Režie:
Michelangelo FrammartinoScénář:
Michelangelo FrammartinoKamera:
Andrea LocatelliHudba:
Paolo BenvenutiHrají:
Giuseppe Fuda, Bruno Timpano, Nazareno Timpano, Peppe Cavallo, Santo Cavallo, Artemio Vallone, Domenico CavalloObsahy(1)
Podobně jako jeho mezinárodně úspěšný filmový debut Dar (Il dono, 2003), který byl ověnčený řadou festivalových cen, i jeho druhý snímek se nachází na pomezí hraného a dokumentárního filmu a příběh je opět zasazen do odlehlých, téměř vylidněných částí jižní Itálie. Nejprve nenápadně sledujeme každodenní život starého pastýře koz, který žije v odlehlé středověké vesnici v horách italské Kalábrie. Lék proti dávivému kašli si vyrábí z vody a prachu, který sbírá z podlahy místního kostela. Poté režisér obrací naši pozornost na čerstvě narozené kůzle a na to, jak se slabé zvíře snaží postavit na vlastní nohy a vybojovat si místo v početném stádu. A nakonec sledujeme mohutnou jedli, kterou lesníci pokácí, aby ji zpracovali na dřevěné uhlí. (Film Europe)
(více)Videa (2)
Recenze (34)
ve filmu se toho zas tolik neděje přesně asi tak vypadá stereotyp života vysoko v horách stranou od civilizace.V první půlce stařec který dožívá svůj život a jeho pes a v druhé půlce osud čerstvě narozeného kůzlete.Dlouhé záběry bez dialogů které by něco vysvětlily třeba scéna se ztraceným kůzletem a stromem.Symbióza člověka a přírody.Život a smrt.Vynikající režisérská práce a kamery.Rozmístění kamer na stativu sebrané záběry seskládat do celku.Podle mě se filmaři pohybovali na place minimálně. ()
Po vizuální stránce jde jistě o pozoruhodné dílo, na jehož obsah a především pomalejší tempo musíte být správně naladěni. Dovedu si představit, že někoho film Čtyřikrát skutečně nadchne, ale mě to nějak minulo, i když třeba příběh zatoulané kozičky mnou docela citelně pohnul. Ovšem za nahlédnutí do koloběhu života zapadlé vesnice kdesi v horách italské Kalábrie patří tomuto nezvyklému počinu určitě čestné místo v evropské kinematografii. (70%) ()
Vytvořit nebo zachytit pouze obrazy beze slov a jen jimi vyprávět filmový příběh. To už tu párkrát bylo, ale proč ne znovu a proč ne takto. Film, co působí jako životodárný zádumčivý lék na povrchní zaneprázdněnost, neurotismus, přesycenost a absurdní kolotoč moderní doby a její vykořeněnost. Nebo jako její protiklad. ()
Vystudovany filmovy teoretik -elitar : Prave som bol intelektualne konkverovany ultimativnou, dekadentne hypnotickou kompoziciou profundalne metaforickej gastroenteralnej kvintesencie. Moja Exaltacia graduje k infinite a erektilne laska moju exkluzivnu percepciu estetiky ezotericna. Ja : No fuj, to bolo ale velke smardlave hovno! S absolutne kludnym svedomim prehlasim, ze to bola kravina. 0 % ()
Tohle neni lehký okomentovat - člověk bud přistoupí na ladění filmu a je z toho velmi zajímavá sonda do života italského venkova a vlastně i do minulosti, kterou neruší zbytečná slova. Nebo ne a pak nemá smysl se trápit :-). Já bych to viděl někde v průměru ( až díky komentáři sumperacka jsem zjistil, co je pointou ), ale za geniální sekvenci na křižovatce, prostě musim dát 4/5. ( 45. KVIFF ) ()
Galerie (29)
Photo © NFP
Zajímavosti (3)
- Film pozostáva z dlhých záberov. Jeden z nich trvá až 8 minút. (jedenzdvoch)
- Film neobsahuje žádné přímo slyšitelné či srozumitelné dialogy. (Myslivir)
- Natáčení probíhalo v italské Calabrii v lokalitách Alessandria del Carretto a Caulonia. (Terva)
Reklama