Láska je láska

Jedna z vyjjímek, kdy český název nesouvisející s původním je skvěle vybrán. I když nevím, co bylo dřív, jestli písnička Lucie Bílé, nebo název filmu. Velmi zajímavé nahlédnutí do zmatků v životě -náctiletelých ve Švédsku, které jsou patrně dost universální. Trošku z mého pohledu je nevěrohodné, že by holky, které samy ještě nemají ve svém vztahu jasno a prakticky spolu ještě ani nezačaly "chodit" a ještě v tomto věku byly donuceny k veřejnému "coming out-u". (14.09.2008)

Americká kinematografie se leckdy snaží o naprostou upřímnost, ale nakonec z toho vychází dosti falešně. Narozdíl od ní ta evropská se netváří nijak, přesto vypadá naprosto skutečně. A to je právě příklad tohohle skvělého filmu. Téma dospívání, teenagerovského věku se dá spláchnout pubertální komedií, dá se vložit do komorního dramatu, ale snad prvně jsem ho viděl z tak otevřeného, dalo by se říct až skoro dokumentárního pohledu. Švédský styl, ta severská chladnost je příběhu vlastní. Nic není zabalováno do třpytivého pozlátka tak, aby divák bral vše s rezervou. Život taky nikdo do ničeho nebalí, takže tady máte upřímný pohled do duší dospívajících dětí, pohled na cestu po které kráčí a občas si na rozcestích nevědí rady. Herecké výkony jsou naprosto reálné, jak u hlavních hrdinů, tak i u rodičů, učitelů i u toho malého chlapce, jenž mamince jedné z hlavních hrdinek položí takovou zvláštní otázku. Další devizou je skvělá hudba, taková co k filmu naprosto pasuje. Myslím, že symfonická skladba by v nastínění světa mladých asi zabrala stejně, jako krasobruslařka v brance hokejového týmu. Punkové a rockové melodie pro tuhle generaci sedí mnohem víc. A hlavně, pocity, skutečná hra pocitů, nevyumělkované lidské stavy, které má divák tu možnost na obrazovce sledovat. Těch 5ti hvězdiček nelituju. I když film má pár slabších míst, absolutně je válcují ta ostatní. (30.08.2004)

Bezelstné a okouzlující. Vtipné, vtipné, vtipné. "Mami, proč se koukáš na ty soutěže v televizi?" "No já nevim, je to takový... hraje tam pěkná muzika, občas někdo vyhraje auto..." Taky si dáváte do kakaa aspoň půl sklenice toho prášku a pak už jen kapku mlíka? Pravej severskej film, inteligentní, úspornej a skromnej. Ale o to lepší. Ty holky si zamilujete. (19.11.2006)

Touha je touha, láska je láska, smutek je smutek a smrt je smrt. Přechod o jednoho k druhému je snadný, vždy fatální. Zasrané Amal, městečko, v němž se odehrávají všednodenní příběhy hrdinů švédského filmu režiséra Moodyssona, zasrané město, v němž se novinky šíří asi jako léto na horách, a běda lásce, která maloměstu nevoní. Touha, která se klube uvnitř, pod nánosem make-upu, mající před sebou žebříček top modelů, top akcí a zrcadlo, přesné a nekonfliktní, a touha zastíněná poezií, nesmělá, a žíznivá. Dvě protijdoucí toužení, která si jdou paradoxně naproti, se protínají. Příběh dvou zcela odlišných náctiletých dívek, jedné, jež o své lesbické orientaci nepochybuje, a druhé, která svou podobu louhuje v módních časopisech, hitparádách top ten a lásku bere jako nutný doplněk, je příběhem o rozhraní citů a proměně jedné Barbie v mladou dívku, zázračně „vyléčenou“ láskou té druhé. (20.04.2008)

Možná to není na pět a možná to je skoro obyčejná teen komedie, která stejně jako ostatní teen komedie zachycuje problémy, které teenageři mají. Ale stejně mám pocit, že Moodysson staví tenhle žánr trochu na hlavu a odprošťuje ho od patosu, skate punku a dalších amerických obyčejů. Celý tenhle jednoduchý příběh potom zachycuje skoro cassavetovskou kamerou, přičemž nás nezatěžuje zbytečnou psychologizací. Fucking Åmål totiž spěje k epickému konci na holčičích záchodech... (28.07.2014)