VOD (1)
Obsahy(1)
Hodinový snímek je zamyšlením Arnošta Lustiga nad vlastním životem. Spisovatel je laskavým průvodcem a komentátorem, který s humorem a nadhledem provází diváka těžkým obdobím 30. a 40. let a končí až v současnosti. V tomto zamyšlení mu pomáhají sestra Hana Hnátová, dr. Zdeněk Mahler, kamarád z Osvětimi Jiří Justic a kamarádka z Terezína Marta Kottová a 60. a 90. léta pak vykresluje Karel Hvížďala a Květa Fialová. Film zachycuje Arnošta Lustiga ještě v plné síle, kdy soustředěně sděluje svoje zkušenosti a názory svým osobitým a jedinečným způsobem. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (19)
Škoda pana Lustiga, byl jsem na jeho posledním čtení kam však ze zdravotních důvodů již nedorazil, neuvěřitelná osobnost plná optimismu a pozitivního přístupu k životu. Dokument nás provede nejdůležitějšími okamžiky jeho života, byť přiznávám, že jsem postrádal větší sondu do jeho života v zahraničí. ()
'' Né všichni němci byli nacisté, ale všichni nacisté byli němci..'' Dokumentu, jak už to u tohoto tématu bývá, nechybí obrovská výpovědní hodnota, ani spousta zajímavých informací.. Prolínání nástinu osobního života pana Lustiga s ''životem'' v Osvětimi je rovněž velmi povedené, takže já nemám co vytknout. Nicméně nehledě na to, jak moc se dokument vydařil, nepříjemnému mrazení v zádech se asi nevyhnete. ()
Arnošta Lustiga jsem naživo viděl všehovšudy třikrát a v každém z těch případů se jednalo o přednášku / besedu, na kterou nikdy nezapomenu. Nejčastěji samozřejmě (když pominu jeho košilaté anekdoty) mluvil o holocaustu (aby taky ne), jeho vzpomínky vždy působily nesmírně autentickým dojmem a způsob, jakým je prezentoval (například když s kamennou tváří říkal, jak ho ta zkušenost ohromně posílila, a pak s úšklebkem dodával, že to ovšem neznamená, že by si to chtěl zopakovat), byl zcela unikátní. Kdepak, žádné stařecké "Jo, to tenkrát..." plkání, ale poutavé, humorem opepřené a obdivuhodnou vitalitou vypravěče umocněné velice mrazivé epizody, které vždy vedly k zamyšlení. V každém příběhu se skrývalo Lustigovo neúnavně propagované poselství o ceně života, o touze žít, o naději a lidské (z)vůli. Jsem rád, že všechno z toho zůstalo zachováno i v tomto dokumentu. Je důstojným pomníkem Pana Spisovatele a já jen doufám, že ho uvidí co nejvíce lidí a hlavně že se bude promítat v co největším počtu škol. Základních, středních, vysokých, to je jedno. Hlavně když se na takovéhle báječné osobnosti nezapomene a nestane se z nich jen kapitola v učebnici literatury. ()
„Ten desátej, už mu bohužel nebyl dopřán, ale tak to na světě chodí“.__ O životě a smrti rozhodují někdy maličkosti. Snad ještě markantnější, je to v dobách války. Za jednu takovou maličkost resp. přeřeknutí, vděčí svému životu i A. Lustig aneb když vám špatná znalost jazyka, zachrání život(y). Prozřetelnost? Náhoda? Fortuna? Osud? Nezlomná vůle a schopnost se přizpůsobit a odhadnout situaci? Ať už to bylo cokoliv, co ho (opětovně) zachránilo před osudem, který potkalo téměř šest miliónů židů, příčina byla jediná a na tu se nesmí nikdy zapomenout. Arnošt Lustig si to moc dobře uvědomoval a tak o tom, co prožil, byl ochoten se, kdykoliv a kdekoliv, podělit i s ostatními. Jak sám několikrát na svých besedách opakoval, nikoliv proto, aby ho (a jemu podobné) lidé litovali, to životy nevrátí, ale aby se nezapomnělo. Poznání (vědění) do budoucna posiluje.__ Je spousta lidí, kteří toho v životě mnohé zažili, ale neumí popř. nechtějí (člověk jim to nemůže mít za zlé) o tom mluvit. Arnošt Lustig byl člověkem, který tu potřebu naopak měl (byl to jakýsi jeho druh terapie) a byl obdařen vládnutím slova, tj; byl pozoruhodným vypravěčem, se schopností zaujmout a předat myšlenku. Navíc měl tu vzácnou vlastnost, že i přes ta četná příkoří, která v životě zažil, na život jako takový nezanevřel a naopak se dokázal radovat z maličkostí a vždy kolem sebe šířit pozitivní atmosféru. Za to mu patří velký dík.[Tohle není dokument, ale vyprávění A. Lustiga o svém životě, resp. vzpomínání jeho přátel a sestry na něj. Milé, laskavé, veselé, pravda občas smutné, nikoliv však zatrpklé, tedy takové, jakým byl on sám. Pokud k tomu tak přistoupíte, nebudete zklamáni. Jako dokument, zvlášť pro člověka, který je s jeho životem (tvorbou) obeznámen, to pravda, nepřináší nic nového. Já však, více než kdy jindy, nechci být objektivní]. ()
