Pinocchio Guillerma del Tora

Ukňourané, ukřičené, utahané a uřvané, exaltované, vyděračské a polopatické, bez přirozeného humoru (samolibé intelektuální narážky, např. na Schopenhauera, filmové odkazy, např. na Frankensteina ad., sem nepočítám) a nadhledu ve vypjatých situacích, čili permanentně trapné k ošívání se všude tam, kde by to mělo být přirozeně dojemné. Znovu se mi potvrzuje, že del Toro prostě neumí pracovat s emocemi sofistikovaněji než ode zdi ke zdi, postavy si musí explicitně říkat tatínku miluji tě, nebo nenávidím tě synu a už nejsi můj syn, a že neumí pracovat s temnotou, strachem ani zlem, stejně jako s láskou nebo přátelstvím lépe než plakátově a ilustrativně, v plochých frázích doprovozených uslzenými obrázky, a že je to evidentně jeho nezpracované téma - že se sám k emocím prostě nedostane jinak než zprostředkovaně přes dutá a nabubřelá klišé. Ostatně už to, že zlo si ztělesňuje prostřednictvím do frází vyluhovaného nacismu, je hodně zastydlé a nefungovalo to už ve Faunově labyrintu před řadou let. *** S dospělými i dětmi se mi víckrát potvrdilo, že mnohem lépe - až do morku kostí letos sahal do emocí a jejich zdrojů Kocour v botách - velice přesvědčivý strach ze smrti nebo strach o blízké přátele a učení se, jak se kvůli druhým a pro ně stávat lepším a ze sólistů se stávat spojenci - přesně to, co del Toro v Pinochiovi vůbec nezvládl), a mnohem lepší a pro děti (desetiletý kluk) přijatelnější byla i Mathilda Roalda Dahla, a to je co říct. Tohle jsme strhali sborově. (S O., Lí, Radimem a kluky na B12). *~ (20.03.2023)

Tak přece jen ke konci roku to Netflix dokázal a dal do oběhu něco kvalitního. Měl jsem obavy z té animace, ale je v pohodě nejvíce mě potěšila ta víla , ta smrtka nebo co to bylo a ti králíci. Je tam i jeden dobrý vtip s vybuchujícím rackem   Konec je hodně smutný, ale zase tam pasuje  a podle děje se dal i čekat určitě lepší než ta verze od Disneyho a navíc tam nemusí dávat černé plešaté víly s metrovýma nehtama a černošky co zotročují bílé děti a smějí se jim. 80 procent (10.12.2022)

Snímek se mi pravděpodobně zařadí po bok Ukradených Vánoc nebo Můj soused Totoro mezi sváteční stálice. Trochu příliš ukřičené části bohatě vyrovnává, že se Torův Pinocchio - na pohádku stále poměrně netradičně - nebojí tematizovat a přerámovat tabu náměty jako je smrt blízkého, chybování kladných postav (vznětlivý a depresivní alkáč Geppetto), a další v pohádkách zpravidla neměnné danosti (ten je zlej a ten dobrej a nic mezitím). Zážitek ještě umocňuje, pro radost ze řemesla, film o filmu. Pinocchio a Cvrček ale mohli být teda méně otravní. (17.12.2022)

Takhle vypadá film, který je dělaný od srdce a ne jen pro peníze.  Guillermo del Toro dostal možnost odvyprávět slavný příběh, a chopil se toho svou jedinečnou vizí a stylizací. Samotný film není na první pohled "líbivý a krásný" jako jiné animáky, ale o to více je z něho cítit autorství, vize a srdce. Osobně se mi vizuální stránka moc líbila a sedla mi k této temnější a realističtější verzi. Hodně kvituji, že se del Toro rozhodl pro dospělejší přístup a reálné zasazení příběhu do skutečného světa. O to více fungují konkrétní scény a jisté myšlenky, jenž nám del Toro předkládá. O tom jak důležité si vážit života, přijmout ztrátu, dělat nesobecké činy, nebo pochopit, že jsou věci, které ve svém životě nemůžeme nikdy změnit atd. Film má parádní tempo, jednotlivé scény na sebe navazují moc hezky, a nikdy jsem neměl pocit, že bych se nudil. Hodně moc se mi líbil silný začátek, který je dojemný a působivý. Pinocchio Guillerma del Tora je nádherný film, který mohu jen doporučit a navíc má nádhernou hudbu. (02.01.2023)

Vizuálne úplne skvelé, priam majstrovské. Pesničky mi trochu vadili a celkovo nie som fanúšikom dreveného panáčika, ale to spracovanie je fakt na nejakej úrovni. Chybou bola tiež politizácia diela, ale ťažko povedať, či tohto roku vyšiel lepší animák. Alebo originálnejší. A možno vzhľadom na predstavené témy sa dočká aj Oscara. (11.12.2022)