VOD (1)
Obsahy(2)
Film se silným tématem o milostném vztahu mezi dvěma mladými ženami natočil tunisko-francouzský režisér Abdellatif Kechiche a hlavní role ztvárnily mladé herečky Adele Exarchopoulosová a Léa Seydouxová. (oficiální text distributora)
Videa (3)
Recenze (480)
Film, který má víc close-up záběrů, než Bídníci a přesto v něm všechny emoce fungují na jedničku. Abdellatif Kechiche filmem La vie d'Adèle předběhl, co do odvážnosti některých scén, Trierovu Nymf()manku, ale o to zas tak nejde. V těch 170 minutách je úplně všechno, a když potkáte někoho, kdo bude tvrdit, že je tam minimálně hodina zbytečných záběrů, tak mu nevěřte. ()
Musím sa priznať, že o filme som nič nevedel a predpokladal som, že pôjde o hudobný film o známej speváčke. Netrvalo dlho, kým som došiel na svoj omyl a pozrel som sa do ČSFD, kde je tento rozťahaný a nič nehovoriaci paškvil označený ako romantická dráma. Po ďalších pár minútach sledovania som zistil, že ide o pornografický film, a nie žiadnu romantickú drámu. Nakoniec, kto by hľadal v pornografickom filme romantiku? Nemám nič proti žánru pornografických filmov, ale očakávam, že budú takto označené a aj komentátori nebudú používať eufemizmy typu "explicitne zobrazený sex". Nechcem predsa až tak veľa. ()
Hodně intenzivní, emotivní, niterné, hořké, ale zároveň opojné, a s výjimkou sexuální části schůzky v kavárně (kampak si všichni ostatní odběhli?) to celé působilo naprosto přirozeně (chtělo by se říct až realisticky). Za celé 3 hodiny jsem nenašel moment, kdybych se nudil (i scény, ve kterých se zdánlivě nic neděje, mají svůj smysl, protože výborně korespondují s hrdinčiným životem). Avšak ta hlavní, co mě odrovnala, byla představitelka Adele. To byl prostě nádherný herecký koncert, při kterém jsem jí věřil každé gesto, výraz a nemusela nutně něco říkat nebo brečet, abych dokázal docela přesně vytušit, co v daný moment cítí (a že toho bylo). Přitom by člověk řekl, že to je taková obyčejná holka od vedle (nemyšleno zle)…. ale hlavně kvůli ní se moje hodnocení vyšplhalo na 5*. ()
Pamatuju si, jak po filmovém festivalu v Cannes v roce 2013 tento film doslova ovládl zprávy, internet, nebylo před ním úniku. Všude jste mohli číst, jak je film kontroverzní, dlouhý, francouzský a co já vím co ještě… Proto jsem se tohoto filmu docela bál, speciálně té délky. Nakonec musím říct, že to uplynulo mnohem rychleji, než jsem si myslel, přesto mám jednu výtku, která v mých očích tento jinak opravdu povedený film trošku sráží. Ze zajímavostí se dozvíte, že bylo natočeno přes 800 (!) hodin záznamu. A tomu věřím, protože v některých místech mi přišlo, že film měl být o něco delší, že tam chyběly určité scény. Např. na začátku filmu vidíme rodiče od obou dívek, jedna je hrdá lesbička, takže ji její rodina má ráda, podporuje ji atd., jenže ta druhá jim to zatajila. A to je vše, co se vlastně o nich dozvíme, i když poté sledujeme, jak spolu dvě slečny už nějaký ten pátek bydlí. Nikdy se k těm druhým rodičům nevrátíme, nedozvíme se, jestli jim to řekla a jak na to reagovali. Tohle mi přijde trochu zvláštní rozhodnutí, když se snažíte udělat film o tomto tématu. A pamatuji si, že i pár dalších scén, které mohly mít větší dopad na příběh tak nějak "vyšuměly". Holt 800 hodin je 800 hodin a zkrátka stříhat se musí, ale je škoda, že to občas ublíží filmu a příběh tak vypadá nekonzistentní. Kromě této věci ale nemám, co bych vytkl. Je to dlouhý film, ale pěkný a citlivě natočený. 80 %. ()
Realisticky vykreslený vztah dvou méně či více tápajících duší, který urval vítězství na posledním ročníku mezinárodního filmového festivalu v Cannes. Stačí jedno otočení hlavy a jeden pohled na modré vrabčí hnízdo, který protočí směr sexuálního probuzení mladé francouzské studentky. La Vie d'Adèle je ideálním příkladem toho, že když se k látce přistupuje s citem, i mnohokrát viděný příběh nabídne emociálně tepající dílo. Intimní realismus, zakořeněný konzervatismus a zobrazování jinakosti v plné „nahotě“. Přerod dívky v ženu hledající vlastní identitu sice vezme tři hodinky života, litovat však nebudete. Vzplanutí mezi sofistikovanou umělkyní a na první pohled obyčejnou studentkou nabízí silné poselství těm, kteří v něm neuvidí pouze explicitnost sexuálních scén. Ostatně tvůrci nám to neusnadňují ani v případě běžných dialogových scén, kdy si kamera ani náhodou nedrží odstup, lpí na velkých detailech i dlouhých sekvencích bez střihu. A mladistvou krásu záměrně plácá přes prsty. Hlavní hrdinku tak sledujeme, jak nevábně spí s otevřenou pusou, jak jí neustále něco teče z nosu, jak se jí na tvář lepí prameny vlasů, jak se cpe špagetami. Ale je to nesmírně obyčejné, civilní, nepřikrášlené, přirozené. Stejně jako přirozeně působí na plátně homosexuální vztah. Se všemi vrcholy i pády. 80% ()
Galerie (61)
Photo © Leopardo Filmes
Zajímavosti (25)
- Meno hlavnej hrdinky malo pôvodne znieť Clementine. (De Large)
- Premiéra sa konala na filmovom festivale v Cannes, kde snímka šokovala publikum svojimi sexuálnymi scénami. Mnoho členov publika poznamenalo, že film by šokoval celý svet a určite musí byť upravený, aby bol v mnohých krajinách prípustný. (Eoin)
- Abdellatif Kechiche veľmi často nahrával štáb mimo pľacu, o čom členovia nevedeli. Mnoho takýchto záberov sa neskôr dostalo do finálneho zostrihu filmu. (Arsenal83)
Reklama