Crimes and Misdemeanors
Crimes and Misdemeanors
Crimes and Misdemeanors
Crimes and Misdemeanors
Režie:
Woody AllenScénář:
Woody AllenKamera:
Sven NykvistHrají:
Martin Landau, Woody Allen, Alan Alda, Claire Bloom, Caroline Aaron, Anjelica Huston, Sam Waterston, Mia Farrow, Jerry Orbach, Jerry Zaks, Frances Conroy (více)Obsahy(1)
Tragikomedie Woody Allena vypráví paralelně příběhy dvou hlavních postav: jednou z nich je úspěšný oční lékař, který nechá zabít svou nepohodlnou milenku a zachrání tím svou rodinu; druhým je neurotický a neúspěšný dokumentarista, natáčející portrét svého opovrhovaného úspěšného švagra, který mu nakonec ještě přebere ženu, kterou miluje. ZLOČINY A POKLESKY jsou jedním z Allenových "vážných" filmů, z nichž je cítit jeho skeptický, až depresivní pohled na současnost, ovšem zároveň v něm probleskuje i Allenův humor, takže divák osciluje mezi smíchem a smutkem. (Quentin T.)
(více)Recenze (180)
Zpětně vypadají Zločiny a poklesky jako rozvička před vynikajícím Match Pointem. Allen zpracovává stejné téma (Ve vesmíru bez Boha má člověk nad sebou jen jedinou kontrolu a to svou vlastní morálku), ve Zločinech ještě s hořce veselou Allenovou vedlejší dějovou linkou a menším drivem (také s nemším rozpočtem, nutno říct). Allen k tomu podotýká: "Teprve, když se smíříš s tím, že vesmír postrádá Boha i smysl, můžeš vést to, čemu lidé říkají křestanský život - to znamená slušný a morální život Takový život můžeš vést jenom tehdy, když poznáš, s čím se musíš potýkat a zbavíš se všech těch pohádek, které tě nutí k tomu, aby ses v životě nerozhodoval kvůli morálním důvodům, ale kvůli nějakým zásluhám pro posmrtný život". Nezní to jako pozvánka k extravtipnému filmu, že? On je taky docela vážný. A dobrý. ()
Zdá se mi, že na pět hvězdiček něco chybělo. Ne moc, ale netroufl jsem si tu jednu přidat. Allen je to klasický. Židovské prostředí rozháraných manželství střední třídy velkoměsta, kde jednotliví hrdinové prožívají komplikované milostné vztahy a přitom řeší složité sociologicko-filozofické problémy života, tentokrát v prostředí komerční filmové a televizní tvorby. Jenže někdy se už Allen opakuje. Je to skvělé, ale podobné jiným jeho filmům - viz společenské večírky se spoustou hostů, výbuchy zlé nálady v restauraci a podobně. Woody hrál opět svoji typickou postavu chlapa, který to moc s ženami neumí, má problémy se sexem, je chorobně žárlivý, ale brání se pochopit, že o něho ta Mia ksakru nestojí (skoro jako já svého času...). Velmi tragikomická postava. Alda hraje velmi civilní postavu, která je proti Woodymu zcela opačná. Paralelní příběh úspěšného očního specialisty sice zabírá dost místa, ale moc propracovaný se mi nezdá. Vražda na objednávku a následné výčitky svědomí, příklon k bohu. Shrnu-li to - mistrovsky natočené, výborné herecké výkony i scénář, ale nic objevného. ()
Skvělý film z dob, kdy to Woodymu ještě šlo, a nevykrádal sám sebe, i když už tehdy sekal filmy jako Baťa cvičky... Jeden z jeho nejlepších počinů - s obdobným námětem jako u Match Pointu. ()
Woody ve své nejlepší formě. Vážný příběh ze života, otázka viny a trestu, skvělí herci, ale nechybí tomu ani jeho typický humor. Ten brýlatý chlapík je vážně bezedná studnice nápadů, které navíc dokáže podat tak omračujícím způsobem. Jak to jen dělá? Že by zatím byla genialita? .... ()
Bohužel u Zločinů a poklesků jsem se nechytl. Až moc často jsem se za těch 107minut nudil. Myšlenky o životě a variace lidských osudů mě ale potěšily. ()
