Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Posledním významným filmovým projektem polského režiséra Krzysztofa Kieślowského byla volná trilogie Tři barvy, která vznikla ve francouzsko-polské koprodukci. Společně se scenáristou Krzysztofem Piesiewiczem se v ní inspiroval barvami trikolory a heslem francouzské revoluce Volnost, Rovnost, Bratrství. První částí je film nazvaný Tři barvy: Modrá. Jeho hrdinka Julie při tragické autonehodě ztratí muže, úspěšného skladatele evropského formátu Patrice a dcerku Annu. Julie utrpí silný psychický šok a uvědomí si, že ztrátou rodiny přišla o všechno, na čem jí záleželo. Pokouší se začít svůj život znovu, ale v anonymitě. Chce se tak osvobodit od všech věcí: majetku i vlastní minulosti. Její jediný kontakt s bývalým životem představuje Patriceův asistent Olivier, jenž je do Julie už dlouho zamilován. Aby ji vytrhl ze samoty a izolace od vnějšího světa, rozhodne se dokončit Patriceův "Koncert pro Evropu". Krok za krokem se snaží pomoci Julii zbavit se všeho, co ohrožuje její svobodu... Film získal Zlatého lva a Volpiho pohár za ženský herecký výkon Juliette Binocheové, na 50. MFF v Benátkách a pět Césarů (režie, nejlepší herečka, kamera, hudba, zvuk) za rok 1993. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (2)

Trailer 1

Recenze (247)

Arsenal83 

všechny recenze uživatele

Film ma príliš neoslovil. Ide o klasickú drámu, kde manželka príde o muža a dieťa a po smrti sa dozvie isté tajomstvá, no tie nijako dejom nehýbu. Ak to má byť len o utrpení, tak som ho nikde nevidel. Nie že by Binoche permanentne nevyzerala smutne, to nie, to je práve jej večná poloha. A takisto je to jedna z mála herečiek, ktorej pristane účes Majky z Gurunu. Ale predsa, ja tom tu žiadny veľký žiaľ nepozoroval. Takže ak to zhrniem, smutný príbeh neprinesie smútok aj do duše diváka, dejová línia je viac umelecká než epická a celkový dojem je naozaj len priemerný. ()

classic 

všechny recenze uživatele

Geniálne majstrovské dielo režiséra Krzysztofa Kieślowského s maximálnym nasadením rodáčky z Francúzska,Juliette Binoche,ktorá hrá ženu,ktorá stratila všetko,t.j po autonehode zahynuli všetci okrem nej,t.j manžel-hudobný skladateľ a dcérka sú mŕtvi,tak táto voľakedy energická žena sa rýchlo ocitá na hranici nervového kolapsu,psychicky je totálne na dne... Človek,ktorý je na samom dne,keď chce začať znovu,s novým elánom do života,s ďalšími výzvami,s niekoľkými rozhodnutiami sa postaviť na nohy,tak to chce guráž,odhodlanie,energiu,vitalitu,originalitu,zmenu...Toto všetko má Julie Vignon - de Courcy,ktorá dokončí prácu za manžela,navštevuje matku,býva v novom byte,má vzťah,spoznáva zaujímavých ľudí... Perfektná réžia a herečka v hlavnej úlohe,áno to sú povestné čerešničky na torte,bez kamery Slawomira Idziaka,rodáka z Poľska,ktorý sa uchytil aj v Mekke Filmu,Hollywoode by film fungoval polovične,k tomu ešte pridám zvuk a hudbu,a toto sú francúzske ocenenia Césary,ktoré presne spĺňajú podmienky stanovené svojim ocenením.Z týchto oceňujem najviac výkon JULIETTE BINOCHE,ktorá pred 20 rokmi začínala u Krzysztofa Kieślowského... ()

Reklama

TheRaven 

všechny recenze uživatele

Hluboký příběh, o tom, jak se člověk vyrovnává s velkou životní tragédií. Někdy už mi připadá, že platí pravidlo, "když máš málo peněz, natoč ponuré drama". A daří se to. Film upoutává přdevším velmi dobrou psychlogizací postav, než dějem nebo nějakými filmovými extrabuřty. Hlavní herečka je myslím skvělá, právě ta mě na filmu asi nejvíce zaujala. ()

Madsbender 

všechny recenze uživatele

Kieslowského konštruktívny polodokumentárny minimalizmus je pre intímny príbeh rozsahu psychologickej eseje na tému tragédie životných ciest a pálenia mostov ideálny. Dialóg vedený medzi obrazom, hudbou, strihom, slovom i divákom do bodky zodpovedá popisnému názvu, ktorý hovorí za všetko. Modrá - to je smútok, odcudzenie, odsúdenie, samota, depresia. Ochladnutie vo vzťahoch, v motiváciách, v putách, v cieľoch. Málo slov, mnohé medzi riadkami a v náznakoch. Uhrančivý civilný výkon Juliette Binoche. Hudba, ktorá prekračuje hranicu fyzického, obraz, ktorý postupne prechádza do mysle. Strih, ktorý nečakane utína, zatmievačky, ktoré znenazdajky berú. A predsa mi i napriek citlivému nakladaniu s témou chýba hlbšia myšlienková podstata, neodbytnejší pocit naliehavosti filmárskej výpovede o vnútornom utrpení. Predsa len je v pár momentoch cítiť až prílišné priblíženie sa sofistikovanému citovému vydieraniu, ktorému však nejde uprieť pôsobivosť. Film, ktorý má podobný efekt ako jemne a dôsledne komponovaná hudba - umenie. Ale chladné a v pár momentoch nie úplne presvedčivé. 75% ()

Gazy 

všechny recenze uživatele

Na povrchu může tohle dílo působit jako minimalistický příběh, ovšem z té méně nápadné vnitřní strany je pompézní a srdce drásající. Celý film provází nenapodobitelná, ale těžko uchopitelná atmosféra doprovázena všudypřítomnou modrou barvou, přesně vystihující charakter hlavní hrdinky v působivém podání Juliette Binoche. ()

Galerie (68)

Zajímavosti (13)

  • Juliette Binoche (Julie) si skutečně odřela o stěnu vlastní ruku. Krev, kterou vidíme ve filmu, je tedy skutečná. (džanik)
  • Bazén, ve kterém Julie (Juliette Binoche) několikrát ve filmu plave, je ve skutečnosti slavný pařížský bazén Piscine Molitor. (Mara97)
  • Ve scéně, kdy je Julie (Juliette Binoche) nucena usnout na schodech, si lze všimnout obrazu francouzské šansoniérky Édith Piaf, který se objeví za sousedčinými pootevřenými dveřmi. (Panfilmex)

Reklama

Reklama