Hašišbába

Milej film, pochopitelně víc komedie než drama a naštěstí to nadávkovali tak, aby se člověk víc smál než bál. Rád bych takto pohodově pojal i svůj koment, ale nutí mě to se od této linie odchýlit. Ten film byl totiž o jednom závažném celoevropském neduhu - chudých důchodcích (problémem mladých rodin a francouzským megaproblémem s přistěhovalci se tady teď zabývat nehodlám). Paulette si s ním poradila, to bylo prima, ale dál se to týká desítek miliónů lidí a výhledově i mě a celé řady z vás. Všichni přitom asi hašiš prodávat nebudeme. V tom případě ale nemáme nárok na solidní existenci. A když si přijdeme do elektra prohlédnout televize, tak nás poženou ode dveří, protože budou vědět, že jsme tam jen na čumendo. Nedávno mi navíc jeden odborník říkal, že televize budeme nucení měnit v průměru tak jednou za 5 let. Ne proto, abychom měli lepší, ale abychom se měli vůbec na co dívat. Ty "staré" aparáty nebudou pracovat v nových systémech. Set top boxy prý byly jen začátek. Tak uvidíme... se na ulici při dealovačce. :-) (01.01.2014)

Francouzské komedie jsou většinou u nás přijímané velmi dobře, umí se nám zkrátka trefit do vkusu a ani já nejsem výjimka. Bohužel takhle "komedie" výjimka je. Nesympatickou hlavní hrdinkou (představitelkou i charakterem) počínaje, trapným humorem a doslova hloupým příběhem konče. Za jednu scénu s černým zpovědníkem dávám jednu hvězdu, za víc to nestojí. (10.12.2014)

Mně se to jako komedie moc líbilo. Nepostrádalo to šmrnc, vtipné gagy, samotný obsah byl neotřelý, dalo by se říct - alespoň pro mne jako diváka - jedinečný, babka prostě byla na dně a přišla k ní exekuce, a tak se rozhodla, že sedá na dýlerku drog. Díky neposednému vnukovi, míšenci a synu černošského policajta, přijde na nápad, jak prodávat drogy mnohem nenápadněji, totiž jako cukrářské zboží. Tím ovšem zničila okolní drogové gangy... Do konce jsem byl zvědav hlavně na to, jak se ze všeho vyvlékl scénárista, protože ukončit se každý příběh nějak musí. Asi by v běžném životě ta čtveřice žen s podmínkou nevyvázla. Bezvadná byla paní Alzheimrová... No, a když vyšly od soudu, rozhodly se prodávat cukrářské zboží. Jen jsem si povšiml, že na posledním záběru byl název cukrárny Jeanette-Amsterdam. Že by její cukrářství ani tentokrát nebylo jen tak obyčejné a pouze přesunuté do liberálního Nizozemska? (25.02.2017)

Skvělá oddechovka. Je to takové reálné nakouknutí do dnešní Francie. (veselé, ale i jistém slova smyslu smutné) Film po chvilce v táhne do děje a všechno v tu ránu začnete prožívat s hlavní hrdinkou. Její nezdary a její úspěchy a doslova jsem se přistihl, jak jí fandim a držim palce, aby její podnikání vyšlo. Viděno v rámci Festivalu francouzských filmů v Lucerně a musim podotkout, že byl úplně plný sál. 80%. (17.02.2013)

Nejen becherovka sbližuje. Příjemná komedie plná stereotypů a otřepaných vtípků. Jenže funguje. Upozorňuje na sociální problémy a vzala si do parády předměstská sídliště, všechno s nadhledem a odhodláním vykašlat se na nějakou politickou korektnost. Navíc má kouzelný happy end ve stylu...policajti, vy nám taky! Paulette je sice nesympatická babizna, ale její příběh zaujme nejen podnikavé pekaře.... (19.02.2013)