Drahý strýčku Hitlere

,,MILÝ STRÝČKU HITLERE........“ /// Citáty z dopisů plných neochvějných nadějí lidí, které vkládali do svého vůdce (1933). A PROTO MILÝ STRÝČKU PŘIJĎ CO NEJDŘÍVE.... Náhled do jejich ,,srdcí“ , jejich verše, prosby, přání, ale i snahy napomoci vítězství (1945), až po extrémně zatěžkávací zkoušku. ,,ŽIVOT JDE DÁL“ – Gerhard N. (05.05. 1945). Upřímně - víc se toho čekat nedalo. Takže – DOBRÝ! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Chystám se napsat Vaškovi Klausovi a hledám inspiraci. 2.) Rád bych ochutnal ,,Bismarckovu kremroli“ (uchyláky upozorňuju, že se jedná o zákusek.) 3.) Píšu texty pro Rammstein. /// PŘÍBĚH *** (24.07.2011)

Tak trochu jiný dokument na velmi žádané téma Adolf Hitler a 2. světová válka. Dokument zaměřený na dopisy oddaných ctitelů a zejména ctitelek, které říšský Vůdce ve velkém množství dostával počínaje rokem 1933. Odtajnění ruských archívů nám přináší pravdivé svědectví o tom, jak blud nacismu zcela dokázal ovládnout myšlení jednotlivců. Víra, že se člověk účastní něčeho velkého, co od základu může posunout jeho život k lepšímu a zapomenout na roky strádání, bídy a útlaku, byla tak silná, že veškerá negativa byla přehlížena a Hitler se místy dostával až do pozice mesiáše, kterého je nutno vždy a za jakýchkoli okolnosí následovat. Člověk věří tomu, čemu věřit chce. Tomu, co si přeje. A kdo by si nepřál pořádek v chaosu meziválečného období, lepší společnost postavenou na národním sjednocení a hrdosti? Předčítané dopisy plné naděje v život jsou konfrontovány se záběry mrtvých na bojištích a obětí genocidy. Stále znovu nám ukazují, jak snadno se člověk může zmýlit. (05.06.2011)

Vážený a milý Vůdče, mám nápad jak vyhrát válku. Stačí k tomu prostěradlo a jemný písek, myslím, že je to zrealizovatelné. Mein Führer, zatímco jste osvobodil Sudety, ušila jsem vám ponožky. Hey, Führer, pusťte "fau cvaj" na ta židovská sršní hnízda! Hitlere, Hitlere, chci s tebou mít árijské dítě. Vůdče, jsem sice židovka, ale přísahám, že mé smýšlení je německé. Hitleřisko jedno, naval mi tátu... Přes perly tyto a jiné je to strašně rutinní, nepřekvapivý, uondaný dokument, k němuž běží dobové obrázky, sem tam obarvené jako ty nejkrásnější kartinki z Rus. (22.06.2011)

Střípky drobných osobních historií na pozadí té velké, strašlivé, kterou známe ze školy. Jenomže právě proto, že je vnímáná jako dějinný fakt, nejsou zřetelné osudy jednotlivých lidí. Tady několik z nich vystoupilo do popředí, v krátkých emocionálních úryvcích. Divák se o nich nedozví víc, než je v jediném kousku jejich dopisu. Což někdy zamrzí, na druhou stranu to ale vystihuje pocit zmaru z války, kdy jednotliví lidé splývají v masu, ať už nekriticky nadšenou, zoufalou nebo obětovanou. _____ Posun ve vyznění vybraných dopisů - od adorace až po zatracení - odpovídá průběhu historických událostí vnímaných zpětně. Zajímalo by mne, jestli by z těch dopisů šlo sestavit i pásmo, které by se emocionálně rozcházelo s postupem Hitlerova triumfu i pádu, jak ho vidíme dnes. (18.07.2012)

Dokument dokazující sílu antisemitismu ve třicátých letech nejen v Německu, jak bývá často mylně interpretováno, ale v celé Evropě. Pro mnoho lidí byl Hitler v podstatě nástrojem, který se židy "konečně zatočí" a upínali se k němu milióny lidí. Samozřejmě, že u mnohých lidí šlo o chladný kalkul - lepší místa, zabavený majetek, pěknější domy... Za ušlechtilé "očistné" ideály lidé schovali cokoli a ztvárnili vše v dopisech, které Hitlerovi psali od jeho nástupu k moci. Kromě oslavných dopisů se našli i tací, kteří předvídali, že potlačování a vraždění židů sešle na Německý národ černý mrak a stigma si ponesou ještě mnoho let. Prozíravé, když vezmeme v potaz, že ho napsal Claus Mann ve třicátých letech dvacátého století. Obrázky sice nejsou originální, ale o to celkem nejde. Jde spíše o zachcení nálady lidí v Evropě mezi světovými válkami až do konce té druhé. (28.05.2011)