Joanna

Dobre spravene. Ludia su desne svine. Velmi aktualny film. Ten koniec som celkom nepochopil, resp. sa mi moc nepacil. 4*. A ci je potrebne tocit taketo filmy? Ano. A ci prinasaju nieco nove? No asi takto: pokial ludia zostavaju nadalej take svine jak dnes a zenu svet do vojny, tak je vhodne im dokola ukazovat, kam to zasa raz spejeme. Pozrite si Wolyn = Hatred (2016). Alebo Rose (2011). Polske a smutne. (26.04.2017)

Druhá světová válka musela přinést podobných příběhů spoustů a ačkoliv je dějová linka vlastně prostá, neubírá jí to nic na síle. Líbil se mi i přístup k postavě esesáckého důstojníka, který byl z mého pohledu poněkud netradiční. Absolutorium pak zaslouží obě herečky. Jak Urszula Grabowska, tak malá Sarah Knothe vtiskly svým postavám opravdovost a společně dotvářely takřka dokonalou válečnou depku, po které zůstává pachuť strašné nespravedlnosti. 85% (04.07.2016)

Válka (a v menším i revoluce), to je především drastická a rychlá změna zavedených poměrů. Zatímco mír je stavem, který sice příliš nikomu nevyhovuje, ale je stavidlem prudkých hnutí mysli, sledem klání v provazi obehnaném ringu. Pro vítěze je válka pořádkem, pro poražené chaosem, ve kterém se dospělý člověk (Joanna) jen velmi obtížně orientuje, a děcko (Róza) - jak se má v tomhle vyznat děcko. Filmy z 2. SW jsou v našem tisíciletí stále sofistikovanější, kultivovanější, ztácí se původní černobílost ve prospěch jiných barev a facet, některé jsou zašlé, jiné teprve získávají svůj lesk. V srdci dospělé a děvčete se rodí sympatie, důvěra a láska, přednost však má boj o holé přežití. (29.05.2018)

Život může být těžký a nespravedlivý k neunesení. Bližní na tom nic nezmění. Nebo že by přeci jen ano? Ovšem v dobrém i zlém. Myslela jsem, že nic nového v tomto žánru válečného dramatu z druhé světové neuvidím, ale spletla jsem se. Toto je takové jiné, netypické, složité, nejednoznačné, rozporuplné, provokující, zneklidňující, vynikající. (06.11.2014)

Velmi silný příběh mladé dívky ukrývajíc malou źydowsku dzeiwczynu v neutěšené době, (kdy nelze věřit nikomu, ani svému nejbližšímu okolí) který má smutný konec... Samozřejmě, že po skončení války pravda vyjde (většinou) najevo, bo důkazy v jejím bytě rozhodně budou, ale.... ta bezradnost hlavní protagonistky... Dokážu si představit, že mnozí, kteří za války taktéž ukrývali "říši nepřátelské osoby" měli podobné dilema, zda podstoupit toto těžké břímě za cenu vlastního života, nebo se (jako většina) zachovat nepřítomně, netečně. Nejhorší na tom všem je, že většina těch, kteří nasazovali svůj krk za záchranu něčího života se málokdy dočkali hlubokého uznání. V poválečné euforii mnozí nedocenili statečnost těchto lidí.. A tento film opět ukazuje (velmi věrohodně) , že jen opravdu "silný" člověk toto "břímě" dokázal unést (ač... v tomto případě to nakonec pod psychickou tíhou (a neštastnou shodou náhod) to nakonec dopadlo špatně. Film sledován v původním znění bez titulků (nebylo jich třeba a "francouzské" pasáže nebyly pro změnu podstatné ;-)) (10.02.2014)