"Woody Allen jak má být". Vtip, myšlenka, která jde trochu do hloubky, propracovaná psychologie postav... Rozhodně jsem se nenudil. ()
Prvních 60 minut sem čekal kdy se příběhy Landua a Allena protnou.Po té uplynulé hodině my bylo jasné že se setkají až na závěr a začal jsem si to užívat.Byl jsem přasvědčen o pěti hvězdách ale právě závěrečný rozhovor měl celkem sklamal.Silné čtyři hvězdy za skvělý scénář.Škoda že mi nesedl ten konec. ()
Již v doznívajících osmdesátkách dokázal Woody zabrnkat na temnější strunu, což je sice lehce čitelné ze samotného názvu, ale pro znalce pouze jeho konverzačních vztahovek může jít o překvapení z kategorie "kde se to v tom chlapovi bere?". Každopádně to samé v kontextu s Crimes and Misdemeanors napadá i mne, jelikož Woody tady vztahovou mozaiku několika lidí, kteří se v některých případech potkají až na úplném konci (geniální shrnutí v dialogu Martina Landaua a Woodyho), krom svého tradičního hořkosladkého koření ochucuje hrubozrným aktem nájemné vraždy a následného boje s vlastním svědomím, před nímž neutečete. Totální vypravěčská lehkost a nadhled se tomu říká. 100% ()
Nabubřelá žvástologie. ()
"Comedy is tragedy plus time." Moderní Zločin a trest, ale morální poselství se nezměnilo, stejně jako se nemění lidská povaha. Příběhy mohly být víc propojené, protože spíš sledujeme dva filmy. Každopádně i když mě neosloví každý Allenův film, tenhle považuji za hodně povedený s výborným herectvím Landaua, Aldy a Huston. ()
Môj druhý film Woodyho Allena. Inteligentný humor, prepletené vzťahy, trocha bizarnosti, ale hlavne vidieť, že WA to vie zo slovom ako málokto. Pri viacerých filmoch sa človeku stáva, že má pocit že čo-to už niekde počul, ale tu to nehrozí. Asi žiaden divák nezabudne na sestrinu spoveď svojmu bratovi ohľadom posledného “vzťahu“. ()
Ty Woodyho dramata mi zkrátka nesednou - mám mnohem radši, když hláškuje.... ()
Pro mě ten nejlepší film Woodyho Allena. Je neuvěřitelné, jak mistrovsky dokázal provázat rozdílné žánry, postavy, dějové linie do pevného celku se staronovým poselstvím, že v životě je nakonec všechno jinak. Opět jsem si ověřila, že když "typický" ironický a povídavý Allen sáhne po vážném tématu, stojí to vždycky za to. ()
Allen viac moralizuje ako v iných filmoch, Landau sa svojej role zhostil veľmi dobre, podobne aj Alda. Neurotika Woodyho buď máte veľmi radi, alebo ho radíte k štandardu a jeho filmy vás ťažko niekedy niečím nadchnú. Ja patrím k druhej skupine, tentoraz po zhliadnuti cítim pravý 3* feeling. ()
Ja tomu Woodymu nedokážem prísť na chuť, aj keď sa silno snažím. ()
Asi najfilozofickejší a najpsychologickejší Woodyho kúsok. Samozrejme, podávaný s neodmysliteľným Allenovským sarkastickým humorom. ()
Nádherný film balancující na hraně hluboké filosofie nesoucí morálního poselství a zároveň typického Allenovského humoru. To vše díky Woodymu Allenovi, ale i dalším hercům jako Martin Landau nebo Alan Alda, dokonale zkombinované. ()
Nejhorší film Woodyho Allena, který jsem zatím viděl. ()
Standardní Woody, kde jsem se mile zasmál hlavně u pasáže, kdy ukazuje Alanu Aldovi, jak o něm natočil dokument. ()
Související novinky
Aero oslaví osmdesátiny W. Allena festivalem
Přímo v den osmdesátých narozenin Woodyho Allena – v úterý 1. prosince – odstartuje pražské kino Aero přehlídku filmů Všechno, co jste kdy chtěli vidět od Woodyho Allena. Od 20.30 uvede Allenův… (více)
Vychází 20dílná DVD kolekce WOODY ALLEN
