Why Do We Need All The Brass Bands?
Obsahy(1)
Tato povídka patří k filmu Konkurs. Hudební fejeton KDYBY TY MUZIKY NEBYLY vypráví o dvou dechových kapelách, Kmochově hudbě Kolín a Dechové hudbě ZK Veřejného požárního útvaru Kolín, které se připravují na II. Kmochův Kolín... Formanovi se podařilo najít vynikající představitele muzikantů ze staré školy a ukázat kontrast jejich vztahu k dechovce a toho, jak k této hudbě přistupuje nejmladší generace. Snímek je součástí první samostatná režijní práce Miloše Formana, filmu KONKURS, který je složen ze dvou hudebních fejetonů. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (49)
"Bez srdce ani krajíc chleba ukrojit nelze." Dechovko-dirigentský battle. Vostrčil by vás dokázal ukecat mít rád dechovku. ()
Trochu zdlouhavé, jedině scény s Vostrčilem připomínaly Formanovo mistrovství. ()
Promiň Miloši, ale i když je tohle jedno z tvých počátečních děl, tak mě hrozně nudilo a nějakou výpovědní hodnotu o té době to alespoň pro mě nemá. Ovšem ten konec mě pobavil, jak oba dva mlaďochy vyrazili z kapel a co oni udělají? Prostě se prohodí. ()
Nebudu si na nic hrát. Tohle mě prostě moc neoslovilo, i když alespoň na ten průměr si to podle mě sáhne. Jsou zde dobré momenty, především v celém tom herecky nehereckém podání, kdy Jan Vostrčil je prostě skvělý a musím uznat, že hudebně skutečně budete mít pocit, že to je dobré a že to není jen nahrané. ()
Kdyby ty muziky se mi líbily o něco víc než Konkurs a to hlavně díky kratší stopáži a skvělému Janu Vostrčilovi. ()
První povídka filmu Konkurs se mi líbila víc než samotná povídka Konkurs. Skvělý Jan Vostrčil jako dirigent a Vladimír Pucholt jako nedochvilný hudebník. Na rok 1963 v Československu velmi dobré. Vlastně vůbec první Formanův film. V povídce panovala krásná a zábavná atmosféra. Podobné věci už dneska nejsou. U mě za pěkné čtyři hvězdičky. Passer a Forman opět nezklamali. A poprvé s Mírou Ondříčkem za kamerou. ()
4 hvězdičky pro geniálního Vostrčila. O dost lepší snímek než Konkurs. ()
Těžká nuda, jejíž účel sice jakž takž chápu, ale nijak mě to nezaujalo, dechovka mě nebere už vůbec (jen při výjimečných příležitostech od určité skupiny), nic mi to nedalo, celkem rychle nejspíš i zapomenu, že jsem to vůbec viděl... Je to československá nová vlna, je to jiné než filmy předtím, ale to automaticky neznamená, že to budu jen kvůli tomu vynášet do nebes. Ono to totiž ani objektivně není moc dobré. Slabé 2* ()
Jako debut, dobré, ale to co přišlo... Bohužel jsem se trochu nudil a to i přes několik libůstek střihových, zvukových i hereckých. Někdo tu hovořil o fejetonu, asi by se to tak vskutku dalo nazvat, jen pointu bych tak dlouho neoddaloval. Ale co já do toho mám co kecat, že? ()
Upraveno v květnu 2019. Kdyby ty muziky nebyly okouzlí postupy a vztahy a zaslouží si vyšší hodnocení. Zároveň by díky charakteru formy praktického cvičení byla lepší kvalifikace nepatřičná. Miloš Forman za vydatného přispění Ivana Passera hledal a zkoušel, identifikoval nové trendy, přistoupil k realitě všedního dne s básnickým zasněním a za každé situace si především hrál. Miroslav Ondříček přidává poetizující skladbu kontrastů a harmonie. V hlavní roli je dechovka, ve vedlejší burácející řev rozjařených motocyklů. Největší pozornost upoutá dirigent celoživotní vášně Jan Vostrčil. Dech rozvernosti ho škodolibě srovnává s dirigentem požárníků Františkem Zemanem a penzistou Jindřichem Pravečkem. Z dalších rolí zaujme problémové mládí Václav Blumentál a Vladimír Pucholt. Kdyby ty muziky nebyly jsou poetičtější, než Konkurs, přesto jde stále jen o přípravu a zkoušení. ()
