Vlk

Pokud bych se měl dívat na romantický film s dobrým pocitem (bez špulení pusy a posmrkávání), pak na film tohoto typu. Několik jich už bylo natočeno, a vždy poměrně zdařile. Vlkům se zkrátka nevyhneme. Pokud se s nimi nestýkáme ve volné přírodě (kdy pak nevíme, jak k nim přistoupit - stejně jako to nevědí oni), pak na ně rozhodně narazíme ve svých představách, snech a vizích. Boj s vlky o první místo v potravinovém řetězci zřejmě dosud není definitivně dobojován. (07.07.2015)

Tanec s vlkmi light, bez jeho historickej výpovednej hodnoty, poetickej hĺbky a bez jediného dramatického momentu. Krásne exteriéry potešia, ale od hraného celovečeráku očakávam silnejší príbeh. Že se jedná o peknú jednoduchú story zo života daného kmeňa v danej exotickej oblasti, tu na mňa neplatí. To bola aj Himalaya, ktorá mala filozofický presah, magickú hudbu, výraznejšie postavy a aspoň jednu mrazivú scénu (prechod so stádom jakov nad jazerom). Vlk má príbeh ako televízny film pre deti, vysielaný v sobotu ráno o deviatej. (09.12.2011)

Keď som pred rokmi prvý krát prečítal knihu o Evenkoch a ich živote často som hľadal na mapách a aj na internete obrázky z oblastí, kde žijú. Rieky ako Snežka či Babumjka. Oslovil ma ich spôsob života. Až však teraz som narazil na Vanierov film, ktorý mi všetky krásy ich života predostrel ako na dlani. Nádhernú prírodu, spôsob ich života, to ako si delia prácu a aj ich obavy zo stále sa šíriaceho vstupu technológií na ich územie. Film bol krásnym nazretím do duše tochto národa, ktorý už stovky rokov žije rovnako na svojom území. Prežili cárstvo, komunizmus a teraz čelia ruskej demokracií a jej snahe o ich územie. (23.06.2013)

Další hraný film francouzského dobrodruha Nicolase Vaniera, jež je u nás známý především díky snímku Poslední traper. Stejně jako v podobných filmech, stavících spíše na neokoukaném prostředí, není příběh zrovna nejnápaditější ale je rozhodně zajímavý. Zabývá se životem dvou klanů národa Evenů, jejichž život závisí jen na pečlivě střeženém stádu sobů a vlků, jež je ohrožují. Loup ale zaujme především filmaři opomíjenou krásnou sibiřskou krajinou, která nabízí úchvatné scenérie a to v každém ročním období. Ta zde vyniká taky díky opravdu podařené kameře. Až se mi při sledování zachtělo se do těchhle odlehlých a lidmi naštěstí dosud nepříliš poznamenaných končit vydat, což nejspíš jednou udělám. Jediná věc která mi ze začátku vadila byla francouzština ve které je film natočen, ta se totiž do takovéhoto prostředí příliš nehodí, nicméně je jasné že toto byl ústupek komerčnímu úspěchu. (19.03.2011)

Tak přiznejme si, že po obsahové stránce to je spíše báchorka pro děti, ale mrazivé exteriéry sibiřského podhůří jsou tak malebné a sami o sobě působí natolik majestátně, že dodávají atmosféru i tomuto poněkud jednoduššímu příběhu. Síla filmu není v dramatických dějových zvratech či hlubokomyslném filozofování, ale právě v zobrazení prostého a přitom těžkého života tamních kočovných pasteveckých kmenů. Při pohledu na jednoduchá pravidla, která v tamní krajině platí, si moderní člověk musí připadat jako v ráji. Hlavní dějová linie, která je spojená s příběhem dospívajícího Sergeje, který se spřátelí se smečkou vlků, což pochopitelně zbytek kmene nekvituje zrovna s povděkem, nás postupně zavede ke známé pravdě o tom, že nejlepší je žít a nechat žít. Mně se tenhle výlet do mrazivých končin naší Země velmi líbil a klidně bych si ho někdy zase zopakoval. (07.02.2012)