Všechny moje lásky

Poněkud slabomyslná romance pro věkovou kategorii 12 - 15 let, kde se John Cusack svěřuje se svými znalostmi o ženách a vztazích, které jsou na úrovni trochu protřelejšího teenagera. Je to smutné, protože mu ve filmu evidentně táhne na čtyřicet. Svůj herecký projev stylizovat, aby mu dodal na naléhavosti, ale celkový output pak vypadá poněkud křečovitě. Film by určitě zachránilo trochu víc vinylochylných konverzaček s Jackem Blackem v krámě a hodinový Blackův koncert, který by se do metráže jistě bez problémů vešel. Předlohu neznám, nemohu hodnotit jako adaptaci, ale pokud je tato slaboduchost zakotvena již v přeloze, asi to nebude kniha pro mne. (05.06.2009)

High Fidelity nemůže být špatný film, protože to není pouze "na základě" románu Nicka Hornbyho. High Fidelity JE román převedený na plátno, v celém filmu jsou asi jen 3 scény, které v knize nenajdeme, jinak je to přesné jako švýcary, vtipné a chytlavé. Zazní tam fakt všechny věty, které jsem dočetla jen před několika málo hodinami a proto odpouštím i Johnu Cusackovi, kterého stále nemám moc ráda, roli Roba si střihnul dobře. Co sedí jako ulité je různorodá dvojka Dick a Barry, Robovi pomocníci, Jack Black je neskutečnýýý Týpek, který se snad ani nenarodil, ale vyhrabal přímo z pekla. Co dodat, toto je jeden z velmi mála případů, kdy mohu s klidným svědomím říct- pokud nejste na čtení, tak se stačí podívat na film, protože je knize totálně věrný. (22.01.2014)

Hned od začátku, když Rob mluví do kamery jako by mi promlouval do duše: „Co bylo první, hudba nebo zoufalství? Lidé mají strach, že si děti hrají se zbraněmi, že je kultura násilí ovládne. Nikoho netrápí, že děti poslouchají tisíce, doslova tisíce písniček o zlomených srdcích, bolesti, zoufalství a trápení. Poslouchal jsem hudbu, protože jsem byl zoufalý? Nebo jsem byl zoufalý, protože jsem poslouchal hudbu?“ Vzhledem k faktu, že jsem mužského pohlaví, mi byl Robův pohled na svět a ženy velmi blízký. Díky tvůrcům za množství povedených, lehce úsměvných scének a hlášek. V paměti mě utkvěl také tento zajímavý rozhovor mezi Robem a zpěvačkou Marií: „Myslím, že je správné, když je člověk nadržený a současně nešťastný. Proč nám mají být upřena základní práva jen proto, že jsme si zničili vztah? -Sex je základní lidské právo? -Sakra. Jo. Nedovolím, aby mi ten parchant bránil v šoustání." (02.09.2007)

Takhle zprznit originál by mělo být snad i trestné. (Soudě podle některých ohlasů, jsme museli nutně číst dvě (odlišné) verze knihy). Nedokážu si to jinak (rozumně) vysvětlit. Zajímalo by mě, kde přesně se vytratila ta (pro Hornbyho tolik typická) lehkost, nezaměnitelný humor a nadhled, s kterým jeho hrdina (v ich formě) v podobě vnitřních monologů glosuje nastalé situace?! Tohle je „příliš křečovité“. Jed(i)nou z možných variant (úskalí) bude zřejmě fakt, že John Cusack nikdy nepatřil (a troufám si tvrdit, ani nebude) mezi mé oblíbence a pro tento typ rolí se nehodí. Jednoduše není schopen utáhnout takovouto roli (ok, je to čistě můj osobní názor). Tím pádem hlavní devizum knihy přichází o svůj trumf hned v samém začátku (přesněji řečeno „před úvodními titulky“). A tak jediné pozitivum snímku spatřuji v podobě Jacka Blacka, na kterém je vidět, že si to náležitě užívá. To mi ale ke spokojenosti stačit nemůže a taky nestačí. Nečíst knihu, šel bych možná? o * výš. Ne, troufám si tvrdit, že nešel! Tenhle snímek vám vyšumí z hlavy dřív, než dojdou závěrečné titulky. Zkouknout? Toť otázka. Rychle zapomenout? Zcela určitě, což po pravdě, není zase až takový problém. p.s. nabízí se jediné, sáhnout po předloze a užít si „ty jediné a pravé Všechny moje lásky“...... (15.11.2011)

Nemastná, neslaná takykomedie, která se urputně snaží být cool a vpoho a ošklivě ji to nevychází. Nevím, která z její poloh byla horší - zda prostředí vinylových geeků (tradičně trapný a slizký Jack Black) nebo nekonečné, ufňukané tirády o vztazích. Tenhle film smrdí devadesátými léty jako VHSky se všemi sezonami "Přátel", kolekce zaprášených flanelek a týpci, co si na technoparty berou fluoreskující kšiltovku a píšťalku. Takové filmy ani za trest. (15.12.2012)