Popelka

Trend emancipovaných ženských hrdinek měl vždy mou podporu, do pohádek se však nehodí. Popelka zde působí jako spratek, její představitelka navíc není ani vzhledově popelkovský typ. Chválím macechu a kýčovité byť krásné scenerie, jinak je vidět, že si s tím produkce moc práce nedala (Viz například scéna u vodního příkopu, kdy jde Popelčině sestře vidět tetování. Jen pro zamyšlení, v našich filmech je zvykem ho zamaskovat i u komparzistů...) (25.02.2017)

Zajímavé, jen rok po téhle Popelce kamarádi z velkoněmeckého národa opět dokazují, že pohádky nejsou jejich silnou stránkou. V obou verzích je zlá nevlastní sestra blond, zatímco Popelka se honosí vlasy tmavými. Samo o sobě proč ne, ale v poslední době už se musím zamýšlet, co nám tím chtějí říci (zvláště když představitelka Popelky má podezřele turecky znějící jméno). Ale možná jsem jen paranoidní, což neznamená, že mě nesledujou. Pohádka sama o sobě slabá, i když si hodně půjčuje od Tří oříšků. Chybí zde aspoň trocha atmosféry, chemie mezi Popelkou a princem nulová, špatné dialogy, nic moc herci. A nejhorší byla hudba na bále, to byla teda řachavá bavorská kutálka, už jenom Karl a Egon chyběli. Dvě hvězdy a to jsem ještě hodný. (25.02.2017)

Nejdříve se s princem alias lovcem vyválela v blátě, a pak se mu představila bílá posypaná moukou. Bylo to zajímavé zpracování plné vtipných rozhovorů, třeba Popelka s princem Viktorem na plese: Moc krásně tančíte. Ráda bych Vám kompliment vrátila, ale tančíte mizerně. Zámek vypadal, jak postavený z lega. (13.05.2012)

Němci zřejmě chtěli mít Popelku hravou. Vyšla jim ale spíš uřvaná, umíněná a mírně panovačná šmudla, která děti seznámí nejenom s tím, proč se říká, že je někdo špinavý jako prase, ale i s počátkem soubojů v blátě. Inspirace našimi "ořechy" je víc než zřejmá, bohužel jim ale tahle Popelka nesahá ani po kotníky. (07.10.2017)

Nebudeme si nic nalhávat, vykrádačka české Popelky byla velmi markantní. Nejen pokud jde o motivy, ale i celkovou veselou atmosféru. Popelka byla prostořeká a v rozhovorech s nastrojenými panáky nepříliš ostýchavá, princ pohodář, stejně jako osazenstvo královského dvora. Ale tvůrci přidali i pár vlastních nápadů, od chytání vepřů až k poměrně neotřelému (na žánr pohádky) způsobu, jak narvat nohu do malého střevíčku. Celkem se ctí tři hvězdičky. (01.10.2017)