadil predovšetkým na atmosféru (strach z neznáma je stále fenomén) na úkor deju, logiky a záveru. Samotný zaver je málo zaujímavý a neoriginálny. Film, ale splnil základné kritéria a skoro podla šablóny ho tvorcovia dokázali natočiť. Už len podotknem, že film nie je natočený na jeden záber a je to pekne vidieť (stačí trochu pozornosti :) + remake je na ceste. (23.02.2011)

Keď som videl dievča v uruguayskej pustatine, ako sa vysokou trávou brodí ku kamennému domu, potešil som sa. Starý dom vyžaroval zlú energiu, a to bolo ideálny predpoklad pre dobrý horor. Aj interiér domu bol sľubný: archaický nábytok a hrubé steny, ktoré určite držali chlad. Jedinou ambíciou tohto filmu na jeden záber však bolo vyľakať diváka, čo sa darilo pomerne úspešne. Zámer vyvolať skutočný strach v skutočnom čase sa vydaril, zopárkrát som sa znamenite zľakol. To podstatné aj tak zostalo neviditeľné a La casa muda, je zaujímavejšia spôsobom spracovania a povesťou o zavraždených, ktorá ju v realite charakterizuje... Veľmi znepokojivý a tiesnivý film, disponujúci malým rozpočtom, z ktorého sa podarilo urobiť malý zázrak. (06.03.2011)

Povedené žánrové přírůstky posledních měsíců spadaly výhradně do kategorií "zábavný" a "krvavý". To La Casa muda je ukázkovým případem hororu, který má za cíl diváka vystrašit. A za tímto cílem jde tak urputně, že selhává ve vyprávění děje. Film se odehrává v reálném čase a jeho největším lákadlem je fakt, že celých 80 minut je jeden jediný nepřerušovaný záběr (osobně si myslím, že toto je spíš zbytečná překážka efektivního vyprávění, ale každopádně je to zajímavé a netradiční). V několika momentech to autoři možná mohli nafejkovat, ale to je celkem jedno. Důležitější je neuvěřitelnost jednání hlavní hrdinky Laury. Ta se po pár minutách ocitne zavřená v baráku s nebezpečným zabijákem (minimálně má důvod si to myslet). Každý rozumný člověk by v tu chvíli upnul veškeré své snahy na opuštění zmíněného baráku. Dveře sice zamčené, ale proč se je nepokusit vyrazit, popřípadě vyrvat prkna ze zatlučeného okna a proskočit jím? Ne, Laura je namísto toho relativně v klidu (po hysterii latinskoamerických národů není ani památky) a vydává se na velmi pomalou prohlídku zbytku rozsáhlého stavení. Nutno podotknout, že na prohlídku velmi dobře natočenou a velice atmosférickou (asi u dvou lekaček jsem ztratil styčné plochy s židlí).Povedený, byť značně iracionální napínák. 7/10 (07.02.2011)

Uruguayský snímek „Tichý dům“ je zajímavým experimentem, který tvůrcům docela vyšel. Snažili se o jediný záběr, což jim vyšlo jednoznačně, v případě hororu to vyšlo také, některé scény jsou opravdu děsivé a zapůsobí na diváka, jak by měly. Bohužel jsou tu i scény, které jsou tak trochu prázdné, což je dáno formátem, který holt nedovolil, aby v každém záběru bylo něco super. (04.12.2019)

Nejprve mě měl odradit slogan - podle skutečné události. Pak jsem to měl vzdát, když se ukázalo, že kameraman má Parkinsona a není schopen udržet kameru chvíli v klidu. Nu a pak nastoupily komické scény, kdy přes slzy smíchu nebyl vidět obraz. Laura leze po domě, cosi hledá. Laura řve, slyšela rány. Laura se lekla, protože objevila mezi hrnečky holuba. Laura...měla chcípnout hned na začátku jako otec a byl by klid. A nezachránilo to ani potitulkové klišé, které bylo nakonec z celé té mizérie nejlepší. p.s. kdybych si znovu přečetl svůj komentář k remakeu, pak jsem si ušetřil čas... (25.03.2019)