Čtyřicet celovečerních autorských filmů, jeden televizní a jedna spolupráce na povídkovém díle – a to všechno během jednačtyřiceti let! Americký filmař Woody Allen se za svou pracovní morálku určitě… (více)
Krom spousty jiného nejlepší film o pokrytectví. Nejenže je totiž evidentní, kvůli čemu Judah bratra kontaktoval, také dobře víme, že nejde o ochranu manželky. Protože kdyby si ta musela vybrat, má-li mít za muže buď nevěrníka, nebo vraha, vraha si nevybere. Stěžuje si na „realitu“ („real world“), ale on sám je svoje realita. V této realitě platí, že metafyzika skutečně funguje: krize tu nehrozí v prozrazení manželovy identity zahrnující milenku, krize tu neodstranitelně tkví v samotném faktu, že došlo k milence, takže tragédií je zoufalé doufání v ubití faktu jeho utajováním. Manželství už nikdy nebude manželstvím: tragický Judah na sebe sám sesílá trýzeň vlastního svědomí a jakoby přitahuje peklo dorážejícího detektiva (věčně platný Dostojevského postřeh), neodbytného hlasu vnitřní pravdy (slepnoucí rabín Ben reprezentuje postupně odvrhované/zabíjené svědomí) a všeobecného stresu, jímž ubližuje té, kterou chce (před sebou samým/svým selháním) uchránit. Lidé jako Judah Rosenthal jsou mnohem děsivější a odpornější než lidé jako jeho bratr. A děsivé je i to, že Judah není horší než ostatní a nejspíše po většinu života dokonce vyniká nad ostatními sebekázní. Právě proto je svým selháním tak odporný. Allenem ztvárněný Cliff Stern se dopouští poklesku, když víceméně musí přistoupit na nedůstojnou účast v ubohé zábavní produkci. Jack Rosenthal vyřizuje zločin a věnuje se té verzi světa, kterou zná, bez toho, že by si ji pletl s pokleskem, jakým je nevěra. Prostě akceptuje svět v jeho surovosti a na nic víc si nehraje. Ovšem jeho skvělou reputací a milujícím prostředím disponující bratr chce těžit výhody z jak idealistické, tak naturalistické verze světa, tudíž páchá na své ženě nevěru a bratra posílá vraždit (rozuměj: zařídit vraždu), aby si zároveň dál mohl užívat obklopen upřímně milujícími. Není náhoda, že je to defraudant. U Allena nejsou náhody. Samozřejmě se obhajuje neškodností svého jednání, které ovšem v situacích chudších států a jiného účelu zneužívaných peněz vedlo k decimaci (jako když Rusové během postsovětské privatizace umírali hlady, protože jim i ty nuzné důchody chodily se zpožděním, aby mezitím posloužily k obohacení při generování připsaného úroku). Judah Rosenthal tady ztělesňuje definici příživníka. A právě jako takový nasazuje někoho ke zločinu, aby smazal svůj poklesek. Nerozumí rozdílu mezi pokleskem a zločinem jinak než ekonomicky a obé chápe prostě jako problém, v němž jedno řeší druhé, takže zločin poslouží obdobně jako mechanismus souvztažnosti v kreativním účetnictví, aby nemuselo dojít na vysvětlování. Lester vykládá komedii jako komfortní retrospektivu tragického, Schopenhauer tento v podstatě percepční předěl vysvětlil dichotomií osobního prožitku a hypotetického nadhledu z úrovně nebes jako tragickou fenomenologii zkušenosti proti komické fenomenologii dějin, Lesterův výklad tak počítá s faktorem času, aby jen jinak vyjádřil to, co už bylo filosofičtěji vysvětleno „prostorově“ či „rozsahově“ ve smyslu vzdáleností od zkušenosti se rozšiřujícího panoramatického záběru. Naproti tomu Allen na postavě Judy ukazuje, jak se pouhý poklesek může proměnit ve zločin a komedie v tragédii, chybí-li smysl nebo zájem vidět rozdíl. / Filmy Woody Allen mají až organicky přesně zakomponovánu hudební složku. Zde je to smyčec v době vraždy. () (méně) (více)