Most na tú stranu

Psychologický film? Ta psychologie spočívá v tom, že se hlavní představitelka chová jako blázen a jak je to celé domotané? Zarputilá sedmnáctka, která vypadá na pětatřicet (ostatně jako všechny mladice té doby) je první filmovou rolí Jany Hlaváčkové. Neříkám, že nepovedenou, ale její nejlepší byla stejně v Údolí včel. Tam to její vzezření a projev vynikl dokonale. Tohle mladické "zrání" budovatelek industrializovaného Slovenska moc ke koukání není. (23.02.2023)

Agitačné filmy sa dostávali do úzadia, o budovaní sa začalo hovoriť poskromne a sofistikovane. Začiatok novej dekády priniesol aj nových hercov ( príjemné prekvapenie z výkonu mladého Jozefa Adamoviča ), ale aj väčší dôraz na človeka. Zatiaľ len tak po socialisticky, ale predsa. Film je trochu rozháraný, snaží sa držať pokope, darí sa mu tak pol na pol. Potešením bolo, že tématicky začalo svitať na lepšie filmové časy. (06.07.2018)

Je to zvláštní film. Takový hybrid mezi 50. a 60. lety, respektive mezi budovatelskou agitkou a psychologickým filmem nové vlny. Na jedné straně se tu uzavírají pracovní závazky, řeší se tu zrovnoprávnění žen, takže dívky se snaží stát se dobrými svářečkami (něco jako Štika v rybníce, kde se ženy cpaly mezi zedníky - obojí je hrozná kravina, promiňte, dámy) a hlavní hrdince pomáhá dělnický kolektiv továrny. Na druhé straně je tu ale řada citlivě ztvárněných pokusů o intimně laděné scény z hrdinčina milostného života a taky nezvykle propracovaná psychologie hlavní postavy. Jana Hlaváčková tu předvedla velmi nezvyklý a plastický herecký výkon a její hrdinka je hodně životná a uvěřitelná. Škoda, že se tato herečka později ve filmu už moc neuplatnila. Zkrátka: každý divák si tu vybere to svoje. (21.02.2010)

Velice prazvláštní romance. Originální. Napínavá. S mnoha zvraty. Mnohdy podivné vyjadřování především Milana. To ale k takovýmto frajerům (v dobrém) asi patří. Hlaváčková se pro roli skvěle hodila – krásná a zároveň lehce vyšinutá. Konec je excelentní. Přesně takto by to mělo vypadat, ne? Nekoná se totiž žádný cingrlátkový happy end. Žel na hodnocení to moc vidět není. Fabrika je jenom taková kulisa. Ale autentická a uvěřitelná. Na pracovištích snad taky vznikají lásky. Překvapivé je jen to, že ještě v 60. letech frčí ženy v typicky mužských profesích. Zde svářečky. Na Slovensku trochu zaspali. Již je povolená kritika: „Zvárať, to nie je štrúdl ťahať.“ Nechybí humor: „Majstrovská poklona, Milan. Tomu sa vraví rychlík na hlavnej kolaji.“ Reklama (ne na cigarety, ale na vesmír): „Globusky nemajú.“ „Dekujem, fajčím Globusky.“ Krásná hudba. Symbolika: 5:54 – devil horns; 1:05:27 – možná 3 x 6; 1:07:10: rouhání se, Blaškovič: „Čtyři ženy neuhlídá ani sám Pán Bůh.“ (24.08.2022)

Parta odhodlaných svářeček (míněno děvčata, která se vyučila svářečskému řemeslu a úspěšně se mu věnují) připravených splnit plán před termínem, dostávají posilu. Mária a její továrnické zakořenění není lehké. Na jedné straně bezcharakterní sukničkář a na druhé zase tvrdohlavá a neústupná povaha mladé dělnice hlídající si svou počestnost. Souboj charakterů v docela slušné režii, s klasicky poctivými výkony slovenských protagonistů. (22.06.2014)