Nevinnost

Začíná to nudou, pak následuje celkem slušné psychologické drama a završí to mexická romantika. Výborné herecké výkony nemohou zakrýt scenáristovu bezradnost a pokus vymyslet nějaký konec, který by diváka šokoval. A ono se to nakonec povedlo, šokovaně jsem zírala na závěrečných dvacet minut a říkala si, že si ze mě Jarchovský s Hřebejkem trapně utahují. Bojím se však, že to mysleli vážně. (06.04.2014)

Emoce až na dřeň, neskutečná kamera Martin Šíchy, Jarchovský téměř úplně jiný, práce s žánry, psychologie, patologičnost, provázané vztahy a charaktery s návazností, hutná atmosféra a Hřebejkův nejlepší kus. Nesmlouvavý a tvrdý. Zatím cítím, že tohle jsou jen fragmenty, potřebuju se vzpamatovat. Dejte mi čas. (25.01.2011)

Velmi zmatená snaha o nápravu sebe sama. Tohle Hřebejkovi bohužel nevyšlo, hlavně kvůli poslední půlhodině. A platí, že závěr je nejdůležitější část každého snímku - čas na vyložení karet. A tyhle jsou opravdu prázdné. Dobře natočené a plné potenciálu. Tím větší škoda. 2/3 hvězdy, ještě popřemýšlím. (07.01.2011)

Tak tady budu výrazně mhouřit oči za čtvrtou hvězdičku. Od začátku sice film staví na skvělých mravních konfliktech a pedofilní zápletce, kterou si jistě sečtělá dívka bravurně vymyslela. Člověk se s doktorem lehce sžije a říká si, co by dělal, kdyby tohle někdo vybalil na něj. Navíc Vetchý, Čermák i Linhartová parádně hrají své role. Poté, co však skončí linka s obtěžováním mladistvé, jde celý film totálně do kopru. Pozornost se přesune a Anně Geislerové, a jak řekl Jara.Cimrman.jr, scénárista se snaží za každou cenu šokovat. Přitom postava, na kterou se v závěrečném rozuzlení upíná byla pro mě naprosto nezajímavá od začátku filmu a na konci mě maximálně neuvěřitelně nudila. Divák by zřejmě měl být v transu, ale to se tady nekoná. Jedna věc je, když má člověk slabý začátek, ale silný konec. To máte z filmu na konci vlastně celkem dobrý pocit. Když je to naopak, pomalu začnete zapomínat i na to, co bylo tak výborné na začátku... (14.06.2018)

Jako při trhání okvětních lístků kopretiny: „líbilo, nelíbilo, líbilo, nelíbilo…“. Za pozitivní bych měl považovat už jenom skutečnost, že zatímco na jiné české filmy chci sakum pakum zapomenout, na Nevinnost musím den po zhlédnutí stále myslet. Stylistické znečištění v poslední třetině podle mne ospravedlňuje přechod od střízlivého detektivního vyšetřování k subjektivnímu vyprávění. Film opožděně získává svého vypravěče a informace o jeho minulosti nám narychlo zprostředkovává, jak se dá. Prosazení osobního hlediska je prvním podrazem na diváka, jehož sympatie ke zpovídající se osobě jsou následně zamordovány jejím pochybným činem. Šlo o plán, nebo o souhru náhod? Rozporuplnost. První svým tělem nevinného osvobodila, druhá obvinila. Podobné nejsou jenom hříchy, ale i jeho příčiny. Nezájem. Vyprávěcí podiv(uhod)nost Nevinnosti, s níž především souvisí silně ambivalentní pocity v závěru (role viníka a oběti jsou v rozporu s jejich prezentací filmem), je podstatně inspirativnější než plytká společensko-kritická rovina, rušivě nápadná scénáristická kostra a nedůsledná integrace postav do děje (jestli měl retardovaný syn zastupovat onu jedinou nenapadnutelnou nevinnost, proč ke konci zcela mizí ze scény?). Problematický film se spoustou vad. Pozornost si ale zaslouží. 75% Zajímavé komentáře: Marigold, Radek99, novoten, Arbiter, InJo, Mulosz, Sandiego, starbrejkr (13.07.2014)