Vzpomínání Zdeňka Mahlera nebo připomenutí Ludvíka Aškenazyho a Oty Pavla je zajímavé, ale celkově dokument nepřináší nic nového. Naštěstí Lustig byl opravdu pan vypravěč. ()
Film není nějak inovativní či úžasný provedením, v tom je naopak jednoduše průměrný, ale jinak zaručeně uchvátí opravdu úžasným příběhem pana Lustiga a jeho osobou jako samostnou. Jsem velmi rád, že jsem film mohl vidět, za což vděčím naší škole, která připravila přednášku od pana Paveleka. ()
Tématika více než zajímavá, ale dokument to byl více než průměrný. ()
Naprosto geniální a odzbrojující odhalení optimistické duše jednoho českého spisovatele s židoskými kořeny a optimistickou duší, která si zaslouží naprosté uznání. Zaujalo mě hned několik skutečností, které jsem se z dokumentu dozvěděla a to jest: nápis - čistě árijský obchod, A.Lustig zachránil sebe a svou sestru přeřeknutím - špatnou znalostí němčiny, v Osvětimi dostávali polévku do hrsti, v zimě po plynování lidí "díky" popelu padal z nebe černý sníh... Já osobně si cením naprosto každé zpovědi kohokoliv o zážitcích z koncentračních táborů a nikdy v životě jsem neviděla tak působivý dokument. Takové to závěrečné shrnutí z úst několika dalších velikánů bylo opravdu odzbrojující. Pár citací na závěr: "Existence mě opíjela nějakým zvláštním narkotikem života." ; "Pro Němce život jako kvalita neměl cenu. Heslo SSáků, které měli napsané na zdi bylo: Narodili jsme se, abychom zahynuli." ; "Ne všichni Němci byli nacisti, ale všichni nacisti byli Němci." ; "Němci věděli, že prohrávají druhou světovou válku, ale tu druhou německo-židovskou - v té nepolevili ani na den, hodinu, minutu, vteřinu. Židy zabíjeli do poslední chvíle." ; další: "Víte co je komunismus? Když budete mít chleba tak nebudete mít sůl a když budete mít sůl nebudete mít chleba." ; "V osudu když je pořád někdo hlazenej, tak je časem nepoužitelnej..." ()
Dokument sam o sobe nema velkou vypovidajici hodnotu a vesmes se zaobira jen kratkym, ale temnym obdobim Lustigova zivota. Arnost Lustig je vsak natolik vyrazna osobnost, ze jeho vypraveni dokaze zaujmout, at uz mluvi o cemkoliv... ()
Prostě natočený film o neuvěřitelně charismatickém, moudrém a sympatickém staré muži, který si prošel takovou životní zkušeností, jako málokdo a dovede z ní úžasným způsobem těžit. ()
Krátká retrospektivní sonda do raného a osvětimského období AL. Vše stojí a padá s Arnoštem Lustigem. ()
Průměrný dokument o nadprůměrném chlapovi... ()
Inteligentní a humorné vyprávění o strašlivých událostech.. ()
Nezapomeneme... ()
I za TAKOVÉHOTO tématu se dá udělat průměrný dokument. ()
Přišlo mi, že dokument o tomto významném muži byl až příliš zaměřen na jeho dětství(což bylo důležité období), ale stejně mi v tom chyběl ten celkový obraz. ()
Zatím jediný dokument z těch, které jsem musela povinně zhlédnout a který mě dokázal zaujmout. ()
Obrovská dávka pokory, která číší z pana Lustiga je obdivuhodná. Velmi impozantní člověk, který sám sebe považoval spíše za svědka událostí, který se je snaží zprostředkovat široké veřejnosti, než jako člověka, který je bezesporu jedním z největších spisovatelů své doby - u nás. Edib Jaganjac v nedávném rozhovoru pro Respekt (v otázce ohledně jeho knihy "Sarajevská princezna") řekl: ,,Šlo to ze mě ven, věci, které v sobě člověk stokrát probere, zanalyzuje. Pak už je to kniha, román. Už není bolest v duši." A to mi přijde krásné, není tam slyšet sebelítost ani hořkost - ale určitý smír. Pan Lustig odhaluje svoji duši ve velmi upřímném a otevřeném rozhovoru, ze kterého je patrné, že slova, která říká si nosí v hlavě už velmi dlouhou dobu. Velmi sympatický a křehký člověk. Co se týče dokumentu jako takového, velmi konstruktivní a zajímavý. Režiséři k tomu přistupovali zodpovědně a s absolutním respektem. ()
Tento dokumentární film byl vhodný nejen do výuky českého jazyka a literatury. Zaměřuje se na život Arnošta Lustiga. Jedná se o zdařilý televizní projekt. ()