Formanovu prvotinu bych okomentoval podobně jako Passerovo Intimní osvětlení. Oceňuji skutečně brilantní nakládání s neherci, kteří působí přirozeně a kdybych nevěděl o jejich amatérismu, myslel bych si, že jsou také absolventy nějaké konzervatoře, nicméně příběh mi přijde jako vytažená epizodka ze života bez pointy či nějaké hloubky. ()
Tato povidka z filmu Konkurs, ktera je prvotinou Milose Formana ma pro me dva operne body a to v postavach obou dirigentu. Kazdy jiny, ale oba vyborni. Neuveritelne zabavny Jan Vostrcil se svym lamentovanim a gestikulaci. Tento fejeton jinak ale beru jako takovou sondu do dvou kapel, ktere mi osobne rikaji jen velmi malo. ()
Motorky a dechové orchestry, tak by se to dalo zkráceně charakterizovat. Zatímco u motorek jen mlčky sledujeme, u zkoušek orchestru se dočkáme kapelníkova lamentování a je úplně vidět, že Jan Vostrčil je ve svém živlu (i v osobním životě dělal kapelníka a Kmochův Kolín spoluzaložil, takže vlastně hrál sám sebe a to jeho nadšení z něj úplně čiší). Ostatně jeho účast je jediným želízkem v ohni celého filmu - jinak nám film nic moc nenabídne. Samozřejmě Formanův rukopis je zde již znát, ale není to ještě to pravé ořechové. "Nashledanou." "Raději ne." ()
Roztahané nic neříkající nic. ()
První část konkursu, kde byly dechovky. Líbylo se mi kázání Jana Vostrčila i hudba, ale mělo to nějaké svoje chybky - za 3* ()
Na pozadí zkoušek dvou dechových orchestrů decentně vykukuje klasické Formanovo téma: střet tradičního/starého s nezodpovědným, nezapáleným mládím s odlišnými zájmy (motocyklové závody). Jenže děj či vtip aby pohledal a mikropointa téměř zaniká, tudíž docela o ničem i na půlhodinový rozsah. ()
"Kdyby ty muziky nebyly", filmový svět by přišel o jednoho hereckého génia. Muzikant, kapelník (nejen) Kmochovy kolínské dechovky a herec-amatér. Jan Vostrčil nehraje, on je! Kvůli němu, přidávám filmu čtvrtou hvězdu. ()
Celkově jsou pro mě Kdyby ty muziky nebyly velmi přeceňované. Nenašel jsem na tom jednoduše něco, co by mě zaujalo, přitáhlo, prostě nic. ()
Jo dobře, poďte, Kučera je nadrženej :D :D :D ()
Povídka patřící k filmu Konkurs, nevím, proč jsou zde hodnoceny samostatně. Tahle první povídka mi poslední dobou připadá lepší než vlastní Konkurs. Jestliže jsem Konkursu dal čtyři hvězdičky, nemohu jinak než téhle povídce dát plný počet. Trošku z nostalgie a stesku po krásné české dechovce... Je to vlastně anekdotický příběh o tom, jak dva mladíci z rozdílných kapel jdou místo na Kmochův Kolín čumět na závody motorek; oba jsou ze svých souborů vyřazeni a vyřeší to tak, že se prostě prohodí. Nádherná pointa, která musí snad dostat každého. Snímek však má i vážnější a pro dnešek i tragický podtext, a to je hrozba, která bohužel v tomto století dopadla na českou dechovku. ()