Teď a tady

Takových dramat o dívce umírající na rakovinu už bylo! A stejně u mě stále vede Love Story (1970). Now is Good se však příjemně sleduje, pochválit je potřeba herecké výkony a kameru, jejíž záběry jsem si opravdu vychutnal. Jako celek na mě ovšem film až tak emotivně nepůsobil. Je smutný, po celou dobu je jasné, že to dobře nedopadne, ale něco intenzivnějšího jsem pocítil až v samém závěru snímku, možná tak 10 minut před koncem. (09.04.2014)

Ken a Barbie s rakem. Rakovinotvorné. Doslova! Rok poté, co mi nabroušené ostří vrazila do zad NEKLIDná Mia Wasikovská, se prakticky totožná věc povedla, téměř nachlup stejně sestřihané další mé oblíbené mladé herečce Dakotě Fanning. A já se ptám: "Holky proč??" Scénář na přestlamu.. Retardovaní si popláčou. (23.01.2013)

Nutno podotknout, že jsem tento film viděl až po snímku Hvězdy nám nepřály. A musím říct, že to bylo tedy dosti výrazně slabší, ačkoli tomu místní hodnocení nemusí příliš napovídat. Herecké obsazení docela ušlo, ale nic moc objevného ani nijak speciálně herecky významného to nebylo... Nejhůře mi na tom připadal scénář a celkové podání příběhu, který dosti pokulhával a byl opravdu hodně daleko za Hvězdama... Měl bych-li to zkrátit, jednoduše řečeno - "Nemocná holka, co má v plánu si v posledních dnech užít se zamiluje do souseda, který s ní je v posledních chvílích, konec." Dále mi ještě hodně vadil ten absolutní citový chlad, který byl možná z pohledů autorů úmyslný, ale osobně jsem ho fakt nemohl zkousnout. Nerad to píšu, ale tohle bylo dosti nudné (ne)romantické drama o téměř ničem. 50% PS: A to jsem dál Hvězdám 5*... (02.06.2015)

Kdyby se Jeremy Irvine soustavně netvářil, že se nutně potřebuje poškrábat na intimních partiích, ale je mu to žinantní před kamerou, možná by mi jeho přítomnost až tak nevadila. Kdyby se Parker vykašlal na scénu s otcem brečícím ve zdemolovaném pokoji, možná bych filmu přiznala i příjemný nadhled. Zpočátku se totiž zdálo, že ironie bude hlavní nosnou linií. No, nebyla. (14.09.2014)

Život je sled okamihov, to má byť hlavná myšlienka filmu o prirodzenej láske človeka k životu. Dakote krátke vlasy nesvedčia, ale o to tu nejde. Ak si pozriete Kým si po nás príde a pozeráte sa na dvoch pánov v rokoch s rakovinou ako vystrájajú rôzne bláznovstvá, to je stráviteľné. Film o teenagerke s rakovinou však tak ľahko stráviteľný nie je a obávam sa, že kniha, ako aj film, boli vytvorené účelovo s cieľom dojať diváka, ktorý od začiatku pozná koniec. Napriek peknej hudbe, pár dobrým obrázkom a troche romantiky je film v podstate nepríjemný, hnusný. Keďže sa hovorí, že kniha je ešte depresívnejšia, tak to autorke gratulujem, to musí mať iné psychické stavy. (30.01.2017)